Rozsudek ze dne 16. 5. 2024
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 28 680 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 680 Kč od 28. 5. 2022 do zaplacení.
II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 100 411 Kč s příslušenstvím, se ohledně částky 71 731 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 71 731 Kč od 28. 5. 2022 do zaplacení zamítá.
III. O náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto samostatným usnesením.
IV. O náhradě nákladů České republiky – Okresního soudu v Chebu bude rozhodnuto samostatným usnesením.
Odůvodnění
1 Žalobce se svým návrhem po žalované domáhal zaplacení částky 100 411 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že žalobce a žalovaná byli v období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] spoluvlastníky pozemku parc. č. [číslo] nacházejícím se v kat. území [katastrální území] (dále jen „pozemek“), přičemž na tento pozemek zasahuje přístavba domu ve vlastnictví žalované. Žalobce se tedy domáhal zaplacení náhrady za užívání pozemku žalovanou v období od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok]. Žalobce odvodil výši náhrady za užívání pozemku žalovanou ze znaleckého posudku č. [číslo] vypracovaného znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], který určuje cenu za užívání pozemku ve výši 145 231 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobci zaplatila částku 44 820 Kč za užívání pozemku, žalobce se domáhal doplacení rozdílu mezi cenou určenou znalkyní a částkou, kterou již žalovaná žalobci uhradila přede dnem podání návrhu ke zdejšímu soudu.
2 Žalovaná se k návrhu vyjádřila tak, že nárok žalobce uznává co do důvodu, ale nikoliv co do výše. Náhradu za užívání pozemku určenou [tituly před jménem] [jméno FO] nepovažovala za správnou zejména s ohledem na skutečnost, že ve znaleckém posudku není zohledněna zastavěnost pozemku budovou, která je ve vlastnictví pouze žalované. Zároveň se znalecký posudek vyjadřuje také k nájemnému za užívání bytu, který rovněž není ve vlastnictví žalobce. Žalovaná dále odkazovala na znalecký posudek č. [číslo] [tituly před jménem] [jméno FO], ze kterého vyplývá, že náhrada za užívání předmětné části pozemku ve vlastnictví žalobce činí 44 820 Kč. Tuto částku žalovaná uhradila. Současně žalovaná uplatnila námitku promlčení ohledně části práva žalobce, kdy bezdůvodné obohacení, ke kterému došlo tři roky před zahájením tohoto řízení, považuje za promlčené.
3 Nesporné mezi účastníky byly skutečnosti, že účastníci byli v období [měsíc] [rok] až [měsíc] [rok] spoluvlastníky pozemku parc. č. [číslo] v kat. území [katastrální území], přičemž každý měl podíl ve výši jedné poloviny. Dále bylo mezi nimi nesporné, že budova vlastněná pouze žalovanou zasahuje na společný pozemek.
4 V podstatě sporná mezi účastníky byla pouze výše úplaty za užívání části pozemku ve vlastnictví žalobce žalovanou. K této sporné skutečnosti pak soud soustředil své dokazování.
5 Z provedeného dokazování vyplývá, že znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] stanovila cenu za užívání dotčené části předmětného pozemku žalovanou (tím, že se na něm nachází stavba žalované) ve výši 72 300 Kč za rok. Naproti tomu [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém posudku určil výši úplaty za užívání dotčené části pozemku částkou 42 120 Kč za rok. Konečně posudkem [znalecká kancelář] byla obvyklá cena úplaty za užívání podílu ve výši ½ pozemku za období od [datum] do [datum] určena částkou 73 500 Kč. Uvedené skutečnosti vyplývají z jednotlivých znaleckých posudků, kdy prvé dva posudky byly předloženy účastníky řízení a znalecký posudek znalecké kanceláře [znalecká kancelář] byl vyhotoven na základě rozhodnutí soudu.
6 V prvé řadě se soud zabýval otázkou promlčení uplatněného nároku, když tuto námitku v průběhu řízení uplatnila žalovaná. Podle ustanovení § 1933 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“), je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný. Žalovaná ještě před podáním žaloby zaplatila žalobci částku 44 820 Kč. S ohledem na citované ustanovení ObčZ byla tato částka započtena na závazky nejdříve splatné, tedy nejdříve na plnění za rok [rok] a část roku [rok]. Od [datum] do [datum] mělo být žalovanou uhrazeno 48 831 Kč (blíže k výši nároku viz. níže). Na tuto částku žalovaná zaplatila právě 44 820 Kč, takže zůstala neuhrazena částka 4 011 Kč, kdy s ohledem na výši této částky je zřejmé, že neuhrazena zůstala maximálně část úplaty za měsíc [měsíc] a dále za [měsíc] roku [rok]. Z toho důvodu žalobcem uplatněný nárok nemůže být promlčen, neboť návrh žalobce byl u soudu podán dne 1. 11. 2022. Promlčecí lhůta činí 3 roky (§ 629 odst. 1 ObčZ). S ohledem na uvedené by byly promlčeny nároky splatné před 1. 11. 2019. Jak ovšem bylo výše uvedeno, neuhrazen zůstává nárok žalobce od [měsíc] [rok]. Z toho důvodu je nutné uzavřít, že nárok žalobce není promlčen.
7 Podle § 1117 ObčZ má každý spoluvlastník právo k celé věci a toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.
8 Podle § 2991 ObčZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9 Žalobci vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu zastavění pozemku žalovanou, a to v rozsahu přesahujícím její spoluvlastnický podíl a zasahujícím do spolu-vlastnického podílu žalobce. Ohledně základu nároku ovšem žalovaná ani proti nároku žalobce nebrojila a uznávala ho. Co se týká výše náhrady za užívání pozemku žalovanou, soud vycházel z určení nájemného revizním znaleckým posudkem vypracovaným [znalecká kancelář], kdy ze znaleckého posudku této znalecké kanceláře je patrné, že znalec vzal v úvahu veškeré rozhodné parametry pozemku, které podrobil analýze a pozemek srovnával s obdobnými pozemky a své závěry ve znaleckém posudku řádně a podrobně odůvodnil.
10 Soud se zabýval obsahem obou znaleckých posudků předložených účastníky řízení, tj. znaleckým posudkem č. [číslo] vypracovaným [tituly před jménem] [jméno FO] určujícím nájemné jedné poloviny pozemku ve výši 145 231 Kč a znaleckým posudkem č. [číslo] vypracovaným [tituly před jménem] [jméno FO] určujícím nájemné jedné poloviny pozemku ve výši 44 820 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že znalecký posudek č. [číslo] vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO] neobsahuje zákonné náležitosti ve smyslu § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), a proto soud na tento znalecký posudek tedy pohlíží jako na odborné vyjádření. Nicméně s ohledem na podstatný rozdíl ve výši nájemného určeného předloženými znaleckými posudky a námitky žalované ve vztahu ke znaleckému posudku, který byl předložen žalobcem, soud přistoupil k vypracování revizního znaleckého posudku a ustanovil nového znalce, a to společnost , právnická osoba11 Z revizního znaleckého posudku č. [číslo] vypracovaného dne [datum] [znalecká kancelář] vyplývá, že obvyklá cena nájemného za užívání jedné poloviny pozemku za období od [datum] do [datum] činí 73 500 Kč. Cena obvyklého nájemného byla znalcem zjištěna zejména na základě porovnávací metody, kdy jsou v posudku uvedeny srovnávané zastavěné pozemky nacházející se na území města [město] se shodnými či velmi podobnými charakteristikami, ke kterým se znalci podařilo dohledat nájemní smlouvy, přičemž z revizního posudku rovněž vyplývá, že znalec zhodnotil i ostatní parametry, které mohou mít vliv na výši nájemného, a s těmito parametry se ve svém posudku řádně a úplně vypořádal. Tato znalecká kancelář jednoznačně vysvětlila, proč došla k jiným závěrům ohledně výše obvyklého nájemného oproti posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Závěry posudku znalecké kanceláře jsou náležitě odůvodněny, jsou řádně podloženy obsahem nálezu a bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se měla tato znalecká kancelář vypořádat. Závěry tohoto posudku nejsou ani v rozporu s výsledky ostatních důkazů a jeho odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení. Navíc zpracovatel posudku za znaleckou kancelář jednoznačně a logicky vysvětlil důvody pro využití jednotlivých metod zkoumání a právě zvoleného vzorku srovnávaných nemovitých věcí.12 S ohledem na výše uvedené tak soud při stanovení výše úplaty za užívání podílu žalobce na předmětném pozemku vycházel z hodnoty uvedené soudem ustanovenou znaleckou kanceláří [znalecká kancelář] Z uvedeného posudku je zřejmé, že úplata za užívání podílu žalobce na předmětném pozemku v rozhodném období od [datum] do [datum] činila 73 500 Kč. Na tuto částku by měl žalobce nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Ovšem žalovaná ještě před podáním žaloby žalobci uhradila částku 44 820 Kč. Nárok žalobce je tak důvodný pouze co do částky 28 680 Kč. Z toho důvodu soud žalované uložil, aby žalobci uhradila bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 ObčZ ve výši 28 680 Kč s příslušenstvím.13 Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, kdy žalobce žalobou uplatil nárok ve výši 100 411 Kč příslušenstvím, ale z výše uvedených důvodů má nárok pouze na částku 28 680 Kč, ve výši 71 731 Kč s příslušenstvím tak byl návrh žalobce zamítnut.14 Důkazy, které soud v řízení provedl a které nejsou zachyceny v rozsudku, nebyly pro posouzení věci podstatné, proto se jimi soud v tomto rozhodnutí dále nezabýval. Současně soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem [tituly před jménem] [jméno FO], když tento výslech soud považoval za nadbytečný s ohledem na výše uvedené závěry.15 Vzhledem k tomu, že v době vyhlášení rozsudku nebyly ještě známy všechny náklady řízení, včetně nákladů na znalecký posudek – výslech znalce, bude o nákladech řízení mezi účastníky i o nákladech vzniklých státu rozhodnuto samostatným usnesením.
Usnesení ze dne 19. 12. 2024
Výrok
I. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 28 404,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalované , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, .
II. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chebu náhradu nákladů řízení zálohovaných státem ve výši 11 113,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chebu náhradu nákladů řízení zálohovaných státem ve výši 4 442,97 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění
Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 5. 2024, č. j. 13 C 351/2022-118, soud žalované uložil, aby žalobci zaplatila částku 28 680 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a ve zbývající části 71 731 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II.). Současně bylo rozhodnuto, že o nákladech řízení bude rozhodnuto samostatným usnesením (výrok III.) a stejně tak o nákladech státu (výrok IV.).O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů právo. Náklady žalované spočívaly v nákladech za její zastoupení advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za odměnu advokáta za devět úkonů právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu, vyjádření na výzvu soudu, odvolání proti usnesení o znalečném, vyjádření ke znaleckému posudku, replika k vyjádření znalce k námitkám, účast u soudního jednání dne 27. 4. 2023 a dne 6. 5. 2024 – 2 úkony) po 5 140 Kč a devět paušálů na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 300 Kč. Současně má advokát právo na náhradu DPH ve výši 21 %. Celkem tedy náklady na advokáta činily 59 241,60 Kč. Dále má žalovaná právo na náhradu hotových výdajů, a to zálohy na znalečné ve výši 7 000 Kč. Celkem tedy náklady žalované činily 66 241,60 Kč. Vzhledem k tomu, že soud žalobě vyhověl co do částky 28 680 Kč a naopak žalobu zamítl co do částky 71 731 Kč, měla žalovaná ve věci úspěch pouze částečný, a to v části 71,44 % (zamítnutí žaloby ohledně částky 71 731 Kč z požadovaných 100 411 Kč). Naproti tomu její neúspěch činil 28,56 % (vyhověno žalobě do částky 28 680 Kč z požadovaných 100 411 Kč). Poměr úspěchu a neúspěchu tak činil 42,88 % (71,44 % - 28,56 %). 42,88 % z částky 66 241,60 Kč pak činí 28 404,40 Kč, proto má žalovaná nárok na náhradu nákladů řízení v této výši.V předmětné věci byl vypracován posudek z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady. Náklady na tento posudek činily 20 570 Kč a dále 8 986,67 Kč za účast znalců u soudního jednání. Celkem tedy náklady na posudek činily 29 556,67 Kč. Z toho 14 000 Kč bylo zaplaceno ze záloh složených oběma účastníky (každý 7 000 Kč) a zbývající částka 15 556,67 Kč byla hrazena ze státních peněz. O náhradě nákladů řízení hrazených státem bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 OSŘ, kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Stát tedy v tomto řízení uhradil 15 556,67 Kč. S ohledem na výše uvedené ohledně úspěchu a neúspěchu účastníků řízení v této věci, je žalobce povinen uhradit 71,44 % z částky 15 556,67 Kč, tj. částku 11 113,70 Kč a žalovaná je povinna uhradit 28,56 % z částky 15 556,67 Kč, tj. částku 4 442,97 Kč.