Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 274 584,67 Kč spolu s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 6 755,52 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 272 784,67 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení a spolu s úrokem z úvěru kapitalizovaným ve výši 18 164,23 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 272 784,67 Kč od 1. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 46 813 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi ní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření úvěrové smlouvy č. 015415801R, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem z úvěru ve výši 8,9 % ročně. Žalovaný se současně zavázal hradit poplatky za upomínání a výzvy k plnění Žalovaný však závazky z úvěrové smlouvy řádně a včas nesplnil, proto žalobkyně přistoupila ke dni 15. 10. 2024 k zesplatnění všech svých pohledávek z úvěru. Žalobkyně následně v řízení uplatnila pohledávky odpovídající neuhrazené jistině úvěru ve výši 272 784,67 Kč a poplatkům ve výši 1 800 Kč (sestávající z jednoho poplatku za upomínku z 3. 6. 2024 a dále ze tří poplatků za výzvy k plnění ze dne 10. 6. 2024, 30. 6. 2024 a 5. 8. 2024), dále příslušenství v podobě úroku kapitalizovaného za dobu úvěru ke dni 31. 1. 2025 ve výši 18 164,23 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z jistiny úvěru od 1. 2. 2025 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu trvání úvěru ke dni 31. 1. 2025 ve výši 6 755,52 Kč a dále v zákonné výši z jistiny úvěru od 1. 2. 2025 do zaplaceníŽalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.Z důkazních listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z předložené úvěrové smlouvy ze dne [datum] je zřejmé, že úvěrující se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v měsíčních splátkách po 4 375 Kč včetně úroku ve výši 8,9 % ročně a současně pak zaplatit poplatek za každou upomínku ve výši 300 Kč a dále za výzvy k úhradě dlužné částky pak ve výši 500 Kč. Čerpání úvěru ve výši 300 tis. Kč pak bylo prokázáno výpisem z účtu žalovaného. Podle čl. 8.2 obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků z úvěrové smlouvy upomínat žalovaného o splnění těchto závazků a v případě bezvýslednosti takového upomínání pak celý úvěr zesplatnit. Dopisem ze dne 17. 10. 2024 bylo prokázáno zesplatnění všech závazků žalovaného z předmětné úvěrové smlouvy. Z doložených výzev k úhradě (vč. dodejek) je zřejmé, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zaplacení dluhu, a to výzvou ze dne 5. 8. 2024, ze dne 30. 6. 2024, ze dne 10. 6. 2024 a upomínkou ze dne 3. 6. 2024. Transakce proběhlé na úvěrovém účtu jsou pak zřejmé z doložené transakční historie.Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi stranami došlo ke sjednání platné úvěrové smlouvy dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku a současně i vyplacení úvěru žalovanému. Žalobkyně pak dále v souladu s ujednáním stran uplatnila úrok z úvěru a poplatky výše uvedené, neboť i tyto mají svůj podklad v uzavřené úvěrové smlouvě. Bylo tak na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval skutečnosti vylučující uplatněné nároky, žalovaný však zůstal v řízení zcela nečinný a soud proto žalobě v částce odpovídající nedoplatku jistiny úvěru, sjednaným poplatkům a sjednanému úroku vyhověl a dále v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku též v požadavku na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný své závazky ve sjednaném termínu nesplnil.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého žalobkyni náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši 10 984 Kč, odměny zástupkyně žalobkyně ve výši 28 260 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby celkem ve výši 1 350 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH ve výši 6 218 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Celkem tak soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů částku 46 813 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupkyně žalobkyně.