Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 31 381,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 381,50 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedené v bodu I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba]., [IČO], zapsaného v OR vedeném [Anonymizováno] [adresa] jako původním věřitelem a postupitelem a jí jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 31. 8. 2023. Žalovaný měl úvěr v poskytnuté výši čerpat, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátit. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditportal.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách www.creditportal.cz zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 15 000 Kč a splatností (případně prodlouženou splatností) dne 21. 7. 2023. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému měly dle žalobce být zaslány peněžní prostředky dne 1. 8. 2023 na bankovní účet [č. účtu], který žalovaný uvedl. Totožnost klienta měla být potvrzena dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] s tím, že k ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinen uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. Úvěrující měl zjišťovat totožnost klienta v případě provádění úkonů zejména pomocí elektronických kanálů, jestliže jsou úkony prováděny přes internet – pomocí čísla mobilního telefonu klienta a hesla systémově generovaným kódem. Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem, který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr. Žalobce dále sdělil, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalobce identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [var. symbol].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud při jednání, z účasti na němž se žalobkyně omluvila, a jehož se žalovaný nezúčastnil bez omluvy, k důkazu provedl listinný důkaz navržený žalobkyní, a to potvrzení o platbě od [právnická osoba]. Další důkazy žalobkyně k provedení nenavrhla, požádala pouze soud o učinění dotazu na banku žalovaného za účelem zjištění, zda byla ve prospěch účtu žalovaného provedena uvedená platba a zda šlo o účet žalovaného nebo k němu měl dispoziční oprávnění. Soud tak učinil dotaz na banku a k důkazu provedl i sdělení banky z 10. 7. 2025, z nějž vyplývá, že došlo k poskytnutí částky 15 000 Kč společností [právnická osoba]. dne [datum] na účet č. [č. účtu], což měl soud na základě shora uvedených důkazů za prokázané. Za prokázané však neměl postoupení pohledávky žalobkyni, když navržené důkazy nebyly způsobilé prokázat skutečnost, že došlo k postoupení pohledávky. Soud provedl i další účastníky nenavržené důkazy, které vyplývaly z obsahu spisu, a to smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] z [datum], oznámení o postoupení pohledávky z 20. 12. 2024, výzvu k úhradě před podáním žaloby z 20. 12. 2024, dílčí smlouvu o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba]. a žalobkyní z [datum] a dokumentu označeného žalobkyní jako Seznam.pdf.
4. Soud z provedených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav. Soud měl ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] z [datum], potvrzení o platbě od [právnická osoba]. a sdělení banky z [datum] za prokázané, že došlo ze strany společnosti [právnická osoba]. k poskytnutí částky 15 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] a uzavření smlouvy o úvěru. Soud však ani z ostatních listinných důkazů neměl za prokázané, že by došlo k postoupení uvedené pohledávky na žalobkyni, a tak došel k závěru, že tato není ve věci aktivně legitimována.
5. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba]. a žalobkyní z [datum] soud zjistil, že na základě smlouvy mělo dojít k postoupení pohledávek v počtu 85, v celkové hodnotě 3 596 833,02 Kč, smlouva tak, jak byla předložena, však zcela postrádala identifikaci pohledávek. Celková cena za Pohledávky postupované dle této Smlouvy je 36 % z celkové hodnoty, tedy 1 294 859,89 Kč. Přílohou č. 1 smlouvy měl být seznam pohledávek v elektronické formě. Znění smlouvy, které bylo předloženo soudu však přílohu v elektronicky podepsané verzi smlouvy neobsahuje. K návrhu byl sice připojen dokument označený jako Seznam.pdf, tento však je pouze tabulkou, která mohla být vyhotovená kýmkoliv, není nijak podepsaný a nevyplývá z něj ani nic konkrétního ve vztahu k tomu, jaké smlouvy se má týkat. Uvedený seznam navíc ani neobsahuje seznam 85 pohledávek, ale 89 pohledávek. Soud tak neměl za prokázanou skutečnost, že by mezi tvrzenou právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]. a žalobkyní došlo k postoupení žalované pohledávky.
