Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

15 C 147/2026

Soud: Okresní soud v ChebuDatum rozhodnutí: 12. 10. 2026Č. j.: 15 C 147/2026-17Samosoudce: Vladimír DoležalAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 20. 11. 2026Předmět řízení: o 18 976 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSCH:2026:15.C.147.2026.1
náklady řízenílhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení 10 000 Kč a 8 976 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % z těchto částek od 21. srpna 2024 do zaplacení.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 20. května tr., se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 10 tis. Kč, jakožto nesplacené jistiny úvěru a 8 976 tis. Kč, jakožto nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru s úrokem z prodlení podle výroku I. K odůvodnění žaloby uvedla, že společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , poskytla žalované úvěr 10 tis. Kč, který byl splatný spolu s poplatkem do [datum], podle smlouvy o úvěru ze dne [datum] Žalovaná úvěr uvedené společnosti nevrátila. Žaloba na placení úroku z prodlení nebyla blíže odůvodněna. Žalované pohledávky měly být žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum].Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a stejně jako žalobkyně a její zástupkyně se nedostavila ani k jednání před soudem nařízenému na den 12. října tr., když pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena.Soud nemohl vyhovět žalobě na placení nevráceného úvěru a nesplaceného poplatku, neboť žalobkyně neoznačila žádné důkazy, jimž by prokázala skutkové tvrzení o uzavření (myšleno sjednání) smlouvy o postoupení pohledávek. Soud tak v tomto směru nemohl učinit žádná skutková zjištění a dovodit aktivní věcnou legitimaci žalobkyně na placení žalovaných pohledávek, když žalovaná neoznačila žádná z žalobních tvrzení za nesporná. Za označení důkazu totiž nelze považovat pouhé připojení písemností k žalobnímu návrhu, označených jako přílohy. Tím jistě nelze splnit požadavek přiřazení důkazu ke konkrétnímu skutkovému tvrzení, jak uzavřel mj. také Krajský soud v Plzni v rozsudku ze dne 29. dubna 2015, čj. 25 Co 103/2015-51, jakožto soud odvolací ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou 11 C 266/2014. Přílohy totiž mohou být důkazy, ale také často doplňují žalobní tvrzení, nebo jsou dokladem jiné procesně významné skutečnosti, potřebné například pro posouzení příslušnosti či pravomoci soudu, kterou soud zkoumá z úřední povinnosti na základě podkladů, nikoli důkazů. Je to tedy právě žalobkyně, kdo je povinen vysvětlit, jaký charakter mají jí předkládané přílohy podání. Pokud by totiž označoval důkazy a přiřazoval je ke konkrétním skutkovým tvrzením namísto žalobkyně soud, porušoval by tím zásadu dispozice (viz § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“) když takto by mohlo být zjištěno i něco jiného, než žalobce tvrdí, a porušovalo by jistě i zásadu rovnosti účastníků (viz § 18 odst.

1 OSŘ). Tyto závěry platí zvláště tehdy, je-li účastník v řízení kvalifikovaně zastoupen a rozsah procesních poučení je omezen ve smyslu § 118a odst. 4 OSŘ.Vzhledem k tomuto procesnímu stavu soudu nezbylo, než výrokem I. žalobu na zaplacení uváděných částek zamítnout pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene, tížící žalobkyni podle § 101 odst. 1 a § 120 odst. 1 OSŘ. Protože nebylo zjištěno ani prodlení žalované s placením peněžitého dluhu podle §§ 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) byla stejným výrokem zamítnuta také žaloba na placení úroku z prodlení.Tím, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání, zbavila se zároveň výsady procesního poučení o nutnosti označit důkazy ke všem svým tvrzením ve smyslu § 118a odst. 3 OSŘ, jak uzavřel také Ústavní soud například ve svém usnesení ze dne 5. ledna 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15, ve věci ústavní stížnosti proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 4. září 2015, čj. 15 C 71/2014-37, (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na webových stránkách http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx), když jiné poučení soud advokátně zastoupené účastnici zásadně neposkytuje (§ 118a odst. 4 OSŘ).Pro úplnost vysvětlení procesního postupu soudu, nalézací soud doplňuje, že s ohledem na § 41a odst.

2 OSŘ, nemohl soud přihlédnout k podmíněné žádosti žalobkyně o písemnou výzvu soudu k doplnění tvrzení a důkazního návrhu před jednáním, resp. k poskytnutí lhůty na jednání k těmto úkonům v případě, že by soud nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět (viz rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 6. dubna 2022, čj. 25 Co 57/2022-52, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 4/2021, se stejným závěrem). Z ustanovení § 118a OSŘ je navíc zřejmé, že předmětné poučení a výzvy soud činí zásadně při jednání, nikoli před ním, či po něm (viz také výše odkazované usnesení Ústavního soudu a z mnoha např. usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. října 2019, čj. 25 Co 297/2019–45, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 59/2019, nebo rozsudek téhož odvolacího soudu ze dne 3. února 2016, čj. 25 Co 369/2015–57, ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou 15 C 115/2014). Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuvedla žádnou významnou skutečnost, pro kterou by bylo možné výjimečně prodloužit zákonem stanovenou lhůtu pro uplatnění tvrzení a navrhování důkazů v § 118b odst. 1 OSŘ, nebylo možné ani odročením jednání očekávat zlepšení procesní situace žalobkyně. Žalobkyně jistě věděla podle výsledku řady jiných řízení, která se o jejích žalobách na vrácení úvěrů se stejným výsledkem vedla před zdejším soudem například pod sp. zn. 15 C 136/2026, 15 C 82/2026, 15 C 53/2026, 15 C 41/2026, 15 C 202/2025, 15 C 176/2024, 10 C 74/2022, 11 C 43/2022, 15 C 393/2021 a řady dalších, jakými nedostatky její žalobní návrh obecně trpěl a jak řízení v takovém případě může dopadnout.Výrokem II. soud v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ nepřiznal právo na náhradu procesních nákladů žádné z účastnic, neboť zcela procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací