Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 570,46 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 13. 6. 2022 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení ve výroku I. tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím, když žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], IČ [IČO], dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 6 600 Kč. Žalovaná se ho zavázala splatit do 12. 6. 2022 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 970,46 Kč. Žalovaná však finanční prostředky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K soudem nařízenému jednání se žalobkyně ani žalovaná nedostavily.
3. Žalobkyně požadovala zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím s tím, že s žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ), avšak k důkazům navrhla toliko, aby bylo soudem vyžádáno vyjádření od [právnická osoba] zda byla v [měsíc] [rok] zaslána žalované částka 6 600 Kč a kdo byl majitelem účtu [č. účtu], další důkazy navrženy nebyly. Soud proto nařídil jednání, v rámci kterého měl v úmyslu žalobkyni poučit dle příslušných ustanovení zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) k označení důkazů prokazujících, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, k označení důkazů, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, k označení důkazů, že byly zaslány finanční prostředky právní předchůdkyní žalobkyně a v jaké výši a rovněž žalobkyni poučit o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu § 118a OSŘ. Žalobkyně ani její právní zástupce se však nedostavili k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle § 118a OSŘ. Poučení o neunášení důkazního břemene se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury a dále z dikce citovaného ustanovení. Závěr o neunesení důkazního břemene, soud může učinit toliko při samotném jednání, když důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny. Soud tak dospěl k závěru, že nemá za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, ani že došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Proto, vzhledem k vývoji řízení a zejména pak konaného jednání, soud zamítl pro nadbytečnost návrh žalobkyně na vyžádání informace od [právnická osoba]., kdo byl majitelem výše uvedeného bankovního účtu a zda byla na účet připsána částka v žalobkyní tvrzené výši. Závěrem soud dodává, že k označení důkazů je každý žalobce povinen využít v textu formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu část C, přičemž žalobkyně zde, vyjma jednoho důkazu výše uvedeného, žádný další neuvedla. Nenavržené důkazy soud v civilním sporném řízení zásadně provádět nesmí, zvlášť v případě, kdy by tím v rozporu se zásadou rovnosti a zásadou projednací zvýhodnil odborně zastoupeného profesionála proti nezastoupenému laickému spotřebiteli. Soud si přitom nemůže svévolně vybírat, které z přiložených listin (viz bod H návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který žádné důkazní návrhy obsahovat nemůže) k důkazu provede a které nikoliv. Ze všech výše uvedených důvodů byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, stejně jako ze shodných důvodů v mnoha dalších řízeních vedených u zdejšího soudu.
4. Výrokem II. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ., když plně procesně úspěšná byla žalovaná. Žalovaná však žádné náklady neuplatňovala a dle názoru soudu jí ani žádné nevznikly.