Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 760,28 Kč za dobu od 1. 4. 2020 do 8. 9. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 900 Kč,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 21. 7. 2020 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku 6 760,28 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z 6 760,28 Kč za dobu od 1. 4. 2020 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně pro žalovaného odváděla na základě smlouvy o odvádění a čištění odpadních vod ze dne [datum] odpadní vody veřejnou kanalizací k odběrnému místu na adrese[ulice a číslo], [obec]. Za realizaci služeb dodávek vody a odvádění vod odpadních v obdobíod 9. 3. 2019 do 31. 12. 2019 a v období od 1. 1. 2020 do 10. 3. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalovanému stočné ve výši 6 760,28 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani přes písemnou upomínku žalobkyně ze dne 15. 6. 2020.
2. Podáním ze dne 25. 11. 2020 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět a to v rozsahučástky 6 760,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 760,28 Kč za dobuod 9. 9. 2020 do zaplacení. Usnesením okresního soudu v Chebu ze dne 27. 11. 2020,č. j. 9 C 78/2020-35, proto bylo předmětné řízení v uvedeném rozsahu zastaveno. Žalobkyně nadále požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 6 760,28 Kč za dobu od 1. 4. 2020 do 8. 9. 2020.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud bez nařízení jednání.
5. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
6. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že žalobkyně realizovala na základě smlouvy o odvádění a čištění odpadních vod ze dne [datum] pro žalovaného odvádění a čištění odpadních vod k odběrnému místuna adrese [adresa žalovaného]. Za realizaci služeb dodávek vody a odvádění vod odpadních v období od 9. 3. 2019 do 31. 12. 2019 a v období od 1. 1. 2020 do 10. 3. 2020 v rozsahu 114 m3 a 27 m3 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou č. [anonymizováno] [číslo] [tel. číslo] stočné ve výši 6 760,28 Kč se splatností dne 31. 3. 2020. Žalovaný dlužnou částku neuhradila dostal se tak s plněním do prodlení. Dne 8. 9. 2020 žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku 6 760,28 Kč bez příslušenství v podobě zákonného úroku ve výši 10 % ročněz částky 6 760,28 Kč za dobu od 1. 4. 2020 do 8. 9. 2020.
7. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah založený uzavřenou smlouvou o odvádění a čištění odpadní vody podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích ve spojení s prováděcí vyhláškou č. 428/2011 Sb., podle níž má žalobkyně povinnost dodávat vodu do odběrného místa, odvádět a čistit odpadní vodu z odběrného místaa žalovaný má povinnost hradit žalobkyni stočné. Žalovaný svou povinnost nesplnil, když stočné vyúčtované mu žalobkyní neuhradil řádně a včas a žalobkyni tak vzniklo právo požadovatpo žalovaném úrok z prodlení dle § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku,a to ode dne následujícího po dni, kdy došlo ke splatnosti předmětné faktury, ve výši,která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a do okamžiku, kdy k opožděnému splnění dluhu došlo. Vzhledem k uvedenému soud žalobě v rozsahu po částečném zpětvzetí žalobyze dne 25. 11. 2020 vyhověl.
8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 1 000 Kč a paušální náhrady nákladů řízení dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady (dále jen„ PN“) za 3 úkony (žalobu a předžalobní výzvu a částečné zpětvzetí) po 300 Kč, celkem v částce 900 Kč, když v daném případě je žalobkyně ve smyslu § 1 PN účastníkem, jenž není v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých či jiného svého zástupce.