Výrok
I. Žaloba žalobkyně, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 10 252,27 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši8,75 % ročně z částky 10 252,27 Kč od 22. 6. 2019 do 30. 6. 20199,00 % ročně z částky 10 252,27 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 20199,00 % ročně z částky 10 252,27 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 20207,25 % ročně z částky 10 252,27 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 20207,25 % ročně z částky 10 252,27 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 20217,50 % ročně z částky 10 252,27 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 202110,75 % ročně z částky 10 252,27 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 202214,00 % ročně z částky 10 252,27 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 202214,00 % ročně z částky 10 252,27 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 202314,00 % ročně z částky 10 252,27 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 202313,75 % ročně z částky 10 252,27 Kč od 1. 1. 2024 do 19. 2. 2024a za dobu od 20. 2. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetís úrokem ve výši 23,88 % ročně z částky 8 778,08 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení,se zamítá.
II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 26. 1. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni 10 252,27 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy uzavřené původně mezi právním předchůdcem žalobce společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a. s. a žalovaným dne 4. 12. 2004 o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec 12 000 Kč, v důsledku toho dluží žalovaný žalobkyni 10 252,27 Kč s příslušenstvím.
2. Žalovaný se po vydaném el. platebním rozkazu vyjádřil v podaném odporu tak, že od 13. 5. 2010 do 5. 1. 2016 probíhala u jeho osoby insolvence, žalobkyně měla možnost přihlásit si svou pohledávku do insolvenčního řízení.[právnická osoba] řízení bylo zjištěno, že usnesením KSCB [spisová značka] -[právnická osoba] ze dne 23. 8. 2010 soud zjistil úpadek dlužníků [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 0/0], když povolili řešení jejich úpadku oddlužením. Rozhodnutím KSCB [spisová značka] -B-35 ze dne 10. 2. 2016, které nabylo právní moci v bodě I. 10. 2. 2016, v bodě II. a III. 20. 5. 2016 a v bodě IV., V. a VI. 26. 2. 2016, bylo zjištěno, že soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníků [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 0/0], když mimo jiné v bodě V. bylo uvedeno, že osvobození uvedené v bodě IV. se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. V bodě IV. je přitom uvedeno, že soud osvobozuje dlužníky [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 0/0] od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny.4. Z uvedeného vyplývá, že v insolvenčním řízení měl žalobce možnost svou pohledávku přihlásit, když úvěr byl zesplatněn k 19. 4. 2010, návrh na insolvenční řízení byl podán 18. 6. 2010 a insolvenční řízení skončilo 10. 2. 2016. Žalobkyně však sdělila, že o uvedeném insolvenčním řízení nevěděla a pohledávku nepřihlásila. Skutečnost, že žalobkyně nevěděla o insolvenčním řízení, nemůže být brána k tíži žalovanému, neboť insolvenční rejstřík je veřejný a je na žalobci, aby případné insolvenční řízení proti svým dlužníkům sám hlídal.5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobkyně včas a řádně nepřihlásila svou pohledávku do insolvenčního řízení a po splnění oddlužení bylo rozhodnuto o tom, že se i žalovaný osvobozuje od placení pohledávek, které nebyly přihlášeny do insolvenčního řízení. Za této situace soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.6. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., dle něhož se zahájením insolvenčního řízení spojují účinky a) pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobu, lze-li je uplatněn přihláškou. Dle § 109 odst. 4 účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku. Dle § 109 odst. 3, insolvenční soud vyzve věřitele, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby podali přihlášky pohledávky. Tuto výzvu lze spojit s oznámením o zahájení insolvenčního řízení; je-li výzva učiněna samostatně a v průběhu insolvenčního řízení, oznamuje se stejným způsobem, jakým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení. Dle § 109 odst. 3, přihlášky pohledávek na základě výzvy dle odst. 2 mohou věřitelé podávat až do rozhodnutí o úpadku. Kratší lhůtu není insolvenční soud oprávněn stanovit. Náležitosti výzvy potom stanoví prováděcí právní předpis.7. Dle § 414 odst. 1, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud po slyšení dlužníka usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka. Dle odst. 2, osvobození podle odst. 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli.8. Dle § 248 odst. 4, návrh na zahájení řízení o nároku, který má být uspokojen z majetkové podstaty, lze po rozhodnutí o [podezřelý výraz] podat pouze proti insolvenčnímu správci; návrh podaný proti jiné osobě soud zamítne.9. Výrok o nákladech řízení odpovídá tomu, že žalovaný byl v řízení plně úspěšný, měl by tedy právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný však žádné náklady řízení neuplatňoval, soud tedy rozhodl o tom, že se mu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.