Výrok
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 18 693 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) soudu doručenou dne 30.6.2025 domáhá na žalované zaplacení částky 18 693 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 3.1.2024 uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalované na účet č. [č. účtu] částku 12 000 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, proto právní předchůdce žalobkyně celý úvěr zesplatnil, o čemž žalovanou vyrozuměl dopisem ze dne 7.12.2024 s tím, že žalovaná úvěr splatí nejpozději do 8.12.2024. Žalobkyni byla pohledávka původním věřitelem postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024. Žalovaná částka ve výši 18 693 Kč se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 205 Kč a smluvního úroku ve výši 9 488 Kč. Žalovaná na čerpanou zápůjčku uhradila v jednotlivých platbách celkem částku 12 286 Kč. Žalobkyně současně požaduje přiznání úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z žalované částky od 8.12.2024.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila žádným způsobem.
3. Soud ve věci jednal dne 24.2.2026 za omluvené nepřítomnosti žalobkyně a v neomluvené nepřítomnosti žalované v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.).
4. Soud tak v řízení vycházel především z listin předložených žalobkyní, tj. Smlouvy o [Anonymizováno] úvěru [Anonymizováno] č. [hodnota], výpisu z účtu u [právnická osoba], Výzvy k úhradě ze dne 7.12.2024 a Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15.1.2025, vč. poštovního podacího archu.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst.1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
6. Z žádných důkazů předložených žalobkyní nebylo prokázáno, že by mezi ní, resp. jejím právním předchůdcem, a žalovanou dne 3.1.2024 skutečně došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. Předložená smlouva o úvěru není podepsána a ani z jiných důkazů nelze dojít k závěru, že by k uzavření tvrzené smlouvy skutečně došlo, když v samotné smlouvě je toliko sdělení o podpisu SMS kódem bez reálného prokázání totožnosti podepisujícího. Nadto nebylo doloženo, že by právní předchůdce žalobce dostatečně prověřoval a hodnotil úvěruschopnost žalované.
7. S ohledem na uvedené mohla mít žalobkyně případně tedy pouze nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení, a to za předpokladu, že by bylo prokázáno, že žalované právní předchůdce žalobkyně skutečně finanční prostředky poskytl. Poskytnutí finančních prostředků žalované bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě dne 3.1.2024 na účet č. [č. účtu] a Sdělením [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno]. ze dne 21.11.2025, dle kterého je a byla majitelem uvedeného účtu (jakož i jediným držitelem dispozičních oprávnění) právě žalovaná. Z neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili podle ust. § 2993 o. z. Žalovaná dle sdělení žalobkyně v jednotlivých dílčích platbách (dne 15.2.2024 částkou 2 600 Kč, dne 14.5.2024 částkou 7 496 Kč a dne 3.6.2024 částkou 2 190 Kč) uhradila celkem 12 286 Kč, čímž bezdůvodné obohacení zcela uhradila. Z toho důvodu byla žaloba v celém rozsahu jako nedůvodná zamítnuta.
8. Postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni bylo prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek z 12.12.2024 (Rámcová smlouva), vč. příslušného seznamu. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna Oznámením ze dne 15.1.2025.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně neměla ve věci úspěch a žalovaná se neúčastnila jednání před soudem ani se nijak nevyjadřovala k návrhu, a tedy jí žádné náklady nevznikly.