Výrok
I. Žaloba se co do částky 4 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 6 045 Kč za období od 20. 8. 2025 do zaplacení, co do částky ve výši 5 322 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 022 Kč za období od 18. 11. 2025 do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 695 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 1 395 Kč od 20. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku s příslušenstvím, uvedenou ve výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm³, registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 14. 3. 2025 do dne 17. 5. 2025 a dále ode dne 18. 5. 2025 do dne 10. 7. 2025 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně tak požaduje dlužnou částku skládající se ze základu příspěvku a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a OSŘ, bez nařízení jednání.
4. Žalobkyně vzala přípisem doručeným soudem dne 29. 4. 2026 žalobu zpět co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobkyně obdržela od žalovaného kopii kupní smlouvu ze dne 28. 3. 2025 dle které bylo vozidlo RZ [SPZ] prodáno. Žalobkyni nebyly výše uvedené skutečnosti před podáním žaloby známy. Žalobkyně tak vzala podanou žalobu částečně zpět co do dílčího nároku č. 1, tedy co do částky 4 650 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 6 045 Kč od 20. 8. 2025 do zaplacení. Dále co do nároku č. 2, tedy co do částky 5 322 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 5 022 Kč od 18. 11. 2025 do zaplacení, neboť na základě listiny předložené žalovaným lze mít za prokázané, že žalovaný nebyl provozovatelem vozidla v předmětném období od 29. 3. 2025 tudíž není možné po něm požadovat zaplacení příspěvku nepojištěných podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem, ve znění pozdějších předpisů. Soud tak rozhodnul v souladu s § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), a řízení co do výroku I. částečně zastavil.
5. Soud má za prokázané, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm³, registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 14. 3. 2025 do dne 29. 3. 2025 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo v tomto období pojištěno a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně tak požaduje dlužnou částku skládající se ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. 93 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 5. 6. 2025 a splatnost příspěvku tak nastala dne 19. 8. 2025. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě jeho závazku předžalobní upomínkou ze dne 6. 1. 2026. Žalovaný ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 OSŘ neprokázal, že by pojistné za vymezené období bylo uhrazeno, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.
6. Žalovaný, coby provozovatel motorového vozidla, má povinnost mít po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno coby provozované v registru silničních vozidel, sjednáno k vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 z. č. 30/2024 Sb. Žalovaný ve výše uvedeném období tuto povinnost nesplnil. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ust. § 47 Zákona č. 30/2024 Sb. odeslání písemné výzvy žalobce žalovanému, což žalobkyně učinila. Podle § 46 odst. 2 POPV, výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek. Žalobkyni tak vzniklo podle ustanovení § 45 odst. 2 Zákona č. 30/2024 Sb. vůči žalovanému právo na úhradu uvedeného příspěvku, přičemž podle ustanovení § 45 odst. 3 Zákona č. 30/2024 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalovaná částka se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno dle ust. § 5 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.), a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 45 odst. 2 Zákona č. 30/2024 Sb. a to dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobkyni řádně a včas, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném úroky z prodlení, a to dle ust. § 1968 a násl. ObčZ, podle kterého jde-li o prodlení s plnění peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
7. Žalobkyně měl ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný nese procesní zavinění na zastavení řízení, neboť výhradně jeho chování po zahájení řízení bylo důvodem zpětvzetí a zastavení řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně. Nutno podotknout, že ničeho více právní zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení neuplatňoval.