10 C 98/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč z titulu dlužné jistiny spotřebitelského úvěru, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 1. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 20 000 Kč od 27. 12. 2017 do zaplacení. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný uzavřel dne 27. 12. 2017 s obchodní korporací [právnická osoba] (dále jen „[právnická osoba] “) smlouvu o úvěru č. [hodnota] -[Anonymizováno], na jejímž základě získal úvěr 20 000 Kč, který se zavázal vrátit spolu s pevně stanovenou úrokovou mírou ve 13 splátkách hrazených měsíčně. Žalovaný však svůj závazek nesplnil. Žalobkyně tvrdí, že korporace [právnická osoba]. (dále jen „[právnická osoba] “) nabyla pohledávku za žalovaným od [právnická osoba] na základě smlouvy ze dne 6. 9. 2018 o prodeji části závodu uzavřené mezi těmito společnostmi. [právnická osoba] následně postoupila pohledávku za žalovaným na korporaci [právnická osoba] (dále jen „[právnická osoba] “), která ji postoupila na žalobkyni.

2. Podáním ze dne 5. 5. 2025 (č. l. 14) žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět, a to v požadavku na zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 20 000 Kč od 27. 12. 2017 do zaplacení a v požadavku na zaplacení úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 28. 1. 2019 do 13. 2. 2024. Po částečném zpětvzetí žaloby se tak žalobkyně domáhá zaplacení: částky 20 000 Kč z titulu dlužné jistiny, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 14. 2. 2024 do zaplacení.

3. Usnesením ze dne 5. 5. 2025 čj. [spisová značka] (v právní moci dne 3. 6. 2025) Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) zastavil za základě částečného zpětvzetí žaloby řízení co do požadavku na zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 20 000 Kč od 27. 12. 2017 do zaplacení a v požadavku na zaplacení úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 28. 1. 2019 do 13. 2. 2024.

4. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.I. Skutková zjištění soudu5. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující skutkový závěr. Za každým z dílčích skutkových zjištění je kurzívou v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil.6. Zástupkyně [právnická osoba] jednala s žalovaným o poskytnutí úvěru a za tím účelem mu dne 27. 12. 2017 předala formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).7. Před podpisem smlouvy [právnická osoba] zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Za tím účelem si od žalovaného vyžádala informace o jeho příjmech ze zaměstnání (24 137 Kč měsíčně), o jeho výdajích na bydlení (5 000 Kč měsíčně za pronájem 2 místností v domě kamaráda), o jeho výdajích na jídlo (2 500 Kč měsíčně) a o jeho ostatních výdajích (1 700 Kč měsíčně) (žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru; čestné prohlášení žalovaného o bydlení). Výši čistého příjmu žalovaného ze zaměstnání [právnická osoba] ověřila z výplatních lístků, ze kterých vyplývá, že v srpnu 2017 měl čistý příjem ve výši 26 338,50 Kč ze zaměstnání po odečtení stravného a příspěvku na odbory. Z čistého příjmu mu však v rámci exekuce bylo strženo 850 Kč a vyplaceno mu tak bylo 25 488,50 Kč (výplatní lístek za srpen 2017); v říjnu 2017 měl čistý příjem ve výši 27 801,50 Kč ze zaměstnání po odečtení stravného a příspěvku na odbory, z čehož mu nebylo nic exekučně strháváno (výplatní lístek za srpen 2017); v listopadu 2017 měl čistý příjem ve výši 31 120 Kč ze zaměstnání po odečtení stravného a příspěvku na odbory. Z čistého příjmu mu však v rámci exekuce bylo strženo 12 000 Kč. Vyplaceno mu tak bylo 19 120 Kč (výplatní lístek za srpen 2017).8. Zástupkyně [právnická osoba] a žalovaný pak dne 27. 12. 2017 podepsali smlouvu o úvěru č. [hodnota] -[Anonymizováno], při jejímž podpisu [právnická osoba] v hotovosti poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou jistinu 20 000 Kč, úrok ve výši 5 600 Kč, poplatek ve výši 800 Kč za uzavření smlouvy, poplatek ve výši 4 400 Kč a poplatek ve výši 3 800 Kč za hotovostní výběr splátek. Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit 34 600 Kč. Poplatek ve výši 800 Kč za uzavření smlouvy byl splatný při jejím uzavření a zbylou částku 33 800 Kč se žalovaný zavázal zaplatit ve 13 splátkách po 2 600 Kč hrazených měsíčně (smlouva o úvěru č. [hodnota] -4027).9. Žalovaný z poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč nic nevrátil (negativní tvrzení žalobkyně)10. Zástupci [právnická osoba] a zástupci [právnická osoba] podepsali smlouvu ze dne 8. 9. 2018 o prodeji části závodu, na jejímž základě [právnická osoba] prodal mj. práva a povinnosti z úvěrových smluv, mezi nimiž byla i smlouva se žalovaným (smlouva o prodeji části závodu). Následně [právnická osoba] takto získanou pohledávku za žalovaným postoupil na [právnická osoba] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019). [právnická osoba] postoupily pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021). O popsaném převodu pohledávky na žalovaným z [právnická osoba] přes [právnická osoba] a [právnická osoba] na žalobkyni žalobkyně informovala žalovaného v předžalobní výzvě ze dne 5. 2. 2024 (předžalobní výzva ze dne 5. 2. 2024).II. Hodnocení soudu11. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).12. [právnická osoba] jako právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti [jméno FO] a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu)13. [právnická osoba] si při posouzení úvěruschopnosti žalovaného zjistila výši jeho příjmu, kterou ověřila z jeho výplatních lístků Dále si zjistila výši pravidelných výdajů žalovaného na bydlení, jídlo a ostatní výdaje. Následně pak provedla vyhodnocení úvěruschopnosti. Na základě právě popsaných zjištění soud vyhodnotil, že [právnická osoba] dostála své povinnosti úvěru ověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. [právnická osoba] se totiž nespokojila jen s informacemi od žalovaného, nýbrž nejdůležitější informace v podobě výše příjmů rovněž ověřila na základě předložených dokladů a následně vyhodnotila z hlediska úvěruschopnosti žalované. Rovněž zjištěné informace nezavdávaly pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet po 2 600 Kč měsíčně.14. Pohledávku za žalovaným nabyla [právnická osoba] na základě smlouvy o koupi části podniku. [právnická osoba] pak tuto pohledávku postoupila na [právnická osoba], která ji postoupila na žalobkyni. Uvedený převod pohledávek byl žalovanému oznámen.15. Protože žalovaný v rozporu se smluvně přijatým závazkem nevrátil jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč, je tuto částku povinen zaplatit žalobkyni.16. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, je proto povinen žalobkyni zaplatit rovněž úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splácením peněžitého dluhu. Po částečném zpětvzetí žaloby žalobkyně požaduje úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 14. 2. 2024 do zaplacení. Na tento úrok z prodlení má nárok a výše tohoto úroku z prodlení činí 9,75 % ročně, neboť poslední dohodnutou splátku jistiny měl žalovaný zaplatit nejpozději dne 27. 1. 2019. S prodlením v první polovině roku 2019 je spojena výše úroku z prodlení 9,75 % ročně (tj. repo sazba + 8 procentních bodů).III. Náklady řízení17. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., co se týče částečného zastavení řízení, a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve zbytku. Žalobkyně nese procesní zavinění na částečném zastavení řízení, žalobu nebrala zčásti zpět pro pozdější chování žalovaného.18. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. [spisová značka], za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).19. Žalobkyně byla se svou žalobou úspěšná ke dni rozhodnutí soudu (13. 6. 2025) v požadavku na zaplacení částky 22 591,74 Kč, která se skládá z částky 20 000 Kč, částky 2 591,74 Kč, jakožto úroku ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 14. 2. 2024 do 13. 6. 2025.20. Svou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 70 859,89 Kč, která se skládá z částky 20 000 Kč, částky 12 431,92 Kč, jakožto úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 1. 2019 do 13. 6. 2025. částky 38 442,14 Kč, jakožto úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 20 000 Kč od 27. 12. 2017 do 3. 6. 2025 (do právní moci usnesení o zastavení řízení).21. Žalobkyně byla tudíž ve sporu v převažující míře neúspěšná. Byla by tedy povinna zaplatit náhradu nákladů řízení žalovanému. Žalovaný však zůstal ve sporu zcela pasivní a žádné náklady řízení tak nevynaložil. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.