Výrok
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 7. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 OSŘ).
2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 2. 2025 mezi společností [právnická osoba], jakožto postupitelem a žalobkyní, jakožto postupníkem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 22. 6. 2023 částku ve výši 16 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně není schopna tuto smlouvu dohledat, požaduje zaplacení žalované částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.
3. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.
4. Žalobkyně požadovala zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím s tím, že požaduje žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení (když původní smlouvu není schopna dohledat), avšak k důkazům navrhla toliko, aby soud provedl k důkazu výpisy z bankovního účtu původního věřitele, a aby učinil dotaz na banku žalovaného Air bank a. s., zda byly v měsíci červnu 2023 provedeny výše uvedené platby na bankovní účet č. [č. účtu] a zda je tento bankovní účet žalovaného. Soud tak k dispozici při jednání měl toliko tyto důkazy, jenž provedl a z nichž vyplývá, že majitelem účtu byl žalovaný a že mu byla od právního předchůdce žalobkyně poskytnuta částka ve výši 16 000 Kč, avšak z těchto důkazu nevyplývá to, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. Žádné další důkazní prostředky pak žalobkyně nenavrhla a soud není oprávněn v civilním sporu provádět nenavržené důkazy. K označení důkazů je každý žalobce povinen využít v textu formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu část C, přičemž žalobkyně zde uvedla toliko jediný, výše specifikovaný, důkaz. Žalobkyně neprokázala, že je ve věci aktivně legitimována a z tohoto důvodu soud zamítnul žalobu v celém rozsahu.
5. Soud byl připraven žalobkyni vyzvat na jednání dne 21. 1. 2026 k označení důkazů prokazujícího že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a poučit žalobkyni o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu § 118a o. s. ř. Žalobkyně ani její právní zástupce se však nedostavili k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle § 118a OSŘ. Poučení o neunášení důkazního břemene se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury a dále z dikce citovaného ustanovení. Závěr o neunesení důkazního břemene, soud může učinit toliko při samotném jednání, když důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny.
6. Výrokem II. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ., když plně procesně úspěšný byla žalovaná. Na straně žalovaného však soud žádné náklady neshledal a žalovaný žádné ani neuplatňoval.