Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 000 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 275,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 35 000 Kč dne [datum], a to bankovním převodem na účet žalovaného č. [č. účtu]. V poznámkách k platbám byl uveden variabilní symbol [var. symbol]. Žalovaný se tak na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil a musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatil. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení požaduje žalobkyně od dne 24. 4. 2024. Žalobkyně určila datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní výzvy k plnění přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k plnění dostala do sféry dispozice adresáta - žalovaného. Výzva k plnění byla žalovanému zaslána dne 13. 4. 2024. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 4. 2024. Žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) bez nařízení jednání.
4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ, tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně.
5. Na základě zjištění učiněných z předložených a vyžádaných listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
6. Ze strany 200/226 výpisu z účtu žalobkyně č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. soud zjistil, že dne [datum] byla na účet č. [č. účtu] odeslána částka ve výši 35 000 Kč s popisem AV: pujcka [Jméno žalovaného], pod variabilním symbolem [var. symbol].
7. Ze sdělení společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že běžný účet č. [č. účtu] je veden na žalovaného [Jméno žalovaného], který byl majitelem účtu i v srpnu roku 2023, když na uvedený účet byla z účtu [č. účtu], [právnická osoba] v srpnu roku 2023 připsána částka 35 000 Kč.
8. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 4. 2024 společně s oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že právním zástupcem žalobkyně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení výzvy a žalovaný byl informován o tom, že došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni.
9. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, když žalobkyně prokázala, že žalované byla věřitelem poskytnuta výše uvedená částka, přičemž žalovaný netvrdil, ani neprokazoval právní titul k nabytí částky 35 000 Kč. Z uvedeného důvodu soud v souladu s § 2991 OZ uložil žalované zaplatit žalobkyni částku odpovídající žalované částce, a vzhledem k prodlení žalované taktéž úrok z prodlení dle ust. § 1970 OZ ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobkyně.
11. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 1 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) ve znění účinném do 31. 12. 2024, odměny advokáta za 2,5 úkonu právní služby (po celém úkonu za převzetí věci, žalobu a půl úkonu za jednoduchou výzvu k plnění, když v daném případě zasílání výzvy kvalifikované nebylo důvodné a nejedná se proto o účelně vynaložený náklad; předmětná upomínka navíc ani obsahově kvalifikované výzvě s právním rozborem neodpovídá) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 AT ve výši celkem 1 250 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, celkově ve výši 300 Kč. V daném případě se jedná o druh žaloby, kterou žalobkyně podává na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech, soud proto rozhodoval o náhradě nákladů řízení podle ust. § 14b AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.