Výrok
I. Určuje se, že vlastníkem motorového osobního vozidla [tovární značka], [registrační značka], [rok výroby], [VIN kód], je žalovaná.
II. Žalovaná je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že žalovaná je vlastníkem motorového osobního vozidla [tovární značka], [registrační značka], [rok výroby], [VIN kód]. Žalobu odůvodnil tím, že předmětné vozidlo dne [datum] prodal žalované, žalovaná motorové osobní vozidlo převzala. Žalobce se nemůže domoci přepisu vozidla na žalovanou v registru silničních vozidel.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez nařízení jednání.
3. Soud má z žalobcem doložených listinných důkazů za prokázané, že na základě kupní smlouvy, která byla mezi účastníky uzavřena dne [datum], žalobce převedl vlastnické právo k řádně specifikovanému motorovému vozidlu na žalovanou, mezi účastníky došlo ke shodě ohledně kupní ceny za věc. Tyto skutečnosti vyplývají z předmětné kupní smlouvy. Ze smlouvy je dále prokázáno, že žalovaná téhož dne vozidlo převzala. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] je prokázáno, že jako vlastník motorového vozidla je stále evidován žalobce, tedy nedošlo ke změně v registru silničních a motorových vozidel, kdy jako vlastník výše uvedeného motorového vozidla je stále uveden žalobce. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti.
4. Soud se v souladu s ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) zabýval otázkou, zda je u žalobce dán naléhavý právní zájem k podání žaloby na určení vlastnického práva žalované k předmětnému motorovému vozidlu. Výsledek tohoto řízení, tj. určení vlastnického práva žalované, může mít vliv na právní postavení žalobce, když dosud nedošlo k zápisu vlastnického práva žalované v příslušné evidenci motorových vozidel. Z ustálené rozhodovací praxe soudů vyšších instancí (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006 či nález Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20) bylo dovozeno, že prodávající, který již nedisponuje doklady nutnými k provedení přepisu v registru silničních vozidel ve smyslu ust. § 8 a § 8a zákona č. 56/2001 Sb., má možnost podat u civilních soudů určovací žalobu ohledně vlastnictví předmětného vozidla, a to buď formulovanou pozitivně (že žalovaný je vlastníkem předmětného vozidla, s výrokem závazným pro účastníky řízení, ale též pro všechny orgány dle § 159a odst. 1, 3 o. s. ř.), či negativně (že žalobkyně není nadále vlastníkem předmětného vozidla). Žalobce dle názoru soudu může být vystaven negativním dopadům na něj vyplývajících z toho, že je v evidenci (registru) stále veden jako vlastník motorového vozidla. Sám žalobce nemá možnost zajistit změnu zápisu vlastnického práva v evidenci motorových vozidel. U žalobce je tak dán naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalovaného.
5. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
6. Kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi účastníky ohledně prodeje předmětného motorového osobního vozidla je platným právním úkonem, když splňuje veškeré podmínky a náležitosti podle OZ. Touto smlouvou tak došlo k převodu vlastnického práva k motorovému osobnímu vozidlu [tovární značka], [registrační značka], [rok výroby], [VIN kód], na žalovanou. Žalobce tedy již není vlastníkem předmětného vozidla, tímto se stala žalovaná. Břemeno tvrzení dle ust. § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ i břemeno důkazní dle § 120 odst. 1 OSŘ ve vztahu ke změně v registru silničních a motorových vozidel leželo na žalované, která však žádné skutečnosti netvrdila, ani neoznačila důkazy na podporu takových tvrzení, soud proto vycházel ze shora uvedených tvrzení žalobce ve spojení s žalobcem předloženými důkazy, které na sebe navazují, logicky se doplňují, nejsou mezi nimi podstatné rozpory a výše uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují. Soud má za prokázané, že žalobce ode dne [datum] přestal být vlastníkem předmětného vozidla s ohledem na uzavřenou kupní smlouvu s žalovanou a vlastníkem se stala žalovaná. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a určil, že vlastníkem motorového osobního vozidla je žalovaná.
7. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle ust. § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a dále paušální náhrady nezastoupeného účastníka za jeden úkon v celkové výši 300 Kč spočívající v úkonu podání žaloby dle ustanovení § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s ustanovením § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle ust. § 160 OSŘ ve lhůtě tří dnů k rukám žalobce.