9 C 94/2026

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zaplacení 11 910 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému tři úvěry:a) Půjčka s posledním trojčíslím 356 ze dne 8.1.2024 na částku 10 000 Kč. Žalobce požadoval jistinu 5 949,61 Kč, úrok 900,07 Kč a úrok z prodlení 248,68 Kč.b) Půjčka s posledním trojčíslím 635 ze dne 1.12.2023 na částku 5 000 Kč. Žalobce požadoval jistinu 1 091,93 Kč, úrok 60,85 Kč a úrok z prodlení 152,35 Kč.c) Půjčka s posledním trojčíslím 762 ze dne 8.1.2024 na částku 10 000 Kč. Žalobce požadoval jistinu 4 868,46 Kč, úrok 648,96 Kč a úrok z prodlení 279,29 Kč.

2. Všechny půjčky byly s úrokem 39,9%.

3. Byla posouzena úvěruschopnost žalovaného. Čistý příjem žalovaného byl pro úvěr 356 ve výši 44 000 Kč, pro úvěr 635 ve výši 39 841 Kč a pro úvěr 762 ve výši 38 452 Kč. Výdaje na splátky uvedl žalobce 3 911 Kč pro úvěr a) 1 775 Kč, pro úvěr b) a 3 131 Kč pro úvěr c).

4. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o.s.ř., neboť strany s tím souhlasily.

5. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Z návrhu č.l. 40 a akceptace půjčky 356 č.l. 12 a podpisového certifikátu je prokázáno, že mezi žalobcem jako zápůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem ze dne 8.1.2024 byla uzavřena smlouva o půjčce (pozn. soudu zápůjčka). Obsahem smlouvy je zápůjčka 10 000 Kč, úrok 39,9% ročně, RPSN 48,06% ročně. Výše splátky je 748 Kč. Žalovaný čerpal 10 000 Kč, což je prokázáno z výpisu z běžného účtu č.l. 101. Půjčka byla zesplatněna, což je prokázáno ze zesplatnění č.l. 27.

6. Z návrhu č.l. 51 a akceptace půjčky 635 č.l. 29 a podpisového certifikátu je prokázáno, že mezi žalobcem jako zápůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem ze dne 1.12.2024 byla uzavřena smlouva o půjčce (pozn. soudu zápůjčka). Obsahem smlouvy je zápůjčka 5 000 Kč, úrok 39,9% ročně, RPSN 47,88% ročně. Výše splátky je 513 Kč. Žalovaný čerpal 5 000 Kč, což je prokázáno z výpisu z běžného účtu č.l. 85. Půjčka byla zesplatněna, což je prokázáno ze zesplatnění č.l. 15.

7. Z návrhu č.l. 35 a akceptace půjčky 762 č.l. 11 a podpisového certifikátu je prokázáno, že mezi žalobcem jako zápůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem ze dne 19.12.2024 byla uzavřena smlouva o půjčce (pozn. soudu zápůjčka). Obsahem smlouvy je zápůjčka 10 000 Kč, úrok 39,9% ročně, RPSN 47,92% ročně. Výše splátky je 780 Kč. Žalovaný čerpal 10 000 Kč, což je prokázáno z výpisu z běžného účtu č.l. 100. Půjčka byla zesplatněna, což je prokázáno ze zesplatnění č.l. 20.

8. Žalobce tvrdil, že žalovaný zaplatil na půjčku a) (půjčku č. [číslo smlouvy]) částku 8 782,1 Kč, na půjčku b) (půjčku č. [číslo smlouvy]) částku 6 654,46 Kč a na půjčku c) (půjčku č. [číslo smlouvy]) částku 10 355,43 Kč, což je prokázáno z úvěrových přehledů.

9. Právní předchůdce žalobce postoupil všechny tři půjčky žalovanému, což je prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávky č.l. 21 a Přílohy 1 ke smlouvě.

10. K úvěruschopnosti: Půjčky byly poskytnuty v těsném časovém souběhu (dvě v prosinci a jedna začátkem ledna), soud prověřoval úvěruschopnost pouze jednou. Z výpisu BRKI/NRKI (pozdějšího č.l.97) je prokázáno, že žalovaný má 7 úvěrů, další tři odmítnuté a jeden odvolaný. Žalovaný má celkové dluhy 3 190 981 Kč. Celkovou splátku má 11 574 Kč, nikoli tvrzených 1 775 Kč až 3 911 Kč. (splátku na bydlení posuzovala banka zvlášť) Z výpisu z běžného účtu žalovaného za prosinec 2023 č.l. 72 a následující je prokázáno, že počáteční i konečný zůstatek na účtě v prosinci 2023 byl záporné číslo do 1 000 Kč. Žalovaný měl celkový příjem 81 326 Kč a výdaje odpovídající příjmu. Drobné částky mu opakovaně na účet posílala [jméno FO], další částky byly konverzí z EUR (v prosinci 35 638,81 Kč, pravděpodobně mzda), za prosinec byly dva úvěry od žalobce a jeden úvěr od [právnická osoba]. Soud hodnotil zejména počáteční a konečný stav účtu a dospěl k závěru, že žalovaný není úvěruschopný, když stav účtu nepřipouštěl žádnou (ani drobnou splátku).

11. Bankou započtený příjem 39 841 Kč (prokázáno ze žádosti č.l. 89), započtený příjem 44 000 Kč (prokázáno ze žádosti č.l. 81) a započtený příjem 38 454 Kč (prokázáno ze žádosti č.l. 98), soud nehledal. Z dalších dokladů nezjistil soud rozhodné skutečnosti.

12. Závěr o skutkovém stavu je tento:

13. Smlouva 1: Mezi žalobcem jako zápůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem ze dne 8.1.2024 byla uzavřena smlouva o půjčce, poslední trojčíslí smlouvy 356 (pozn. soudu zápůjčka). Obsahem smlouvy je zápůjčka 10 000 Kč, úrok 39,9% ročně, RPSN 48,06% ročně. Výše splátky je 748 Kč. Půjčka byla zesplatněna. Na zápůjčku čerpal žalovaný částku 10 000 Kč, zaplatil 8 782,1 Kč.

14. Smlouva 2: Mezi žalobcem jako zápůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem ze dne 1.12.2024 byla uzavřena smlouva o půjčce, poslední trojčíslí smlouvy 635 (pozn. soudu zápůjčka). Obsahem smlouvy je zápůjčka 5 000 Kč, úrok 39,9% ročně, RPSN 47,88% ročně. Výše splátky je 513 Kč. Půjčka byla zesplatněna. Na zápůjčku čerpal žalovaný částku 5 000 Kč, zaplatil 6 654,46 Kč.

15. Smlouva 3: Mezi žalobcem jako zápůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem ze dne 19.12.2024 byla uzavřena smlouva o půjčce, poslední trojčíslí smlouvy 762 (pozn. soudu zápůjčka). Obsahem smlouvy je zápůjčka 10 000 Kč, úrok 39,9% ročně, RPSN 47,92 % ročně. Výše splátky je 780 Kč. Půjčka byla zesplatněna. Na zápůjčku čerpal žalovaný částku 10 000 Kč, zaplatil 10 355,43 Kč.

16. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěryschopný nebyl. Půjčky byly poskytnuty v těsném časovém souběhu (dvě v prosinci 2023 a jedna začátkem ledna 2024), soud prověřoval úvěruschopnost pouze jednou. Dle výpisu BRKI/NRKI má žalovaný 7 úvěrů, další tři odmítnuté a jeden odvolaný. Žalovaný má celkové dluhy 3 190 981 Kč. Celkovou splátku má 11 574 Kč, nikoli tvrzených 1 775 Kč až 3 911 Kč. Počáteční i konečný zůstatek na účtě za prosinec 2023 byl záporné číslo do 1 000 Kč. Žalovaný měl celkový příjem 81 326 Kč a výdaje odpovídající příjmu. Drobné částky mu opakovaně na účet posílala [jméno FO], další částky byly konverzí z EUR (v prosinci 35 638,81 Kč, pravděpodobně mzda), za prosinec dva úvěry od žalobce a jeden úvěr od [právnická osoba]. Příjmy z úvěrů byly obsahem celkové částky 81 326 Kč, jako příjem je započíst nelze. Soud hodnotil zejména počáteční a konečný stav účtu a zároveň tři úvěry pouze za prosinec a dospěl k závěru, že žalovaný není úvěruschopný.

17. Smlouvu posoudil soud jako smlouvu o zápůjčce s dohodnutým úrokem. Podle § 2390 občanského zákoníku 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle stabilní judikatury musí věřitel majetkové poměry prověřovat. Např. dle judikátu NS 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. (shodně i NS 20 Cdo 3180/2018, Nejvyšší správní soud 1 As 30/2015-39) Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku22. Soud úvěruschopnost neshledal, žalovaný byl v době poskytnutí úvěru již předlužen, již v prosinci byl počáteční a konečný stav na jeho účtu drobnější záporná částka, navíc měl jen v prosinci dva úvěry od žalobce a jeden úvěr od nebankovního poskytovatele. Příjmy z konverze měny, pravděpodobně ze zaměstnání byly 35 638 Kč, zbytek příjmů byly příjmy od fyzické osoby a z čerpaných úvěrů. Dle výpisu BRKI/NRKI měl žalovaný 7 úvěrů, další tři odmítnuté a jeden odvolaný. Žalovaný má celkové dluhy 3 190 981 Kč. Celkovou splátku měl 11 574 Kč. Žalovaný úvěruschopný nebyl dle §87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť po odečtení příjmů a výdajů na splátku (byť drobnou) nezbyly peníze.23. Žalobce se mýlí, když uvádí, že žalovaný splácel a byl proto schopen úvěr splácet. Je zřejmé, že jenom v prosinci si žalovaný vzal dvě půjčky od žalobce a jednu od nebankovního poskytovatele, v lednu další půjčku na vysoký úrok od žalobce. Navíc smlouva je neplatná i pro vysoký úrok.24. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu zjevně narušuje veřejný pořádek. Sjednaný úrok u všech smlouv byl celkem RPSN 47,92 % (z toho úrok 39,9%). Jakýkoli poplatek v souvislosti s půjčkou je cena peněz, tedy úrok, v tomto případě šlo o RPSN.25. Nárok na úrok (RPSN) 47,92%, 48,06%, 47,88 % ročně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a pro rozpor s výše uvedenými § 580 odst. 1 občanského zákoníku a 588 občanského zákoníku.26. Soud vycházel z judikatury NS, zejména z 21 Cdo 1484/2004 a porovnal sjednanou úrokovou sazbu s obvyklými úrokovými sazbami uplatňovanými bankami. Obvyklé úrokové sazby byly v prosinci 2023 ve výši 9,29% a v lednu 2024 ve výši 9,23% ( tedy v době uzavření smlouvy), což je soudu známo z úřední činnosti ČNB ARAD, při srovnání s tímto je sjednaný úrok ve všech případech více než pěti násobný a soud má zato, že je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Soud srovnává s RPSN, celková cena peněz, tj včetně pravidelného poplatku.27. Pro nemravný úrok jsou v rozporu s dobrými mravy všechny tři smlouvy o úvěru a úrok nelze oddělit od jistiny a posoudit smlouvu pouze jako částečně neplatnou dle § 576 občanského zákoníku.28. Vzhledem k neplatnosti úvěrových smluv soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.29. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.30. Žalovaný se bezdůvodně neobohatil, když obdržel plnění z neplatných smluv o úvěru ve výši 25 000 Kč, (10 000 Kč plus 10 000 Kč plus 5 000 Kč), žalovaný zaplatil na úvěry částku 8 782,1 Kč plus 6 654,46 Kč plus 10 355,43 Kč. Žalovaný zaplatil celkem 25 791,99 Kč, žalovaný přeplatil a proto soud žalobu zamítl.31. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., úspěšný byl žalovaný, žádné náklady mu nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.