Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 13 000 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se co do částky 384,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23. 12. 2022 do zaplacení zastavuje.
III. Žaloba se co do částky 5 434,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 906,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se podáním došlým soudu dne 17. 1. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit 18 819 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 23. 12. 2022 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 7. 11. 2024 mezi společností [právnická osoba]. a žalobcem. Společnost [právnická osoba]. pohledávku nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2024 od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. jako původního věřitele. Původní věřitel [Anonymizováno] [právnická osoba]. (dále také jen „původní věřitel“) je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 22. 11. 2022 smlouvu o úvěru (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl žalované úvěr v původní výši 13 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 22. 12. 2022. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit smluvní úrok ve výši 384,66 Kč a dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 434,34 Kč. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 22. 11. 2022 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované [č. účtu]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [var. symbol]. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www.[Anonymizováno].cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala a následně zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. V rámci webového rozhraní byl žalované původním věřitelem zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, žalovaná návrh odsouhlasila verifikačním kódem ve formě SMS ze svého mobilního telefonu.
2. Žalobce byl usnesením č. j. 11 C 24/2025-15 ze dne 28. 5. 2025 vyzván k tomu, aby doplnil svá skutková tvrzení o tom, jakým způsobem prověřovala právní předchůdkyně žalobce úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele před poskytnutím úvěru a k těmto potvrzením, aby předložil nebo označil důkazy (zejména prověřování příjmů a výdajů žalované za odpovídající období, posouzení závazků žalované a jejich plnění, majetkovou situaci žalované a další). Žalobce byl poučen o tom, že nedoplní-li svá skutková tvrzení a důkazy k nim, vystavuje se tomu, že nebude přiznán žalobou uplatněný nárok v části přesahující jistinu. Žalobce na výzvu skutková tvrzení nedoplnil, a tedy ani důkazy k nim. Co do částky 384,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23. 12. 2022 do zaplacení vzal žalobce svou žalobu zpět.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Se souhlasem účastníků rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 22. 11. 2022 a výpisem z bankovního účtu žalobce – potvrzením o provedení transakce vystavené [Anonymizováno] a.s. dne 28. 11. 2024 je prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 13 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalované. Žalovaná na poskytnutou jistinu úvěru ani na přirostlé příslušenství neuhradila ničeho. Žalovaná poskytla původnímu věřiteli souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti žalované. K tomu žalovaná původnímu věřiteli nedoložila žádné důkazy, tedy například pracovní smlouvu, mzdové listy nebo daňové přiznání, když neuvedla ani to, zda její příjmy pochází z pracovního poměru nebo z podnikání. Žalovaná k poskytnutí takových údajů ani nebyla původním věřitelem vyzvána. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru předžalobní výzvou ze dne 17. 11. 2024, což prokazuje písemná výzva s doručenkou, avšak bezúspěšně.
5. Podáním ze dne 23. 6. 2025 vzal žalobce co do částky 384,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23. 12. 2022 do zaplacení svou žalobu zpět. V souladu s § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. navrhovatel může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví (ad výrok II tohoto rozsudku).
6. Ve zbývající části je žaloba důvodná pouze částečně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je povinností poskytovatele úvěru také ověřovat prohlášení učiněná žadatelem o úvěr, což žalobce neučinil. Pouhá lustrace žalované v registrech není dostačující a vychází-li poskytovatel úvěru pouze z tvrzení skutečností samotným žalovanou, pak nemůže dospět k řádnému závěru o úvěru schopnosti zákazníka, pokud tvrzené skutečnosti nijak neověří na základě podkladů od klienta (například pracovní smlouvou, mzdovými listy, výpisy z účtu, daňovým přiznáním a podobně). Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za dobu přiměřenou soud považuje dobu 30 dnů. Žalobce tak má nárok pouze na zaplacení jistiny 13 000 Kč, kterou žalované poskytl a žalovaná ji nevrátila. Další složka nároku sjednané ze smlouvy jsou tedy neoprávněným nárokem, který soud zamítl ve výroku III. tohoto rozsudku.
7. Protože je žalobce ve věci úspěšný pouze částečně, bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Pokud by byl žalobce ve věci plně úspěšný a náleželo by mu právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 000 Kč za dva úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva) a za jeden úkon právní služby po 400 Kč (sepis žaloby), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč, to vše navýšeno o 21% DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem, tedy o 273 Kč a soudní poplatek 800 Kč. Celkem by činily náklady řízení 2 373 Kč. Soud žalobě vyhověl co do částky 13 000 Kč, což je úspěch v 69,1 %. Do částky 5 434,34 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta, což je neúspěch ve 30,9 %. Žalobci tak náleží právo na náhradu nákladů ve výši 38,2 % (rozdíl úspěchu 69,1 % a neúspěchu 30,9 %) z částky 2 373 Kč, tedy částka 906,5 Kč.
8. Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na výši částky a délku prodlení žalovaného.