Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 938,15 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 853,46 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 938,15 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 938,15 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v bodě I výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], dříve pod názvem [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) dne [datum] Smlouvu o poskytnutí bankovních produktů a služeb, na jejímž základě byl žalovanému povolen debetní zůstatek na běžném účtu – Flexikredit dle Dispozic ke kontokorentnímu úvěru s úvěrovým limitem 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že jeho účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání Flexikreditu, a dále že bude mít na běžném účtu minimální kreditní měsíční příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu, a dále, že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil smluvní ujednání, když překročil povolený úvěrový limit, využila banka své oprávnění a převedla ke dni [datum] nepovolený debetní zůstatek běžného účtu ve výši 11 938,15 Kč na zvláštní úvěrový účet číslo [č. účtu], přičemž žalovanému umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaný splátky řádně nehradil, právní předchůdce žalobkyně tak přistoupil k zesplatnění pohledávky ke dni [datum]. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 11 938,15 Kč, úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni [datum] v částce 853,46 Kč, úroku ve výši 29 % dle úrokového lístku banky platného ke dni zesplatnění pro nepovolený debetní zůstatek z částky 11 938,15 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny 11 938,15 Kč jdoucího dále od [datum] do zaplacení, když pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným byla postoupena žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.
3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] a dispozice ke smlouvě ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, popsanou v žalobě, v rámci níž poskytla žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit povolením debetního zůstatku běžného účtu s povoleným limitem 7 000 Kč. Ze všeobecných obchodních podmínek banky a výpisů platební historie vyplývá, že jsou správné údaje o výši dluhu představující jistinu ve výši 11 938,15 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 853,46 Kč. K zesplatnění pohledávky došlo dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum], k tomuto dni. Žalobkyně prokázala, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným postoupena žalobkyni. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně splácení úvěru, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobce, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil, a proto má soud za prokázané, že splátky úvěru neuhradil tak, jak je uvedeno v žalobě.
4. Smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) smlouvou o úvěru. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy poskytl žalovanému úvěr a žalovaný byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 OZ. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z úvěru, úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, v rozsahu uvedeném pod bodem I výroku včetně úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovanému uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.
5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.