Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 169,30 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 167,37 Kč od 16. 12. 2022 do zaplacení, z částky 5 001,93 Kč od 28. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 5 458,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě nichž dodával žalované elektřinu do odběrného místa [adresa]. Za tyto služby byla žalované vystavena faktura 2246283804 za fakturační období od 20. 7. 2022 do 13. 10. 2022 při spotřebě celkem 2.204 MWh ve výši 17 165,68 Kč se splatností dne 15. 12. 2022 a dále faktura 2247426595 za fakturační období od 14. 10. 2022 do 1. 12. 2022 při spotřebě celkem 0.624 MWh ve výši 5 001,93 Kč, se splatností dne 27. 12. 2022. Dne 13. 10. 2017 uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek a pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 6. 11. 2024. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 18. 11. 2024.
2. Žalovaná se k podané žalobě (resp. v odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu) vyjádřila tak, že o tom, že vznikly nějaké dluhy za elektřinu, neví a ČEZ, i přes to, že o toto žádala, ji nikdy přes datovou schránku nekontaktoval. Dále uvedla, že byt dne 12. 10. 2022 prodala. Uvedla, že jí nesedí účtované hodiny a ani vyúčtování.
3. První jednání v dané věci bylo nařízeno na den 23. 7. 2025. Téhož dne, tj. 23. 7. 2025 v 8 hodin ráno byla soudu doručena omluvena žalované z jednání, ve které uvedla, že se jí dne 15. 7. pokazilo auto, které stojí v servisu v Jihlavě, sama bydlí v Německu a žádný spoj neexistuje, známá která jí měla odvézt byla odvolána do práce. Dále uvedla, že žádá o přeložení a doloží veškeré podklady včetně parkování v Jihlavě. Soud žádosti žalované o odročení jednání vyhověl a jednání odročil na den 20. 8. 2025 s tím, že žalovanou vyzval k doložení listin, jež by prokazovaly důvodnost odročení jednání, když navíc ona sama uvedla, že tyto soudu zašle. Žalovaná však soudu nezaslala ničeho. Naopak den před odročeným jednáním, tj. dne 19. 8. 2025 žalovaná opět požádala o odročení jednání z důvodu její pracovní neschopnosti, když má zlomenou ruku. Soud žalovanou téhož dne vyzval (doručováno do DS žalované), nechť neprodleně soudu doloží lékařskou zprávu, když soudu ničeho doloženo opět nebylo. Soudu nebylo předloženo rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, ačkoliv soud žalovanou vyzval k doložení lékařské zprávy potvrzující její tvrzení a k doložení potvrzení o pracovní neschopnosti žalované, avšak tato soudu ničeho opětovně nedoložila. Soud tak neměl informace o tom, od kdy by měla být žalovaná v pracovní neschopnosti, zda-li je tak žádost včasná, ani zda má žalovaná vycházky a tedy z jakých důvodů se nemůže zúčastnit soudního jednání, když zlomená ruka v účasti na jednání nikterak nebrání. Soud dále dodává, že žádosti o odročení jednání nebyly v žádném případě včasné, zejména za situace, když první přišla v den jednání (žalovaná dodnes nedoložila důvodnost, ačkoliv jí soud vyhověl) a druhá žádost o odročení jednání přišla toliko den před jednáním. Jednání by tak bylo opětovně zmařeno. Soud dodává, že případné potvrzení o pracovní neschopnosti by zřejmě navíc ani neprokazovalo, že by žalovaná nebyla schopna se účastnit jednání soudu a už vůbec ne v době, kdy by měla například povoleny vycházky. Z těchto důvodů má soud za to, že žádosti žalované o opakované odročení jednání nebyly ani důvodné, ani včasné a ze strany žalované tak šlo toliko o obstrukční jednání, které vedlo ke zmaření nařízeného jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], uzavřel se žalovanou dne 3. 5. 2022 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Obsahem smlouvy o dodávkách elektřiny byl závazek postupitele dodávat žalované elektřinu a zajistit dopravu elektřiny a souvisejících služeb do odběrného místa. Cena elektřiny byla sjednána ceníkem postupitele. Žalovaná v této smlouvě uvedla jako kontaktní adresu pro elektronickou komunikaci emailovou adresu a to [e-mail]. Na základě uzavřené Smlouvy dodávala právní předchůdkyně žalobkyně žalované energie a související služby na odběrném místě [adresa]. Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb žalované spočívající v dodání energií dle smlouvy fakturou 2246283804 za fakturační období od 20. 7. 2022 do 13. 10. 2022 při spotřebě celkem 2204 kWh ve výši 17 165,68 Kč. Po odečtení přijatých plateb ve výši 2 600 Kč činí konečná dlužná částka 14 565,68 Kč. Žalovaná na služby uhradila částku 398,31 Kč a dlužná částka tak činí 14 167,37 Kč. Dluh se stal splatný dne 15. 12. 2022. Dále došlo k vyúčtování dodaných služeb žalované fakturou 2247426595 spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 14. 10. 2022 do 1. 12. 2022 při spotřebě celkem 624 kWh ve výši 5 001,93 Kč. Dluh se stal splatný dne 27. 12. 2022 a žalovaná na předmětný dluh ničeho neuhradila. Dne 13. 10. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 6. 11. 2024. Ze zprávy právního předchůdce žalobkyně vyplývá, že žalovaná byla opakovaně upozorněna jak ze strany [právnická osoba]., tak také ze strany inkasní agentury, která v jejich zastoupení, pohledávky vymáhala. Reklamaci u zákazníka (žalované) historicky neevidují, o pohledávkách však žalovaná věděla, jelikož aktivně využívala aplikaci MŮJ ČEZ, kde opakovaně potvrzovala kontaktní údaje, pohledávky však neřešila. Žalovaná u Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN uvedla jako korespondenční adresu a sice [adresa] a také uvedla e-mailovou adresu pro elektronickou komunikaci. Na tyto kontaktní údaje byly žalované zasílány opakovaně výzvy k pohledávkám. Ze záznamů o odeslaném vyúčtování má soud za prokázané výše uvedené skutečnosti. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 18. 11. 2024 a to včetně předžalobní výzvy.
