Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 926,08 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 13. 4. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 18 % ročně z částky 15 926,08 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám advokáta žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Uváděla, že právní předchůkyně žalobkyně spol. [právnická osoba]., IČ [IČO], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru č. [číslo], na jejímž základě poskytla banka žalované úvěrový rámec až do výše 13 000 Kč k běžnému účtu žalované č. [č. účtu]. Za čerpání kontokorentního úvěru se žalovaná ve Smlouvě zavázala hradit úroky s úrokovou sazbou ve výši 18,00 % ročně. Žalovaná však překročila povolenou výši úvěrového rámce a dlužné částky v termínu neuhradila. Právní předchůdkyní žalobkyně byl proto úvěr zesplatněn a dne 12. 4. 2021 odstoupila od smlouvy o běžném účtu, žalovanou vyzvala k úhradě celkové dlužné částky 15 926,08 Kč. Pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od 28. 6. 2023. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez nařízení jednání.
3. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu č. [číslo], o poskytnutí kontokorentního úvěru na běžném účtu č. [č. účtu], a to ve výši 13 000 Kč, žalovaná se zavázala hradit úrokovou sazbu ve výši 18% ročně, úrok byl splatný ke každému poslednímu dni v měsíci. Z přípisu ze dne 6. 4. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdkyní žalobkyně byl úvěr zesplatněn ke dni 12. 4. 2021, rovněž že odstoupila od smlouvy o běžném účtu s účinností od 27. 4. 2021 a také že žalovanou vyzvala k úhradě celkové dlužné částky 15 926,08 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od 28. 6. 2023, včetně její přílohy je prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena. Z přípisu ze dne 3. 7. 2021 ve spojení s podacím archem potvrzeným poštovním doručovatelem je prokázáno, že žalovaná byla o postoupení pohledávky informována. Odeslání předžalobní výzvy dotvrzuje podací lístek. Břemeno tvrzení dle § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ i břemeno důkazní dle § 120 odst. 1 OSŘ ve vztahu k zaplacení žalované částky leželo na žalované, která však žádné skutečnosti netvrdila, ani neoznačila důkazy na podporu takových tvrzení, soud proto vycházel ze shora uvedených tvrzení žalobkyně ve spojení s žalobkyní předloženými důkazy, které na sebe navazují, logicky se doplňují, nejsou mezi nimi podstatné rozpory a výše uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti.
4. Výše uvedenou smlouvu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ). Podle tohoto se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svůj závazek, naopak žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto žalobě bylo vyhověno co do nesplacené jistiny, úroku i zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1968 a násl. OZ, ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Povinnost plnit byla žalované uložena ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.
5. Žalobkyně byla ve věci v plném rozsahu úspěšná, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT v celkové výši 300 Kč. Ustanovení § 14b AT aplikoval soud proto, že žaloba byla soudem vyhodnocena jako žaloba podaná na ustáleném vzoru, když z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně uplatňuje nárok ze shodného titulu opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.