Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 23. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky 12 000 Kč, úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 17.5.2024 do 22.6.2025 a ve výši 3,75 % z částky 30 000 Kč od 17.5.2024 do 22.6.2025 a dále ohledně částky 11 790 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 874,30 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 8.7.2025 po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 53 790 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které mu poskytla dne 12.1.2024, 15.1.2024, 21.1.2024, 23.1.2024 a dne 25.1.2024 peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol]. K uzavření smlouvy o úvěru došlo elektronicky prostřednictvím webových stránek [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou, žalovaný měl splácet každý měsíc úrok ve výši 40 % p.m. přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání úvěrové smlouvy. Žalovaný se však dostal do prodlení, nesplácel sjednané úroky řádně a včas, proto žalobkyně celý úvěr ke dni 16.5.2024 zesplatnila. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky ve výši 42 000 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 12 000 Kč. Dále byla pro případ prodlení sjednána pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty v tomto případě činí 11 790 Kč (prodlení od 17.5.2024 do 14.6.2025).
2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).
3. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 12.1.2024 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytla úvěr s výší úvěrového limitu až do 20 000 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit čerpanou částku úvěru včetně úroku ve výši 40 % p.m., kdy žalovaný měl povinnost splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Smlouva nebyla žalovaným podepsána.
4. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že žalobkyně odeslala na účet č. [č. účtu] dne 12.1.2024 částku 8 000 Kč, dne 15.1.2024 částku 2 000 Kč, dne 21.1.2024 částku 7 000 Kč a částku 3 000 Kč, dne 23.1.2024 částku 8 000 Kč a dne 25.1.2024 částku 2 000 Kč, celkem tedy částku 30 000 Kč, a to pod variabilním symbolem [var. symbol]. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 11.11.2025 bylo zjištěno, že výše uvedené platby byly připsány na účet žalovaného. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil.
5. Ze Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne 13.5.2024 bylo zjištěno, že dne 13.5.2024 došlo v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek k zesplatnění celého úvěru, o čemž byl žalovaný informován, a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 82 728 Kč.
6. Ze mzdových listů za měsíc srpen 2023 až prosinec 2023 soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([právnická osoba]. a jeho průběrný měsíční výdělek činil částku cca 33 000 čistého.
7. Z Předžalobní výzvy ze dne 14.6.2025, kterou žalobkyně doložila včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 98 550,10 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 19 456 Kč, a to do tří dnů od doručení výzvy.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Z důkazů předložených žalobkyní nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 12.1.2024 k uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Předložená smlouva o úvěru není účastníky (žalovaným) řádně podepsána a ani z jiných důkazů nelze dojít k závěru, že by k uzavření tvrzené smlouvy skutečně došlo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svá tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru neprokázala, má nárok pouze na zaplacení bezdůvodného obohacení, a to za předpokladu, že by bylo prokázáno, že žalovanému skutečně finanční prostředky poskytla. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno sdělením společnosti [právnická osoba]. a dále z potvrzení o provedené platbě, ze kterých vyplývá, že žalobkyně poskytla na účet žalovaného dílčími platbami (dne 12.1.2024 částku 8 000 Kč, dne 15.1.2024 částku 2 000 Kč, dne 21.1.2024 částku 7 000 Kč a částku 3 000 Kč, dne 23.1.2024 částku 8 000 Kč a dne 25.1.2024 částku 2 000 Kč) celkovou částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně tak má nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení plateb přijatých od žalovaného (půjčeno 30 000 Kč, zaplaceno 0 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku ve výši 30 000 Kč. Ve zbylém rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
10. Co se týče úroku z prodlení, byl žalobkyni přiznán v zákonné výši z částky dosud žalovaným neuhrazené, a to od 23.6.2025 na základě stanovené lhůty splatnosti dle Předžalobní výzvy ze dne 14.6.2025, a to v souladu s ustanovením § 1970 a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
11. Nad rámec soud uvádí, že soud dospěl rovněž k závěru, že žalobkyně řádně a dostatečným způsobem nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, když si nechala od žalovaného doložit pouze jeho příjmy, a nikoliv jeho výdaje.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná (v rozsahu 56 %, neúspěšná v rozsahu 44 %, náleží jí tak 12 %) nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 874,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 152 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 3 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t (převzetí a příprava, sepis výzvy, sepis žaloby – soud nepřiznal odměnu za doplnění žaloby ze dne 26.2.2026, kdy žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného), tj. 9 260 Kč včetně tří paušálních náhrad výdajů po 3x 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 1 350 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 337,30 Kč.