Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

2 C 176/2024

Soud: Okresní soud v Českém KrumlověDatum rozhodnutí: 7. 1. 2025Č. j.: 2 C 176/2024-24Samosoudce: JUDr. Hubert Maxa Ph.D.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 26. 2. 2025Předmět řízení: o zaplacení 19 980 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSCK:2025:2.C.176.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 980 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 800 Kč od 23. 1. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 19 980 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 19. 9. 2022 mezi žalobkyní jakožto úvěrující a žalovaným jakožto úvěrovaným.

2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne 22. 7. 2024, č. j. EPR [č. účtu] -8, který ovšem soud usnesením ze dne 17. 9. 2024, č. j. EPR [č. účtu] -11, zrušil pro absenci jeho řádného doručení žalovanému.

4. K projednání věci nařídil soud jednání, z účasti na němž se právní zástupce žalobkyně omluvil, žalovaný se naproti tomu bez jakékoliv omluvy nedostavil.

5. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Při jednání provedl soud listinné důkazy založené ve spisovém materiálu. Sdělen byl podstatný obsah:- žádosti o úvěr na č. l. 13-14 spisu,- zesplatňujícího dopisu na č. l. 15 spisu,- žádosti na č. l. 16 spisu,- výplatnic na č. l. 17-19,- potvrzení o vyplacení úvěru, potvrzení o verifikační platbě, kopie občanského průkazu, předžalobní upomínky a podacího lístků, jak jsou tyto založeny v elektronickém spise CEPR.

11. Na podkladě listinných důkazů založených ve spisovém materiálu zdejšího soudu sp. zn. 2 C 176/2024 lze uzavřít, že žalovaný jakožto úvěrovaný uzavřel se žalobkyní jakožto úvěrující smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž podkladě mu žalobkyně převedla na bankovní účet částku ve výši 12 000 Kč. Jednalo se o revolvingový úvěru s limitem 20 000 Kč. Poskytnutou sumu se žalovaný zavázal uhradit kdykoliv během trvání smlouvy, každý měsíc byl pak povinen zaplatit úrok ve výši 40 % p. m. Pro případ prodlení se splácením ujednaly strany smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení.

12. V souvislosti se žádostí o úvěr žalovaný předestřel, že je zaměstnán od listopadu 2021 u společnosti Lesy ČR, s. p. s měsíčním příjmem ve výši 32 800 Kč. Žalovaný dále sdělil, že je svobodný, má základní vzdělání, bydlí v pronajatém domě a jeho měsíční výdaje činí 15 000 Kč. Není exekvován ani není účasten insolvenčního řízení.

13. Za červen 2022 obdržel žalovaný mzdu ve výši 37 653 Kč, za červenec 2022 ve výši 28 184 Kč a za srpen 2022 ve výši 32 677 Kč.

14. Žalovaný za dobu trvání smlouvy ničeho neuhradil.

15. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. In concreto tedy musí v míře, kterou na něm lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu spravedlivě požadovat, prošetřit sociální a majetkové poměry úvěrovaného, a to jednak s využitím dat získaných z dostupných databází a registrů, jednak vycházeje z toho, co spotřebitel uvede v žádosti o konkrétní úvěrový produkt.

16. Pakliže úvěrující podnikatel shora sneseným postulátům nedostojí, je následně uzavřená smlouva sankcionována neplatností.

17. Ještě před konáním jednání soud žalobkyni vyzval, nechť předloží záznamy o lustracích žalovaného v Centrální evidenci exekucí, v Insolvenčním rejstříku, v BRKI a v CRKI, jak se podává z jejích žalobních tvrzení, dále nechť předloží formulář žádosti o úvěr vyplněný žalovaným a konečně nechť osvětlí, jakým způsobem stanovila výši měsíčních výdajů žalovaného.

18. Shora uvedená výzva však zůstala oslyšena. Žalobkyně tudíž neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného prověřila s dostatečnou pečlivostí a ve vší komplexnosti, ačkoliv by tak bylo lze očekávat, to zejména při vědomí faktu, že žalovaný v minulosti účastníkem insolvenčního řízení byl.

19. Podkladovou úvěrovou smlouvu proto stíhá sankce absolutní neplatnosti ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a žalovaný jakožto úvěrovaný spotřebitel má povinnost vrátit žalobkyni prokazatelně vyplacenou jistinu v částce 12 000 Kč, jak velí odkazované ustanovení.

20. Za přiměřenou dobu pro vrácení jistiny považuje soud lhůtu 30 dnů počítanou od právní moci rozsudku, pro pasivitu žalovaného jakožto spotřebitele ostatně nebylo možno uvažovat o lhůtě delší či o rozložení dluhu do splátek, neb to by si vyžadovalo tvrzení a důkazy snesené právě z jeho strany. Dle názoru soudu přitom nelze ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. interpretovat jednostranně ve prospěch spotřebitele. Ten jest dostatečně a efektivně ochráněn již tím, že při absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné prověření úvěruschopnosti musí vrátit výhradně jistinu úvěru, respektive její zbývající část, to navíc v nově stanovené lhůtě splatnosti, čímž jest současně citelně sankcionován poskytovatel úvěru. Další zostřování takovéto sankce cestou stanovení neúměrně dlouhé lhůty splatnosti či snad rozložením dlužné jistiny do splátek nahlíží soud, a to i při vědomí specifik spotřebitelského práva, jako nepřípustné a jsoucí v kolizi se základními zásadami práva soukromého.

21. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zčásti zamítl (výrok v odst. I.), co do jistiny ve výši 12 000 Kč pak žalobě jako důvodné vyhověl (výrok v odst. II.).

22. Pro objektivní určení míry úspěchu ve věci postupoval soud v intencích usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2017, sp. zn. 32 Cdo 1492/2017. Ke dni rozhodování soudu (7. 1. 2025) se žalobkyně domáhala celkové částky ve výši 24 916,44 Kč (12 000 Kč na jistině + 3 180 Kč na smluvní pokutě + 4 800 Kč na smluvním úroku + 4 936,44 Kč na zákonném úroku z prodlení), úspěšná však byla toliko co do částky 12 000 Kč, tj. v rozsahu 48 %, neúspěšná pak v rozsahu 52 %. Aplikace § 142 odst. 2 o. s. ř. budiž tak odůvodněna takřka shodnou měrou úspěchu a neúspěchu obou účastníků.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací