Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

9 C 107/2024

Soud: Okresní soud v ChebuDatum rozhodnutí: 19. 11. 2024Č. j.: 9 C 107/2024-129Samosoudkyně: Mgr. Miroslava TheissováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 12. 12. 2024Předmět řízení: o zaplacení 17 102,24 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSCH:2024:9.C.107.2024.1
smlouva o úvěruodstoupení od smlouvyelektronický podpis
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 211, 33 Kč a,zákonný úrok z prodlení z částky 9 211, 33 Kč od 18. 2. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %.To vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 7 890,91 Kč akapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 105,59 Kč,úroku 14,75 % ročně z částky 12 909,93 Kč od 2. 2. 2024 do zaplacení,zákonného úroku z prodlení z částky 3 698,6 Kč od 18. 2. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %,kapitalizovaný úrok ve výši 1 386,73 Kč,zákonného úroku z prodlení z částky 12 909,93 Kč 2. 2. 2024 do 17. 2. 2024 ve výši 14,75 %,se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zaplacení 17 102,24 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr 15 000 Kč. Výše úroku je sazbách a aktuálně je 14,75 %. Žalovaná měla splácet 361 Kč měsíčně. Žalovaná úvěr nesplácela řádně, žalobce úvěr zesplatnil. Žalovaná částka se skládá z jistiny 12 909,93 Kč, poplatků za upomínky 4 192,31 Kč ( upomínky 8x500 Kč, 2x 350 Kč, 1x 333,05 Kč, a dále 16,95 Kč, 40,95 Kč, 272,76 Kč a 23,98 Kč, vše za období 8/22-8/23). Dále žalobce požadoval kapitalizovaný úrok 1 386,73 Kč (od 15.3.2023 do 1.2.2024). Dále ještě úrok z prodlení 105,59 Kč, za období od 14.7.2023 do 1.2.2024. Žalovaná zaplatila celkem 5 788,67 Kč na jistinu, úrok, úrok z prodlení a poplatky. Byla posouzena úvěruschopnost žalované. Čistý příjem žalované byl dle čestného prohlášení 27 776 Kč a výdaje 23 038 Kč, z toho na bydlení 15 152 Kč.

2. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným bez data, s předpokládaným dnem smlouvy 14.1.2022 je prokázáno, že žalovaná ji podepsala elektronicky, jak bude hodnoceno v bodě tři a čtyři. Smlouva byla uzavřena na částku 15 000 Kč, splatnost 60 měsíců a úrok 14,9 %, RPSN 15,98 %, s pravděpodobným datem uzavření 14.1.2022. Z výzvy k okamžitému zesplatnění ze dne 6.12.2023 č.l. 31 a doručenky k výzvě, je prokázáno, že žalobce vyzval k zaplacení části dluhu, zesplatnil úvěr ke dne 24.1.2024. Z výzvy k úhradě č.l. 103, kde byla poprvé uvedena žalovaná částka a potvrzení o podání č.l. 107 je prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalované částky a zásilka byla vydána k poštovní přepravě 14.2.2024. Z výpisu z účtu č.l. 24 je prokázáno, že dluh byl čerpán ve výši 15 000 Kč.

3. Ze smlouvy o elektronickém podpisu je prokázáno, že žalovaná prostřednictvím svého zákonného zástupce žádá o aktivaci KB klíče spočívající v tom, že uvede místo podpisu devítimístné číslo. Ze smlouvy o přímém bankovnictví ze dne 6.5.2019 č.l. 121 je prokázáno, že banka a zákonný zástupce žalované se dohodly na uzavření smlouvy internetové bankovnictví Moje Banka a Mobilní Banka, do limitu 5 000 Kč. Žalované v době uzavření smlouvy ointernetovém bankovnictví a elektronického podpisu bylo 15 let.

4. Z dodatku ke smlouvě o přímém bankovnictví č.l. 102 je prokázáno, že žalobce a žalovaná zastoupena matkou se dne 22.8.2021 dohodli na zvýšení limitu bankovnictví na částku 50 000 Kč.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaná měla podepsánu smlouvu o přímém bankovnictví, včetně dodatku o zvýšení limitu na částku 50 000 Kč, má soud za to, že smlouva o úvěru byla uzavřena.

6. K úvěruschopnosti: Z návrhu na poskytnutí úvěru č.l.90 je prokázáno, že dle banky je příjem žalované je 10 638 Kč, a ostatní příjmy 2 500 Kč, příjem ostatních rodinných příslušníků je 14 638 Kč, a celkové výdaje domácnosti jsou 22 797 Kč, žalovaná již má úvěr 10 000 Kč. Náklady na bydlení má mít žalovaná 2 500 Kč (bydlení u rodičů) a ostatní náklady 1 500 Kč. Listina je bez podpisu jak žalobce, tak žalované.

7. Z výpisu z účtu č.l. 81-87 je prokázáno, že příjem žalované z byl za září 2021 z úřadu práce 10 000 Kč, v říjnu 10 000 Kč z úřadu práce a 13 000 Kč, od matky žalované, v listopadu 2021 byl příjem žalované od matky žalované 21 750 Kč z Úřadu práce 10 630 Kč a v prosinci 10 630 Kč od Úřadu práce a 900 Kč od matky žalované. Tvrzení žalobce o celkovém příjmu žalované 27 776 Kč zůstala neprokázána, příjem žalované byl pouze z dávky 10 630 Kč a nepravidelné částky od maminky. Údaje o tom měl žalobce k disposici z výpisů z účtu, spokojil se však s tvrzením žalované. Z dalších dokladů nezjistil soud rozhodné skutečnosti.

8. Závěr o skutkovém stavu je tento: Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 22.8.2021 dodatek ke smlouvě o přímém bankovnictví a dohodli zvýšení limitu internetového bankovnictví na částku 50 000 Kč.

9. Prostřednictvím internetového bankovnictví uzavřel žalobce jako úvěrující se žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru na částku 15 000 Kč, s úrokem 14,9%, se splatností 60 měsíců, kdy předpokládaná doba uzavření smlouvy je 14.1.2022. Dluh byl čerpán ve výši 15 000 Kč v lednu 2022.

10. Výzva k úhradě byla podána k poštovní přepravě dne 14.2.2024. Předchozí výzva nazvaná odstoupení od smlouvy neobsahovala celou částku, která má být zaplacena.

11. Soud shledal, že žalovaná nebyla úvěruschopná, když žalobce posuzoval příjem celé rodiny žalované a celkový výdaj rodiny žalované. Dle žalobce je příjem žalované je 10 638 Kč, a ostatní příjmy 2 500 Kč, příjem ostatních rodinných příslušníků je 14 638 Kč, a celkové výdaje domácnosti jsou 22 797 Kč. Bylo zjištěno, že žalovaná již má úvěr 10 000 Kč. Náklady na bydlení má mít žalovaná 2 500 Kč (bydlení u rodičů) a ostatní náklady 1 500 Kč. Navíc žalobce ani žalovaná prohlášení o příjmech a výdajích nepodepsal. Příjmy žalované se ale nezakládají na pravdě. Žalovaná pobírala pouze rodičovský příspěvek za poslední tři měsíce 10 000 Kč až 10 630 Kč od úřadu práce a dále jí různé měsíční částky zasílala její matka od 0 (září), přes 900 Kč (prosinec), do 21 750 Kč (listopad). Takové nepravidelně zasílané částky od rodiny (náhodné) soud za pravidelný příjem pokládat nemůže.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem podle spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Podle stabilní judikatury musí věřitel majetkové poměry prověřovat. Např. dle judikátu NS 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. (shodně i NS 20 Cdo 3180/2018, Nejvyšší správní soud 1 As 30/2015-39) Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku.

17. Právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí a majetkové poměry žalované neprověřil, když vůbec neprověřoval příjmy a výdaje žalované. Pokud jediným důkazem byla žalovanou nepodepsaná listina o příjmech a výdajích žalované, soud shledal, že žalovaná nebyla úvěruschopná. Navíc žalobce posuzoval příjem celé rodiny žalované a celkový výdaj rodiny žalované. Rodina žalované ale smlouvu o úvěru neuzavírá. Dle žalobce je příjem žalované je 10 638 Kč, (odpovídá výpisu z účtu) a ostatní příjmy 2 500 Kč, (neodpovídá výpisu z účtu) příjem ostatních rodinných příslušníků je 14 638 Kč, a celkové výdaje domácnosti jsou 22 797 Kč, žalovaná již má úvěr 10 000 Kč. To se ale nezakládá na pravdě. Žalovaná pobírala rodičovský příspěvek za poslední tři měsíce 10 000 Kč až 10 630 Kč od úřadu práce a dále jí různé měsíční částky zasílala její matka od 0 Kč (září), přes 900 Kč (prosinec), do 21 750 Kč (listopad). Takové nepravidelně zasílané částky od rodiny (náhodné) soud za pravidelný příjem pokládat nemůže. Žalobce uvedl výdaje žalované na bydlení 2 500 Kč (spolubydlení u rodičů) dále ostatní výdaje 1 500 Kč, ani to není v roce 2022 reálné, aby jedna osoba utratila za jídlo a drogerii 1 500 Kč měsíčně. Navíc žalovaná s takto nízkým příjmem (10 630 Kč) už jeden úvěr 10 000 Kč měla. Žalobce neměl úvěr vůbec poskytnout, neboť žalovaná nebyla úvěruschopná.

18. Žalobce porušil ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, úvěruschopnost nepřezkoumal řádně, byly pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Následkem řádného nepřezkoumání bezdlužnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské úvěru, neplatnost smlouvy o věru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

19. Proto soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2991 odst. 2 NOZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Žalobce zaslal žalované bez právního důvodu 15 000 Kč, žalovaná zaplatila 5 788,67 Kč, proto soud přiznal částku 9 211,33 Kč jako bezdůvodné obohacení. Co do úroku (procentního i kapitalizovaného) soud žalobu zamítl, neboť žalobci částka nepřísluší, protože smlouva byla neplatné podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

22. Soud přiznal úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., když ke splatnosti došlo den následující po doručení výzvy k úhradě. (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníka) K doručení došlo třetí den po odeslání výzvy, a to dle § 573 občanského zákoníku. Soud přiznal úrok z prodlení pouze z přiznané částky a od doručení výzvy.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobce byl úspěšný částečně, a to co do 49 % svých nákladů. Převážně úspěšná tedy byla žalovaná, náklady jí nevznikly a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací