Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

23 C 35/2026

Soud: Okresní soud v Českém KrumlověDatum rozhodnutí: 25. 9. 2026Č. j.: 23 C 35/2026-13Samosoudkyně: Mgr. Eliška StoupencováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 3. 11. 2026Předmět řízení: o zrušení vyživovací povinnosti ke zletilému dítětiECLI:CZ:OSCK:2026:23.C.35.2026.1
náklady řízenívýživnénáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému, stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 9. 1. 2013, č. j. [spisová značka], se s účinností od 1. 5. 2026 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení vyživovací povinnosti vůči žalovanému, stanovené naposledy rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 9. 1. 2013, č. j. [spisová značka]. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný úspěšně dokončil studium na střední průmyslové škole stavební a navazující vysokoškolské studium ukončil ke dni 26. 3. 2026. Od dubna 2026 je zaměstnaný u společnosti [Anonymizováno].

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že se zrušením vyživovací povinnosti souhlasí. Žalobce mu naposledy zaslal výživné dne 13. 4. 2026, od té doby je zaměstnaný a výživné nepožaduje. Na výživném není žádný dluh.

3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalovaný s tímto souhlasil. Žalobce nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.

4. Soud z listinných důkazů založených ve spise zjistil následující skutkový stav:

5. Rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 9. 1. 2013, č. j. [spisová značka], bylo zvýšeno výživné na tehdy nezletilého žalovaného z částky 4 500 Kč měsíčně na částku 5 000 Kč měsíčně s tím, že výživné je splatné k rukám matky dítěte nejpozději do každého 15. dne v měsíci. Z Potvrzení Vysoké školy technické a ekonomické v [adresa] o délce studia ze dne 16. 4. 2026 se podává, že žalovaný studoval na této vysoké škole v prezenční formě studia ve studijním programu Pozemní stavby od 7. 7. 2025 do 26. 3. 2026 včetně. Toto studium v daném období nebylo přerušeno. Z účastníky shodně tvrzených skutečností vzal soud podle § 120 odst. 3 o.s.ř. za zjištěné, že žalovaný po ukončení studia nastoupil v dubnu 2026 do zaměstnání. Žalobce uhradil žalovanému poslední výživné dne 13. 4. 2026 a na výživném nemá dluh.

6. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

7. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

8. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že žalovaný nabyl schopnosti samostatně se živit ve smyslu § 911 občanského zákoníku a žalobě vyhověl. Vyživovací povinnost byla zrušena od 1. 5. 2026, jelikož v dubnu 2026 nastoupil žalovaný do zaměstnání a od května tak je schopen hradit své životní potřeby. Soud také přihlédl k tomu, že žalobce poslal žalovanému výživné naposledy dne 13. 4. 2026 a oba účastníci považují výživné za vyrovnané.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, náhradu nákladů řízení však nepožadoval a podle obsahu spisu mu žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací