Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 438,57 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 6 772,13 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 59 535,20 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 8 938,51 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 58 935,20 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 669 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 60 tis. Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný ovšem splátky nehradil řádně a včas, proto úvěrující závazky žalovaného z úvěru ke dni 1. 5. 2023 zesplatnila. Předmětnou pohledávku dne 21. 9. 2023 původní věřitelka postoupila žalobkyni. Žalobkyně se tak v řízení po částečném zpětvzetí žaloby po žalovaném domáhala úhrady nedoplatku jistiny úvěru ve výši 58 935,20 Kč a úhrady poplatků za dvě upomínky v celkové výši 600 Kč a také příslušenství v podobě úroku splatného do zesplatnění úvěru ve výši 10 903,37 Kč, úroku z úvěru kapitalizovaného za dobu od 2. 5. 2023 do 29. 1. 2024 ve výši 8 938,51 Kč a dále ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 30. 1. 2024 do zaplacení a také úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného za dobu od 2. 5. 2023 do 29. 1. 2024 ve výši 6 772,13 Kč a dále v zákonné výši z dlužné jistiny a poplatků od 30. 1. 2024 do zaplacení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Z předložených listinných důkazů lze mít za prokázané, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru mezi žalovaným a společností [právnická osoba], která poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaný se jej zavázal spolu s úrokem ve výši 54 % ročně uhradit v pravidelných měsíčních platbách dle sděleného rozpisu plateb, jak plyne z obsahu smlouvy ve spojení s potvrzením ČSOB, a.s. o provedení transakce (čerpání úvěru) ze dne 14. 11. 2022. V čl. 8 úvěrové smlouvy stran sjednaly poplatek ve výši 300 Kč za každou zaslanou upomínku v případě prodlení dlužníka po dobu delší 14 dní. V případě prodlení dlužníka s úhradou platebních povinností po předchozí marné výzvě k plnění, od kterého uplynulo alespoň 30 dní, byla úvěrující dle čl. 11 smlouvy oprávněna přistoupit k okamžitému zesplatnění čerpaného úvěru. Upomínkami ze dne 22. 2. 2023 a ze dne 7. 3. 2023 prokázala žalobkyně upomínání žalovaného s upozorněním na možnosti zesplatnění jeho závazků, k čemuž došlo ke dni 1. 5. 2023, jak patrno z doložené transakční historie, ze které je rovněž patrno průběžné čerpání a splácení předmětného úvěru a také vývoj úročení úvěru. Nabytí pohledávek ze shora uvedené úvěrové smlouvy, a tedy i aktivní věcnou legitimaci žalobkyně v řízení dokládá předložená postupní smlouva, vč. přílohy a notifikace postoupení ze dne 29. 1. 2024. Prokázána byla rovněž předžalobní výzva zaslaná žalovanému.
4. Ve věci bylo žalobkyní prokázáno, že na základě platné úvěrové smlouvy ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku poskytla její právní předchůdkyně žalovanému revolvingový úvěr, který se žalovaný zavázal splácet ve sjednaných splátkách v závislosti na rozsahu čerpání, včetně úroku z úvěru. Současně žalobkyně prokázala ujednání stran a vznik povinnosti žalovaného hradit sjednané poplatky za upomínání Žalobkyně prokázala i nabytí těchto pohledávek od právní předchůdkyně. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splacení takto vzniklých závazků, případně ohledně jiných skutečností vyvracejících nároky žalobkyně spočívala na žalovaném, který však v řízení zůstal zcela nečinný, proto soud žalobou uplatněným nárokům vyhověl v rozsahu uplatněné nesplacené jistiny a sjednaných poplatků, a to včetně sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanoveném ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku).
5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu, podle kterého soud přiznal žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, když k tíži žalobkyně bylo nutno zohlednit poměrně rozsáhlé zpětvzetí žaloby. Úspěch žalobkyně se tak 85 % původního předmětu řízení, tedy soud přiznal žalobkyni právo na náhradu podílu 70 % účelně vynaložených nákladů řízení. Přitom náklady řízení na straně žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 382 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 14 000 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání) podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů celkem ve výši 1 350 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady na DPH ve výši 3 22,50 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Při podílu 70 % tak soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznal částku 14 669 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně.