Výrok
I. Manželství [Jméno manžela] a [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení] uzavřené dne [datum] před Městským úřadem v [Anonymizováno], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manžel se podaným návrhem domáhal rozvodu manželství s tvrzením, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem v [Anonymizováno]. Poslední společné bydliště manželů bylo v [Anonymizováno], České republice. Manželé ukončili soužití v roce 2018, a to z důvodu jejich vzájemného citového odcizení, rozdílných představ o budoucím životě, když žádný z nich nemá zájem o obnovení manželského soužití. Manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. V průběhu manželství se manželce narodila nezletilá dcera [jméno FO], otcovství manžela k nezletilé bylo popřeno. Z manželství se tak nenarodily žádné společné děti.
2. K návrhu manžel doložil soudu oddací list vystavený Městským úřadem v [Anonymizováno], kterým osvědčil, že manželství bylo před tímto úřadem dne [datum] uzavřeno.
3. Manželka se ve věci nevyjádřila.
4. Z lustrací v informačním systému základních registrů soud zjistil, že manžel je otcem nezletilého [jméno FO], narozeného [datum], manželka je matkou nezletilé [jméno FO], narozené [datum] a nezletilé [jméno FO], narozené [datum], když otcovství manžela matky ve vztahu k oběma nezletilým bylo popřeno rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], který nabyl právní moci dne [datum] a rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], který nabyl právní moci dne [datum].
5. Z výslechu manžela má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství po dvouleté známosti. Soužití účastníků bylo ukončeno v roce 2012 vzetím manžela do vazby. Po propuštění z vazby v roce 2014 byla manželka, která v mezidobí navázala vztah s jiným partnerem, těhotná, kdy následně se dne [datum] narodila nezletilá [jméno FO]. Byť ještě v tomto období spolu manželé byli v kontaktu, ze soužití manželky s jiným partnerem se dne [datum] narodila nezletilá [jméno FO]. V roce 2018 navázal i manžel vztah s jinou partnerkou, kdy z tohoto soužití se dne [datum] narodil nezletilý [jméno FO]. Manželé spolu od roku 2018 neudržují žádný kontakt.
6. Soud v souladu s ust. § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, upustil od výslechu manželky, která se v řízení přes výzvy soudu nevyjádřila, ani se k jednání soudu nedostavila.
7. Podle čl. 20 odst. 2 Úmluvy mezi ČSSR a VSR o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (publikované pod č. 98/1984 Sb.), jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu. Podle čl. 20 odst. 4 v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště.
8. Vzhledem k poslednímu společnému bydlišti manželů v [Anonymizováno], byla dána pravomoc soudů ČR, když soud rozhodoval podle právního řádu ČR.
9. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
10. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že manželství účastníků je natolik hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení, neboť mezi účastníky došlo k vzájemnému odcizení a k zániku faktického manželského soužití v roce 2012 a žádný z účastníků nemá zájem na dalším trvání manželství, které se stalo toliko formálním svazkem. Za dobu trvání manželství se manželce narodily dvě děti, jejichž otcem není manžel, manželovi se poté v roce 2024 narodil syn, jehož matkou je jeho současná partnerka. Každý z manželů tak vede po dobu více než deseti let samostatný život. Z toho důvodu konstatoval soud splnění všech zákonných podmínek pro rozvod manželství a v souladu s ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., manželství rozvedl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení o rozvod manželství s tím, že ve věci nebyly žádným z účastníků tvrzeny, ani soudem zjištěny zvláštní okolnosti případu, které by přiznání náhrady nákladů výjimečně odůvodňovaly.