8 C 39/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala rozhodnutí soudu, uvedeného v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že má vůči [jméno FO] (dále jen „dlužnice“) vykonatelnou pohledávku, kterou vymáhá exekučně v řízení soudního exekutora [právnická osoba], sp. zn. [Anonymizováno]. Dlužnice je vlastníkem či podílovým spoluvlastníkem v žalobě uvedených nemovitostí, z nichž jedny z nejhodnotnějších jsou nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. [číslo] pro katastrální území [katastrální území]. Dlužnice dne [datum] podala u [právnická osoba], Katastrální pracoviště [adresa], návrh na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch žalovaného, na jehož podkladě je vedeno řízení sp. zn. [Anonymizováno]. Je nepochybné, že dlužnice svým jednáním zkracuje uspokojení žalobkyniny vykonatelné pohledávky. Žalobkyně se podáním ze dne [datum] dovolala vůči žalovanému neúčinnosti uvedeného právního jednání ve smyslu ustanovení § 594 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“).

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odmítl její opodstatněnost. Uvedl, že zde absentuje vykonatelná pohledávka, neboť usnesení Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] konstatuje, že z důvodu nedoručení všem účastníkům není pravomocný a vykonatelný rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] potvrzující rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], na jehož základě se měla stát vykonatelnou žalobkynina pohledávka. Dále žalovaný upozornil, že dlužnice uhradila celou exekuovanou částku k rukám soudního exekutora jako jistotu. Žalobkyní není ani tvrzeno naplnění některé ze skutkových podstat ustanovení § 590 OZ zpochybňujících dobrou víru žalovaného. Konečně dlužnice má i další nemovité věci, jejichž hodnota by dostatečně mohla sloužit k uspokojení žalobkyně, přičemž žalobkyně si zajistila usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], zákaz dispozice dlužnice s tímto majetkem.

3. Žalobkyně v replice vedle jiného namítla, že ke složení jistoty soudnímu exekutorovi došlo poté, kdy dlužnici poskytla zápůjčku její dcera, avšak manžel dcery se dovolal relativní neplatnosti zápůjčky.

4. Soud ve věci nařídil jednání, při němž byl z provedených důkazů zjištěn následující skutkový stav.

5. Žalobkyně se dne [datum] vůči žalovanému písemně dovolala neúčinnosti převodu vlastnického práva k nemovitým věcem z dlužnice na žalovaného, ohledně nějž je vedeno řízení u [právnická osoba] pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] č. [Anonymizováno], a to s odkazem na existenci své exekučně vymáhané pohledávky za dlužnicí. K dovolání se neúčinnosti bylo připojeno vyrozumění soudního exekutora [právnická osoba] ze dne [datum] o zahájení exekuce proti dlužnici jakožto povinné na návrh žalobkyně jakožto oprávněné na základě pověření Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] k vykonání rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j, Anonymizováno6. U [právnická osoba], Katastrální pracoviště [adresa] probíhá pod od [datum] pod sp. zn. [Anonymizováno] řízení o převodu vlastnictví nemovitých věcí v katastrálním území [katastrální území] z dlužnice jako převodkyně na žalovaného jako nabyvatele.7. Okresní soud v [adresa] rozsudkem ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], uložil dlužnici zaplatit společnosti [právnická osoba].[IČO] IČO, , částku 1 854 490 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum], v další části pak žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. V části ukládající dlužnici povinnosti byl rozsudek nalézacího soudu napaden odvoláním a následně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]. Při doručování rozhodnutí odvolacího soudu došlo k pochybení, které nejprve nebylo soudem zaznamenáno, a proto byl vyznačena vykonatelnost rozsudku nalézacího soudu dnem 7. 10. 2023. Následně po zjištění pochybení a řádném doručení byla opravena doložka vykonatelnosti a vyznačena vykonatelnost výroků, ukládajících dlužnici povinnosti uhradit finanční částky, dnem [datum].8. Proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno dovolání. Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], rozhodl o odložení vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], až do právní moci rozhodnutí o dovolání. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], pak byla rozhodnutí odvolacího soudu i nalézacího soudu zrušena.9. Skutečnosti uvedené v bodě 5. prokazují Dovolání se neúčinnosti právního jednání ze dne [datum], dodejky ze systému datových schránek, poštovní podací lístek ze dne [datum], vyrozumění o zahájení exekuce soudního exekutora [právnická osoba] ze dne [datum]. Skutečnosti uvedené v bodě 6. prokazuje Informace o řízení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Skutečnosti uvedené v bodech 7. a 8. prokazují tam uvedená rozhodnutí.10. Nutno dodat, že soud při jednání provedl i další důkazy, které zde nehodnotí, neboť skutkový stav z nich zjištěný se ukázal jako nadbytečný. Stalo se tak poté, kdy v průběhu soudního jednání – avšak až po provedení těchto důkazů – bylo postaveno najisto, že je zde rozhodnutí dovolacího soudu, které zcela ruší rozhodnutí, která zakládala vykonatelnost předmětné pohledávky žalobkyně vůči dlužnici.11. Podle ustanovení § 589 odst. 1, 2 OZ zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).12. Soud po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Základním předpokladem, který musí být pro úspěch odpůrčí žaloby splněn, je dle ustanovení § 589 odst. 1 OZ existence vykonatelné pohledávky věřitele, tedy pohledávky, jejíž uhrazení bylo uloženo vykonatelným rozhodnutím, podle nějž lze nařídit výkon rozhodnutí, či exekuci. V tomto případě zde taková pohledávka není, neboť vykonatelnost soudního rozhodnutí o pohledávce byla odložena do právní moci rozhodnutí o dovolání. Navíc rozhodnutím dovolacího soudu, byť v době rozhodování soudu o odpůrčí žalobě zřejmě ještě nepravomocným, bylo rozhodnutí nalézacího soudu i odvolacího soudu zrušeno, takže zde není ani předpoklad, že by překážka spočívající v odkladu jeho vykonatelnosti odpadla. Soud proto žalobu zamítl.13. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, jemuž tak dle § 142 odst. 1 OSŘ vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří především odměna advokáta za 6,5 úkonu právní služby (po úkonu - převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 2. 3. 2024, 22. 8. 2024 a 3. 1. 2025, půl úkonu – vyjádření ze dne 9. 12. 2024, dva úkony – účast u jednání soudu dne 7. 2. 2025). Výše odměny advokáta za 1 úkon právní služby poskytnuté do 31. 12. 2014 činí dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), ve znění účinném do 31. 12. 2014, částku 3 100 Kč, za 1 úkon právní služby poskytnuté od 1. 1. 2015 činí dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) AT ve znění účinném od 1. 1. 2015 částku 5 620 Kč. Celkem tak odměna advokáta činí 25 190 Kč (4,5 úkonu po 3 100 Kč, 2 úkony po 5 620 Kč). Dále náklady řízení tvoří související paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 AT ve výši 300 Kč do 31. 12. 2014 a ve výši 450 Kč od 1. 1. 2025, tedy v celkové výši 2 400 Kč (5 náhrad po 300 Kč, 2 náhrady po 450 Kč). Náklady řízení také zahrnují náhradu cestovného advokáta žalovaného k jednání soudu a zpět v celkové výši 2 787,07 Kč a náhrada promeškaného času na cestě k jednání soudu a zpět za 11 půlhodin po 150 Kč dle § 14 AT. Žalovaného advokát vykonává advokacii jako společník právnické osoby, která je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalovaný má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobcova advokáta.

Odůvodnění

Rozsudkem uvedeným ve výroku byla zamítnuta žaloba a žalobkyni uloženo uhradit žalovanému náhradu jím vynaložených nákladů řízení. V průběhu řízení vznikly také náklady řízení za svědečné svědkyni [Anonymizováno] ve výši 2 623 Kč. Tyto náklady převýšily žalobkyní složenou zálohu ve výši 2 000 Kč, a proto je nutné je ve zbytku uhradit z prostředků státu. Státu tak dle ustanovení § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), vzniklo vůči žalobkyni, která v řízení nebyla úspěšná a nejsou u ní předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, právo na náhradu nákladů řízení, které stát platil. O povinnosti žalobkyně uhradit státu náhradu nákladů řízení hrazených státem měl soud rozhodnout dle § 151 odst. 1 OSŘ v rozsudku, kterým řízení skončil. Protože tak soud neučinil, vydal nyní ve smyslu ustanovení § 166 odst. 1, 2 OSŘ toto doplňující rozhodnutí.