5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v rozhodném znění, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o důvodnosti podané žaloby. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla právnímu předchůdci žalobkyně jako prodávajícímu povinnost dodávat žalované elektřinu při současné povinnosti žalované hradit její cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. Pohledávky za žalovanou byly následně postoupeny žalobkyni. Neuhrazením závazku v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl.
7. Námitky žalované jsou zcela irelevantní. Námitka k vyúčtování služeb za období, kdy byt měl již být prodán nebylo prokázáno, že žalovaná uvedla právní předchůdkyni žalobkyně, že služby odhlašuje, resp. že došlo k přihlášení nového vlastníka. K námitce žalované, že jí nebylo ničeho doručeno do její datové schránky nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně či žalobkyně evidují žádost o zasílání listin do DS žalované. Když sama žalovaná v předmětné smlouvě uvedla jako kontaktní adresu pro elektronickou komunikaci emailovou adresu a to [e-mail]. K další námitce žalované, že jí nesedí účtované hodiny nebylo prokázáno, že by bylo nahlášeno poškození odběrného místa, a to ani od následného uživatele. Doručení vyúčtování žalované na její emailovou adresu, tj. tu, kterou uvedla v předmětné uzavřené smlouvě, bylo při jednání prokázáno.
8. Soud žalovanou přípisem ze dne 12. 5. 2025 vyzval, aby uvedla a doložila důkazy k tomu zda skutečnosti o prodeji bytu uvedla poskytovateli služeb a odhlásila, respektive došlo-li k přihlášení nového vlastníka a dále k tomu, že právní předchůdkyni požádala o zasílání do DS, když žádnou žádost o zasílání do DS postupitel neeviduje. Na toto žalovaná ani přes opakované urgence nikterak nereagovala. Soud byl dále připraven žalovanou vyzvat na jednání dne 20. 8. 2025 k označení důkazů prokazujících, že žalovaná uvedla právní předchůdkyni žalobkyně, že služby odhlašuje, resp. že došlo k přihlášení nového vlastníka; že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o zasílání listin do DS žalované; že nahlásila právní předchůdkyni žalobkyně poškození odběrného místa; a poučit žalobkyni o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu § 118a OSŘ. Žalovaná se však nedostavila k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle § 118a OSŘ. Poučení o neunášení důkazního břemene se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury a dále z dikce citovaného ustanovení. Závěr o neunesení důkazního břemene, soud může učinit toliko při samotném jednání, když důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny. Nicméně i tak byla žalovaná opakovaně písemně vyzvána k doložení výše uvedeného před samotným jednáním.
9. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), neboť jde podle § 14b odst. 1 o návrh, který je žalobkyní podáván opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, na ustáleném vzoru, kde jsou pouze měněny údaje týkající se čísla smlouvy, splatnosti a žalované částky. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Dále žalobkyni náleží odměna za úkon ze dne 29. 4. 2025 spočívající ve vyjádření k odporu a to podle § 14b odst. 3 AT v souladu s § 7 a § 11 odst. 1 písm. d) AT ve výši 1 900 Kč, paušální náhrada hotových výdajů za 1 úkony právní služby celkem ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) AT ve výši 450 Kč. Žalobkyni nebyl přiznán úkon za doplnění ze dne 9. 5. 2025 a ze dne 14. 5. 2025, když žalobkyně k vyjádření odporu toliko zaslala vyjádření právního předchůdce žalobkyně, ve kterém se však nevyjádřila k jednotlivým namítaným skutečnostem a proto k tomuto musela být vyzvána a následně dalším podáním toliko zaslala navrhovanou listinu. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.