Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45 331,21 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 201,62 Kč a dále ve výši 11,75 % ročně z částky 45 331,21 Kč od 12. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 341 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi ní a právním předchůdcem žalovaného, [jméno FO], došlo dne [datum] k uzavření úvěrové smlouvy č. [Anonymizováno], na jejímž základě byl úvěrovanému poskytnut úvěr ve výši 55 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem z úvěru. Úvěrovaný však závazky z úvěrové smlouvy řádně a včas nesplnil, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění všech svých pohledávek z úvěru. Žalovaný se jako dědic úvěrovaného [jméno FO] z pozůstalostního řízení vedeného u notáře [tituly před jménem] [jméno FO] stal právním nástupcem úvěrovaného. Žalobkyně tak v řízení po žalovaném uplatnila pohledávky na zaplacení neuhrazené úvěrové jistiny ve výši 24 639,30 Kč, smluvního úroku z úvěru kapitalizovaného za dobu trvání úvěrového vztahu ke dni 11. 4. 2025 ve výši 86,64 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 12. 4. 2024 do zaplacení (nárok 1). Dále pak žalobkyně uvedla, že mezi ní a právním předchůdcem žalovaného, [jméno FO], došlo dne [datum] k uzavření úvěrové smlouvy č. [Anonymizováno] na jejímž základě byl úvěrovanému poskytnut úvěr do výše 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem z úvěru. Úvěrovaný však závazky z úvěrové smlouvy řádně a včas nesplnil, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění všech svých pohledávek z úvěru. Žalovaný se jako dědic úvěrovaného [jméno FO] z pozůstalostního řízení vedeného u notáře [tituly před jménem] [jméno FO] stal právním nástupcem úvěrovaného. Žalobkyně tak v řízení po žalovaném uplatnila pohledávky na zaplacení neuhrazené úvěrové jistiny ve výši 20 691,91 Kč, smluvního úroku z úvěru kapitalizovaného za dobu trvání úvěrového vztahu ke dni 11. 4. 2025 ve výši 114,98 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení (nárok 2).Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.Z důkazních listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z předložené úvěrové smlouvy č. [Anonymizováno] je zřejmé, že úvěrující se zavázala poskytnout úvěrovanému úvěr ve výši 55 000 Kč, který se původní dlužník zavázal splatit v 60ti měsíčních splátkách po 1 194 Kč včetně úroku ve výši 10,9 % ročně. Čerpání úvěru ve výši 55 tis. Kč pak bylo prokázáno historickým výpise z účtu. Podle čl. I.6 byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení dlužníka s úhradou jeho závazků z úvěrové smlouvy jej vyzvat ke splnění těchto závazků a v případě bezvýslednosti takového upomínání pak celý úvěr zesplatnit. Obdobně pak vyplývá z doložených obchodních podmínek, které strany učinily součástí své smlouvy (čl. 8.1 a čl. 8.2). Z předložené úvěrové smlouvy č. [Anonymizováno] je zřejmé, že úvěrující se zavázala poskytnout úvěrovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se původní dlužník zavázal splatit v 60ti měsíčních splátkách po 727 Kč včetně úroku ve výši 15,9 % ročně. Čerpání úvěru ve výši 30 tis. Kč pak bylo prokázáno historickým výpise z účtu. Podle čl. I.7 byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení dlužníka s úhradou jeho závazků z úvěrové smlouvy jej vyzvat ke splnění těchto závazků a v případě bezvýslednosti takového upomínání pak celý úvěr zesplatnit. Obdobně pak vyplývá z doložených obchodních podmínek, které strany učinily součástí své smlouvy (čl. 8.1 a čl. 8.2). Právní nástupnictví žalovaného po úvěrovaném pak vyplynulo ze sdělení notáře [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 9. 12. 2023 a též z usnesení téhož ze dne [datum], [Anonymizováno]. Prokázána byla též předžalobní výzva adresovaná žalovanému.Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi stranami došlo ke sjednání platných úvěrových smluv dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku a současně i vyplacení úvěru právnímu předchůdci žalovaného. Žalobkyně pak dále v souladu s ujednáním stran uplatnila úrok z úvěru, neboť i tento má svůj podklad v uzavřených úvěrových smlouvách. Žalovaný je pak z titulu svého dědického práva právním nástupcem úvěrovaného. Bylo tak na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval skutečnosti vylučující uplatněné nároky, žalovaný však zůstal v řízení zcela nečinný a soud proto žalobě v částce odpovídající nedoplatku jistiny úvěru a sjednanému úroku vyhověl a dále v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku též v požadavku na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný své závazky ve sjednaném termínu nesplnil.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého žalobkyni náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 814 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 5 880 Kč za dva celé úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměny zástupce žalobkyně ve výši 1 470 Kč za jeden poloviční úkon právní služby (prostá výzva k plnění) dle § 7 a § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby celkem ve výši 1 350 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH ve výši 1 827 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Celkem tak soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů částku 12 341 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně. Výzvu adresovanou žalovanému dlužno považovat za prostou výzvu k plnění, neboť neobsahuje žádných právních, ani skutkových rozborů a vzhledem, že o těchto aspektech nebylo mezi účastníky jakéhokoliv sporu, pak by takových rozborů ani nebylo zapotřebí (tj. žádným způsobem se nemanifestoval kontradiktorní charakter věci).