17 C 116/2025

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení ve výroku I. tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím, když žalobu odůvodnila tím, že původní věřitelka, [právnická osoba], poskytla žalovanému částku 20 000 Kč převody na jeho bankovní účet, konkrétně dne [datum] částku 15 000 Kč, dne [datum] pak částku 5 000 Kč, platby byly identifikovány VS [var. symbol], žalovaný tyto částky původní věřitelce nevrátil. Žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], která byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] a [právnická osoba], [IČO], která pak dne [datum] uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez nařízení jednání.

3. Žalobkyně požadovala zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ), avšak k důkazům navrhla toliko, aby soud provedl k důkazu doložené výpisy z bankovního účtu původního věřitele či případně potvrzení o provedené platbě od [právnická osoba] a dále žádala soud, aby učinil dotaz na banku žalovaného [právnická osoba], zda byly ve prospěch účtu žalovaného provedeny platby a zda byl bankovní účet žalovaného nebo k němu měl žalovaný dispoziční oprávnění. Další důkazy navrženy nebyly. Soud v rámci přípravy jednání žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení, jakož i k označení důkazů, dále bylo soudem nařízeno jednání, v rámci kterého měl soud v úmyslu žalobkyni poučit dle příslušných ustanovení zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) k označení důkazů prokazujících, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, k označení důkazů, že byly zaslány finanční prostředky právní předchůdkyní žalobkyně a v jaké výši a rovněž žalobkyni poučit o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu § 118a OSŘ. Žalobkyně ani její právní zástupce se však nedostavili k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle § 118a OSŘ. Poučení o neunášení důkazního břemene se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury a dále z dikce citovaného ustanovení. Závěr o neunesení důkazního břemene, soud může učinit toliko při samotném jednání, když důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny. Soud tak dospěl k závěru, že nemá za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. Proto, vzhledem k vývoji řízení a zejména pak konaného jednání, soud zamítl pro nadbytečnost návrh žalobkyně na vyžádání informace od [právnická osoba], kdo byl majitelem výše uvedeného bankovního účtu a zda byla na účet připsána částka v žalobkyní tvrzené výši. Závěrem soud dodává, že k označení důkazů je každý žalobce povinen využít v textu formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu část C, přičemž žalobkyně zde, vyjma výše uvedených důkazů, žádné další neuvedla. Nenavržené důkazy soud v civilním sporném řízení zásadně provádět nesmí, zvlášť v případě, kdy by tím v rozporu se zásadou rovnosti a zásadou projednací zvýhodnil odborně zastoupeného profesionála proti nezastoupenému laickému spotřebiteli. Soud si přitom nemůže svévolně vybírat, které z přiložených listin (viz bod H návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který žádné důkazní návrhy obsahovat nemůže) k důkazu provede a které nikoliv. Ze všech výše uvedených důvodů byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, stejně jako ze shodných důvodů v mnoha dalších řízeních vedených u zdejšího soudu.

4. Výrokem II. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ., když plně procesně úspěšný byl žalovaný. Žalovaný však žádné náklady neuplatňoval a dle názoru soudu mu ani žádné nevznikly.