Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 92 720,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 92 720,54 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 92 720,54 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 417,98 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 831,75 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 22 840,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ke kreditní kartě do výše 100 000 Kč se sjednaným úrokem z úvěru ve výši 19,90 % ročně. Žalovaný své povinnosti ze Smlouvy neplnil řádně a včas, čímž se dostal do prodlení se splácením. Žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky ze Smlouvy za splatné ke dni 25. 11. 2024. Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje zaplacení jistiny ve výši 92 720,54 Kč, úroku ve výši 2 417,98 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 7,9 % ročně z dlužné jistiny za období od 25. 11. 2024 do 28. 1. 2025, úroku z prodlení ve výši 1 831,75 Kč, který je tvořen úrokem z prodlení ve výši zákonné z dlužné jistiny a poplatků za období od 25. 3. 2024 do 28. 1. 2025, úroku ve výši 7,9 % ročně z částky 92 720,54 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši zákonné z částky 92 720,54 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ( dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.
4. Soud má za prokázané, že žalovaný požádal žádostí o poskytnutí úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 21. 8. 2012 o sjednání úvěru ke kreditní kartě. Akceptací žádosti pak byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena Smlouva o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 21. 8. 2012, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ke kreditní kartě do výše 100 000 Kč, když téhož dne byla mezi účastníky uzavřena smlouva o vydání kreditní karty. Úvěrový účet byl otevřen ke dni 21. 8. 2012. Za čerpané peněžní prostředky až do výše Úvěrového limitu byl žalovaný povinen hradit žalobkyni úrok z úvěru ve výši 19,90 % ročně. RPSN byla ve smlouvě uvedena ve výši 22,30 % Pro případ prodlení byl dále sjednán úrok z prodlení v zákonné výši. Následně byla úroková sazba změněna, a dlužná částka byla následně úročena úrokem ve výši 8,05 %. Žalovaný své povinnosti ze Smlouvy neplnil řádně a včas, čímž se dostal do prodlení se splácením. Žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky ze Smlouvy za splatné ke dni 25. 11. 2024. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně splácení úvěru, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobkyně, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil, a proto má soud za prokázané, že splátky úvěru neuhradil tak, jak je uvedeno v žalobě. Žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 10. 2. 2025 předžalobní výzvu.
5. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § § 497 a násl. ObchZ (Smlouva byla posouzena podle obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2012 vzhledem k datu uzavření smlouvy). Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval a poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnil. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalovanému po právu, proto jí soud v plném rozsahu vyhověl, tj. včetně úroků. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení. Žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala.
6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 3 710 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta ve výši 4 820 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby celkem ve výši 1 350 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 450 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.