6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 20. 12. 2024 pak vyplynulo, že před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu na základě smlouvy č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba]. a žalovaným, kterou měla být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, když žalovaný dle této výzvy měl uhradit celkovou částku 49 363,55 Kč složenou z dosud neuhrazené jistiny 38 619,55 Kč a nákladů právního zastoupení 10 744 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávek rovněž vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] (bez uvedení konkrétního data), ke kterému mělo dojít smlouvou o postoupení pohledávky z 10. 12. 2024. Z podacího lístku z 20. 12. 2024 pak vyplývá, že byla zásilka (jejíž obsah není znám, ale dle žalobce zřejmě mělo jít o výzvu k plnění) odeslána advokátem žalobkyně na adresu žalovaného. To, že bylo žalovanému odesláno oznámení o postoupení pohledávky soud nemá za prokázané.
7. Z potvrzení o platbě [právnická osoba]. vystaveného [datum] vyplynulo, že dne [datum] (tj. měsíc před uzavřením tvrzené smlouvy) byla z účtu [právnická osoba]. [č. účtu] zaúčtována platba ve výši 15 000 Kč zaslaná na účet č. [č. účtu].
8. Ze sdělení [právnická osoba]. z [datum] vyplynulo, že účet č. [č. účtu] je veden na žalovaného a dne [datum] je evidována příchozí platba ve výši 15 000 Kč na uvedený účet, avšak z účtu [právnická osoba]. [č. účtu]. S ohledem na to, že však nebylo prokázáno postoupení žalované pohledávky, a tedy ani aktivní legitimace žalobkyně, soud ani přes toto zjištění nemohl žalobě vyhovět..
9. Soud tak vycházel z toho, že nebylo prokázáno postoupení žalované pohledávky právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně zbavila možnosti být soudem poučena o tom, že nenavrhla potřebné důkazy k prokázání tvrzených skutečností, a soud tak byl nucen žalobu v plném rozsahu zamítnout. Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že se domnívá, že účast žalobkyně na jednání není nezbytná a uvedla, že nežádá o přerušení řízení z důvodu její nepřítomnosti. Žalobkyně byla právně zastoupena, právní zástupce se však k jednání rovněž nedostavil.
10. S ohledem na neprokázání shora uvedených skutečností tak nárok nemohl být posouzen ani jako nárok vyplývající z bezdůvodného obohacení, neboť pokud k takovému došlo, tak se žalovaný mohl obohatit pouze na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, nebylo však ani tvrzeno a ani prokázáno, že by došlo k postoupení pohledávky vyplývající z bezdůvodného obohacení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek nic takového nevyplývá a tím spíše ne ve vztahu ke konkrétní žalované pohledávce.
11. Zcela nad rámec soud konstatuje, že ani pokud by došlo k prokázání postoupení pohledávky, neprokázala žalobkyně ani skutečnost, že před poskytnutím úvěru dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když z jejích tvrzení naopak vyplývá, že zkoumání úvěruschopnosti bylo nedostačující (vycházela-li pouze z lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB). Smlouvu by tak bylo nutno považovat za absolutně neplatnou podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a mohlo by tak nanejvýš dojít k povinnosti žalovaného hradit poskytnutou jistinu. Předložená smlouva o úvěru by byla rovněž absolutně neplatná, neboť je zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy a narušuje veřejný pořádek, když sjednaný úrok měl činit údajně 40 % ročně, avšak z údajů ve smlouvě vyplývá, že za 30 dní úvěru měl žalovaný uhradit více než 100 % zapůjčené částky, tj. reálná úroková sazba odpovídá více než 500 % ročně při ceně po slevě, bez slevy pak 1 300 % ročně, RPSN mělo činit dle smlouvy dokonce 9 088,10 % a náklady na poskytnutý úvěr jsou tak zcela nepřiměřené s ohledem na běžnou výši úrokových sazeb poskytovaných bankami v rozhodném období.
12. Podle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle § 1887 o.z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
14. Podle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a neunesla tak důkazní břemeno a neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 1 větu první o. s. ř. s tím, že procesně úspěšný byl žalovaný, avšak ten byl v řízení zcela nečinný, a tak mu ani žádné náklady nevznikly.