Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 24. 5. 2022 do zaplacení a dále částku 44 248 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 24. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 29 542 Kč, částky 12 500 Kč, částky 69 644 Kč, částky 32 000 Kč, rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 142 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. tohoto rozsudku, dále co do rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 113 892 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího doplnění domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v předmětu řízení tohoto rozsudku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, žea) uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru č. [číslo], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v hotovosti ve výši 25 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 24 246 Kč, zahrnující úrok ve výši 29 % ročně za dobu trvání smlouvy ve výši 8 240 Kč, poplatek za zpracování půjčky, za možnost flexibilního splácení ve výši 9 408 Kč, dále ještě částku ve výši 6 598 Kč za možnost komfortního a vedení zákaznického účtu. Dále žalobkyně uváděla, že žalovaný přistoupil k doplňkovému pojištění, kdy pojištění za sjednanou dobu činí 3 096 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet formou [počet] měsíčních splátek po 2 181 Kč, poslední splátka zněla na částku 2 179 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 31. 5. 2021. Žalovaný uhradil na úvěr částku 18 400 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč, poplatku ve výši 24 786,73 Kč, doplňkového pojištění ve výši 3 096 Kč, rovněž žalobkyně nárokuje částku 1 200 Kč za 4 zaslané upomínky (4 x 300 Kč) a částku 1 000 Kč za vymáhání dluhu v souladu se Smluvními podmínkami smlouvy. Dále žalobkyně požadovala ve vztahu k této smlouvě smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky od 1. 6. 2021 do zaplacení, přičemž tato ke dni podání žaloby dosáhla zákonného limitu, který činí 12 500 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění;b) uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru č. [číslo], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v hotovosti ve výši 64 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 63 748 Kč, zahrnující úrok ve výši 62,10 % ročně za dobu trvání smlouvy ve výši 49 218 Kč, poplatek za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč, poplatek za možnost flexibilního splácení ve výši 6 438 Kč, dále ještě částku ve výši 6 592 Kč za možnost komfortního a vedení zákaznického účtu. RSPN bylo ujednáno na 86,10 %. Dále žalobkyně uváděla, že žalovaný přistoupil k doplňkovému pojištění, kdy pojištění za sjednanou dobu činí 3 096 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet formou [počet] měsíčních splátek po 5 452 Kč, poslední splátka zněla na částku 5 448 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 31. 5. 2021. Žalovaný uhradil na úvěr částku 19 752 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 64 000 Kč, poplatku ve výši 63 748 Kč, doplňkového pojištění ve výši 3 096 Kč, rovněž žalobkyně nárokuje částku 1 800 Kč za zaslané upomínky a částku 1 000 Kč za vymáhání dluhu v souladu se Smluvními podmínkami smlouvy. Dále žalobkyně požadovala ve vztahu k této smlouvě smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky od 1. 6. 2021 do zaplacení, přičemž tato ke dni podání žaloby dosáhla zákonného limitu, který činí 32 000 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z žalobkyní doložených listin zjistil soud následující skutkový stav.Z prvé shora uvedené smlouvy o úvěru specifikované pod písm. a) má soud za prokázané, že žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. [číslo], na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost ve výši 25 000 Kč. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 24 246 Kč, zahrnující úrok ve výši 29 % ročně za dobu trvání smlouvy ve výši 8 240 Kč, poplatek za zpracování půjčky, za možnost flexibilního splácení ve výši 9 408 Kč, dále ještě částku ve výši 6 598 Kč za možnost komfortního splácení a vedení zákaznického účtu. Žalovaný se úvěr zavázal splácet formou [počet] měsíčních splátek po 2 181 Kč, poslední splátka zněla na částku 2 179 Kč. RSPN byla sjednána ve výši 108,72 %. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 5. 2022 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne je prokázáno odeslání předžalobní výzvy k plnění. Žalobkyně uváděla, že žalovaný uhradil částku 18 400 Kč. Sjednání pojištění není prokázáno, neboť není zaškrtnuto políčko ve smlouvě. Odeslání upomínek rovněž není prokázáno. Tyto skutečnosti ovšem nejsou rozhodné, jak bude objasněno níže v bodu 4 tohoto rozsudku.Z druhé shora uvedené smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru č. [číslo], na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost ve výši 64 000 Kč. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 63 748 Kč, zahrnující úrok ve výši 62,10 % ročně za dobu trvání smlouvy ve výši 49 218 Kč, poplatek za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč, poplatku za možnost flexibilního splácení ve výši 6 592 Kč, dále ještě částku ve výši 6 438 Kč za možnost komfortního poskytnutí a splácení. Žalovaný se úvěr zavázal splácet formou [počet] měsíčních splátek po 5 452 Kč, poslední splátka zněla na částku 5 448 Kč. RSPN byla sjednána ve výši 86,10 %. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 5. 2022 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne je prokázáno odeslání předžalobní výzvy k plnění. Žalobkyně uváděla, že žalovaný uhradil částku 18 400 Kč. V rámci předmětné smlouvy bylo sjednáno pojištění ve výši 3 096 Kč za dobu trvání smlouvy. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 5. 2022 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne je prokázáno odeslání předžalobní výzvy k plnění. Žalobkyně uváděla, že žalovaný uhradil částku 19 752 Kč. Odeslání upomínek není prokázáno. Tyto skutečnosti ovšem nejsou rozhodné, jak bude objasněno níže v bodu 4 tohoto rozsudku.
4. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným v obou případech smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Soud posuzoval předmětné smlouvy komplexně a všechna ujednání v každé dané smlouvě hodnotil v jejich vzájemných souvislostech, v provázanosti a i v souvislosti k dopadům, které uvedené obchody mají. Předně je třeba uvést, že v případě prvé smlouvy byl úrok sjednán v pevné výši 8 240 Kč za dobu trvání smlouvy, tedy 24 měsíců, byl však sjednán spolu s dalšími úhradami, konkrétně poplatkem za zpracování půjčky, doručení, administrativní činnost a flexibilního splácení ve výši 9 408 Kč a rovněž ještě s poplatkem za komfortní splácení a vedení zákaznického účtu ve výši 6 598 Kč, což dle názoru soudu není nic jiného, než další úrok v pevné výši (soud považuje za úrok veškeré náklady, které musí být vynaloženy a smlouva mohla být uzavřena), takže výše úroku dosahuje částky 24 246 Kč. V případě druhé smlouvy, kdy byl poskytnut úvěr ve výši 64 000 Kč, byl úrok sjednán v pevné výši 49 218 Kč za dobu trvání smlouvy, tedy [počet] měsíců, byl však opět sjednán spolu s dalšími úhradami, konkrétně poplatkem za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč, dále ještě částky ve výši 6 438 Kč za komfortní poskytnutí a splácení a dále s poplatkem ve výši 6 592 Kč za flexibilní splácení, což i v tomto případě dle názoru soudu není nic jiného, než další úrok v pevné výši (i v tomto případě soud považuje za úrok veškeré náklady, které musí být vynaloženy a smlouva mohla být uzavřena), takže výše úroku dosahuje částky 63 748 Kč. Již skutečnost, že při výši úvěru 25 000 Kč a splatnosti [počet] měsíců v případě prvé smlouvy a při výši úvěru 64 000 Kč a splatnosti [počet] měsíců v případě druhé smlouvy činí úrok o mnoho desítek procent převyšující průměrnou výši úroku, dle názoru soudu dostačuje k absolutní neplatnosti smluv, zejména pokud je soudu ze své činnosti známo, že průměrná výše úroku ze spotřebitelského úvěru pro domácnosti s fixací od 1 do 5 let v daném období činila kolem 10 %, tedy v tomto smluvním vztahu dosahuje několikanásobku výše v té době obvyklé úrokové sazby pro srovnatelné úvěrové produkty. Judikatura soudů považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být sice odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje, ta však v daném případě z ničeho nevyplývá ani k tomuto žalobkyně ničeho netvrdila. Nelze rovněž odhlédnout od skutečnosti, že v případě prvé smlouvy bylo navíc sjednáno ještě RSPN ve výši 108,72 % a v případě druhé smlouvy RSPN ve výši 86,10 %. Zohlednil-li dále soud, že smlouvy byly sjednány navíc adhézním způsobem, kdy žalovaný nemohl reálně vůbec nijak ovlivnit obsah smluv, pouze akceptoval v obou případech formulářovou dokumentaci vypracovanou právní předchůdkyní žalobkyně a dále s přihlédnutím k tomu, že pouze žalovaný byl stižen další sankcí za porušení neplnění splátkové povinnosti, konkrétně smluvní pokutou, která byla navíc stanovena na samé horní hranici zákonné přípustnosti, určené v ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, včetně toho, že žádná smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena povinnost žalobkyní, pak soud, po zhodnocení všech výše uvedených rozhodných okolností, dospěl k závěru, že obě smlouvy jsou jednoznačně podle ust. § 580 a § 588 OZ ujednáním nemravným a absolutně neplatným. Při posuzování těchto smluv soud vycházel z právního názoru z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77, rovněž č. j. 25 Co 360/2020-84 a č. j. 25 Co 84/2021-120, týkajících se nepřiměřené výše úroků a poplatků za poskytnutí peněžních prostředků, přičemž tato skutečnost vede k posouzení předmětné smlouvy jako neplatné.4. Vzhledem k výše uvedenému, kdy soud dospěl v případě obou smluv k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 OZ. Žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení v případě prvé smlouvy představujícího rozdíl mezi vyplacenou částkou 25 000 Kč a částkou 18 400 Kč, kterou žalovaný již uhradil, tedy ve výši 6 600 Kč a úrok z prodlení ve výši požadované žalobkyní, neboť nepřesahuje výši zákonem stanovenou dle a to dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to ode dne, kdy byl žalovaný prokazatelně v prodlení s úhradou. Předžalobní upomínka, která byla žalovanému prokazatelně odeslána dne 11. 5. 2022, obsahovala rovněž výzvu k plnění se stanovenou sedmidenní lhůtou k plnění, kdy soud ve smyslu ust. § 573 OZ vycházel z domněnky dojití výzvy dne 16. 5. 2022. Při zohlednění dní, po které se nedoručuje a stanovené 7 ti denní lhůty k plnění, proto připadá první den prodlení žalovaného na 24. 5. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil částku 18 400 Kč, soud přiznal ve výroku I. tohoto rozsudku žalobkyni částku ve výši 6 600 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši žalobkyní požadované za dobu od 24. 5. 2022 do zaplacení, kdy právě od tohoto dne byl žalovaný, na základě výzvy žalobkyně v prodlení s plněním. I v případě druhé smlouvy žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představujícího rozdíl mezi vyplacenou částkou 64 000 Kč a částkou 19 752 Kč, kterou žalovaný již uhradil, tedy ve výši 44 248 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobkyní, neboť nepřesahuje výši zákonem stanovenou dle a to dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to ode dne, kdy byl žalovaný prokazatelně v prodlení s úhradou. Předžalobní upomínka, která byla žalovanému prokazatelně odeslána dne 11. 5. 2022, obsahovala rovněž výzvu k plnění se stanovenou sedmidenní lhůtou k plnění, kdy soud ve smyslu ust. § 573 OZ vycházel z domněnky dojití výzvy dne 16. 5. 2022. Při zohlednění dní, po které se nedoručuje a stanovené 7 ti denní lhůty k plnění, proto připadá první den prodlení žalovaného na 24. 5. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil částku 19 752 Kč, soud přiznal ve výroku I. tohoto rozsudku žalobkyni částku ve výši 44 248 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši žalobkyní požadované za dobu od 24. 5. 2022 do zaplacení, kdy právě od tohoto dne byl žalovaný, na základě výzvy žalobkyně v prodlení s plněním. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
5. Nárok na úhradu ostatních žalobou uplatněných nároků nevznikl, protože byly nárokovány na základě smluvních ujednání smluv, které byly shledány absolutně neplatnými pro rozpor s dobrými mravy. Ve zbývajícím rozsahu soud proto výrokem II. žalobu pro nedůvodnost a absenci právního základu zamítl.
6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 OSŘ, kdy soud v případě částečného úspěchu náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném řízení byl (i při zohlednění příslušenství pohledávky) více úspěšný žalovaný, u kterého však soud žádné vzniklé náklady nezjistil, proto bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.