Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 357,06 Kč s úroky ve výši 29 % ročně z částky 14 157,06 Kč za dobu od 1. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 878,82 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 357,06 Kč za dobu od 24. 11. 2023 do zaplacení a částku 869,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 869,64 Kč za dobu od 24. 11. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne 27. 3. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku pod bodem I. uvedených částek s úroky a s úrokem z prodlení, a to z titulu závazku žalovaného k úhradě úvěru, poskytnutému žalovanému právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „banka“) a k úhradě dalšího záporného zůstatku na běžném účtu, který banka pro žalovaného vedla, kdy pohledávky banky byly následně smluvně postoupena žalobkyni.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
3. Soud pak za popsané procesní pasivity žalovaného, kterého rovněž ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, ze žalobkyní předložených a dále označených písemných důkazních prostředků zjistil skutkový stav odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že dne 28. 8. 2003 uzavřela banka se žalovaným smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu, na základě které vedla pro žalovaného běžný účet č. [č. účtu], během doby byla smlouva stranami měněna a doplňována, vycházeje z dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách byla posléze stranami ujednána možnost žalovaného přečerpat prostředky na účtu až do záporné výše 10 000 Kč, a to formou povoleného limitu v rámci produktu Flexikredit, žalovaný se zavázal mj. k tomu, že zajistí, aby na běžném účtu byl alespoň 1x během 180 dnů kreditní zůstatek a nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu, v opačném případě bude banka oprávněna od smlouvy odstoupit a bude mít nárok na úroky z tzv. nepovoleného debetního zůstatku ve výši 29 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný povolený limit 10 000 Kč překročil, banka popsaný produkt Flexikredit zrušila a debetní zůstatek v celkové výši 14 157,06 Kč převedla na nově otevřený úvěrový účet č. [č. účtu], za situace, kdy ani poté a ani dílem či ve splátkách svůj dluh žalovaný nehradil, dopisem ze dne 2. 6. 2023 banka dlužnou částku prohlásila za splatnou najednou a vyzvala žalovaného k úhradě celkového dluhu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 11. 2023 postoupila banka svoji pohledávku za žalovaným žalobkyni, pokud tato ve shodě s vyčíslením banky předmětnou pohledávku specifikovala tak, že sestává z jistiny úvěru ve výši 14 157,06 Kč a ze smluvní pokuty a z poplatků ve výši 1 200 Kč, pak ani toto žalovaný nevyvracel. Obdobně nevyvracel další tvrzení žalobkyně o tom, že i po zrušení produktu Flexikredit vznikl na výše uvedeném běžném účtu, který pro něho banka vedla, záporný zůstatek ve výši 869,64 Kč, jež také neuhradil a který smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 11. 2023 banka žalobkyni rovněž postoupila. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolnému splnění jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 27. 2. 2024.
4. Skutkový stav soud po právní stránce posoudil tak, že popsanou smlouvu o povoleném debetu došlo mezi stranami smlouvy k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vycházeje z obsahu této smlouvy, určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (banky jako úvěrujícího a žalovaného jako úvěrovaného), pak z těchto ustanovení rovněž vychází povinnost žalovaného vrátit peněžní prostředky, čerpané formou záporného zůstatku z bankou pro žalovaného vedeného běžného účtu, domáhala-li se žalobkyně úroku z prodlení, pak jeho výše ve shodě se žalobním návrhem vychází z nař. vl. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl.
5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., podle tohoto žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Pokud žalobkyně popsaný zákonný požadavek splnila (viz výše), pak má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. Jedná-li se v případě podané žaloby o standardní žalobu formulářového typu, kde obdobné žaloby se odlišují toliko specifikací žalovaných osob a stručným popisem vzniku pohledávky, zpracované navíc již v procesu jejího postoupení žalobkyni bankou, činí ve shodě s vyčíslením žalobkyně podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) 3 x 300 Kč, za uvedené 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 cit. vyhlášky zástupci žalobkyně náleží náhrada ve výši dalších 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 %, o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.