Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 884,76 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 140,96 Kč od 27. 4. 2022 do zaplacení, z částky 743,8 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě nichž dodával žalované elektřinu do odběrného místa [adresa]. Za tyto služby byly žalované vystaveny faktury celkem na částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku, avšak žalovaná na ni ničeho neuhradila. Dne 13. 10. 2017 uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek a pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 16. 7. 2024. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 19. 7. 2024.
2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila.
3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.¨4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne 28. 6. 2021 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě uzavřené Smlouvy tedy dodával Postupitel žalovanému energie a související služby na odběrném místě [adresa]. Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb Postupitelem žalovanému spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 22. 7. 2021 do 28. 3. 2022 při spotřebě celkem 5.919 MWh ve výši 25 900,96 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 9 760 Kč činí konečná dlužná částka 16 140,96 Kč) na základě faktury 2213571859 se splatností dne 26. 4. 2022. Dále došlo k vyúčtování dodaných služeb Postupitelem žalovanému spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 29. 3. 2022 do 10. 5. 2022 ve výši 743,8 Kč, na základě faktury 2219713270 se splatností dne 6. 6. 2022. Dne 13. 10. 2017 uzavřel Postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 16. 7. 2024. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení částky za dodávky elektřiny, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalované. Žalovaná však ani jednu z těchto povinností nesplnila. Žalovaná nijak nerozporovala hodnotu dodaných komodit, stejně tak nevyvrátila tvrzení žalobkyně o tom, že ničeho na svých závazcích neplnila. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě jejího závazku předžalobní upomínkou ze dne 19. 7. 2024.5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v rozhodném znění, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou.6. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla právnímu předchůdci žalobkyně jako prodávajícímu povinnost dodávat žalované elektřinu při současné povinnosti žalované hradit její cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. Pohledávky za žalovanou byly následně postoupeny žalobkyni. Neuhrazením závazku v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl.7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), neboť jde podle § 14b odst. 1 o návrh, který je žalobkyní podáván opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, na ustáleném vzoru, kde jsou pouze měněny údaje týkající se čísla smlouvy, splatnosti a žalované částky. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.