Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 000 Kč od 6. 5. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 20 000 Kč včetně příslušenství představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 11. 12. 2024 pod č. [hodnota] mezi žalobkyní jakožto úvěrující a žalovaným jakožto úvěrovaným. Činí tak s odůvodněním, že na podkladě uzavřené smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši 19 000 Kč, tento však nedodržoval splátkový kalendář, což vedlo k zasílání upomínek a nakonec k zesplatnění úvěru. Ke dni podání žaloby nebylo ze strany žalovaného ničeho uhrazeno.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivním.
3. Ve věci soud vydal elektronický platební rozkaz ze dne 12. 6. 2025, č. j. EPR [RČ] -5, tento ovšem musel být usnesením ze dne 31. 7. 2025, č. j. EPR [RČ] -9, zrušen, neb se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou.
4. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Dle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
9. Na podkladě listinných důkazů založených ve spisovém materiálu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] lze uzavřít, že žalobkyně jakožto úvěrující uzavřela se žalovaným jakožto úvěrovaným dne 11. 12. 2024 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž podkladě poskytla žalovanému v bezhotovostní formě částku ve výši 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni jistinu ve výši 19 000 Kč a sjednaný úrok ve výši 20 % p. m. ve 12 měsíčních splátkách po 3 800 Kč s tím, že splátkami bude nejprve umořován pouze úrok, přičemž současně s poslední splátkou úroku bude uhrazena celá jistina.
10. Žalovaný se dostal do prodlení, když neuhradil splátku splatnou dne 15. 1. 2025. Žalobkyně jej v této souvislosti podvakrát písemně upomenula, leč bez úspěchu. V souladu s čl. 5.5 úvěrové smlouvy proto přistoupila k zesplatnění jistiny úvěru ve výši 19 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku, načež žalovanému stanovila lhůtu k úhradě na 5. 5. 2025. Jelikož ani na tuto zesplatňující výzvu nebylo nikterak reagováno, podala žalobkyně předmětnou žalobu, jíž se domáhá nesplacené jistiny ve výši 19 000 Kč a nákladů na upomínání ve výši 1 000 Kč.
11. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. In concreto tedy musí v míře, kterou na něm lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu spravedlivě požadovat, prošetřit sociální a majetkové poměry úvěrovaného, a to jednak s využitím dat získaných z dostupných databází a registrů, jednak vycházeje z toho, co spotřebitel uvede v žádosti o konkrétní úvěrový produkt.
12. Pakliže úvěrující podnikatel shora sneseným postulátům nedostojí, je následně uzavřená smlouva sankcionována absolutní neplatností.
13. Žalobkyně prokázala, že úvěruschopnost žalovaného prověřila dostatečně pregnantně. Vyšla nejen z informací žalovaným poskytnutých, nýbrž také z dat obsažených v externích registrech (ISIR, SOLUS, CEE, Databáze neplatných dokladů MVČR). K dispozici měla jednak data o pohybech na bankovním účtu žalovaného získaná prostřednictvím společnosti [právnická osoba]., na jejichž podkladě vyhodnotila příjmy a výdaje žalovaného, kterážto data porovnala s jeho prohlášeními učiněnými v souvislosti se žádostí o úvěr, jednak kopie dvou dokladů totožnosti (občanský průkaz, průkaz zdravotního pojištění). Získaná data vyhodnotila s využitím vlastního skóringového modelu.
14. Neuhradil-li žalovaný ničeho, byl-li v té souvislosti žalobkyní opakovaně upomínkován a byl-li zůstatek úvěru žalobkyní v souladu se smluvními ujednáními zesplatněn, je požadavek na zaplacení prokazatelně poskytnuté jistiny ve výši 19 000 Kč a nákladů spojených s upomínáním ve výši 1 000 Kč důvodný, pročež soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. přiznal též právo na zákonný úrok z prodlení.
15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalobkyni vznikly náklady řízení, které představuje jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, jednak náklady právního zastoupení. Ty tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění) určená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 200 Kč (3 x 400 Kč) a náhrada hotových výdajů dle téhož ustanovení ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Celková částka nákladů řízení přiznaných žalobkyni včetně soudního poplatku pak činí 2 300 Kč.
16. Vyjádření právního zástupce žalobkyně ze dne 7. 10. 2025 učiněné na výzvu soudu nepovažoval soud za úkon právní služby účelně vynaložený, neboť jeho cestou došlo k doplnění imperfektní žaloby.
17. Aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. budiž odůvodněna skutečností, že projednávaná žaloba představuje návrh podaný na ustáleném vzoru, který žalobkyně uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud odkazuje na řízení vedená u něj pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka].
18. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.