Rozsudek ze dne 10. 10. 2024
Výrok byl opraven usnesením ze dne 7. 11. 2024 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 16 650 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 650 Kč od 25. 10. 2022 do 27. 9. 2023, ve výši 2 312,70 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 650 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části nároku na zaplacení částky 24 687,92 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 157,47 Kč a úroku 21,39 % ročně z částky 19 098,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zbývající části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 377,01 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 598,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 250 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částku 18 250 Kč od 26. 11. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 2 295 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 250 Kč od 27. 9. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žaloba se zamítá v části nároku na zaplacení částky 29 172 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 022,02 Kč a úroku 21,69 % ročně z částky 24 807,43 Kč od 27. 9. 2023 do zaplacení, zbývající části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 867,95 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 557,43 Kč od 27. 9. 2023 do zaplacení.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky celkové částky 88 609,92 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že v prvém případě žalovaná uzavřela dne 17. 9. 2021 se společností [právnická osoba]. smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala uhradit ještě částku 24 946 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve 19 282 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,39 % ročně s, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 140 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v 21 měsíčních splátkách po 2 141 Kč, tedy nejpozději do 17. 6. 2023. Pohledávka za žalovanou byla ze strany právního předchůdce žalobce [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, s účinností od 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná uhradila celkem částku 3 350 Kč. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 25. 9. 2022. Žalobce požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 19 098,54 Kč a dlužnou částku úhrad za poplatky ve výši 22 089,30 Kč. Dále požaduje kapitalizované úroky v sazbě 21,39 % ročně z dlužné jistiny 19 098,54 Kč od 18. 6. 2023 do 27. 9. 2023 ve výši 1 157,47 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení vyčíslený ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 19 098,54 Kč od 25. 10. 2022 do 27. 9.2023 ve výši 2 689,71 Kč. Dále požaduje úhradu úroku ve výši 21,39 % ročně z dlužné jistiny 19 098,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 19 098,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce posoudil s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Provedl vyhodnocení informací získaných od žalované, tj. rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace ověřil oprati dokladům žalovaného. Dále uvedl, že vycházel především z karty zákazníka a veřejně dostupných registrů. Jeho právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Dále připomněl, že pokud by soud shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti, tak to nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy s odkazem na § 87 věty druhé zákona 257/2016 s spotřebitelském úvěru.
2. V druhém případě žalovaná uzavřela dne 26. 7. 2021 se společností [právnická osoba]. smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala uhradit ještě částku 29 172 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 927 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,69 % ročně , částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 808 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v 15 měsíčních splátkách po 3 945 Kč, tedy nejpozději do 26. 10. 2022. Pohledávka za žalovanou byla ze strany právního předchůdce žalobce [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, s účinností od 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná uhradila celkem částku 11 750 Kč. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 25. 9. 2022. Žalobce požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 24 807,43 Kč a dlužnou částku úhrad za poplatky ve výši 22 614,57 Kč. Dále požaduje kapitalizované úroky v sazbě 21,69 % ročně z dlužné jistiny 24 807,43 Kč od 27. 10. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 5 022 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení vyčíslený ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 24 807,43 Kč od 27. 10. 2022 do 27. 9.2023 ve výši 3 162,95 Kč. Dále požaduje úhradu úroku ve výši 21,69 % ročně z dlužné jistiny 24 807,43 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 24 807,43 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce posoudil s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Provedl vyhodnocení informací získaných od žalované, tj. rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace ověřil oprati dokladům žalovaného. Dále uvedl, že vycházel především z karty zákazníka a veřejně dostupných registrů. Jeho právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Dále připomněl, že pokud by soud shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti, tak to nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy s odkazem na § 87 věty druhé zákona 257/2016 s spotřebitelském úvěru.
3. Žalovaná se k nařízenému ústnímu jednání nedostavila, neomluvila se. K žalobnímu návrhu se nijak nevyjádřil. Předvolání společně s žalobou mu bylo doručeno s účinky doručení ke dni 8. 9. 2024. Soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř a podle listinných dokumentů ve spisu dle §120 odst. 2 o.s.ř.
4. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, tak aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Žalobce soudu prokazoval svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru vč. smluvních podmínek č. [číslo] ze dne 26. 7. 2021, zákaznickou kartou, tabulkou umoření s uvedenými platbami žalované; smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [číslo] ze dne 17. 9. 2021 včetně smluvních podmínek, zákaznickou kartou a tabulkou umoření s platbami žalované; listinou označenou jako „Zařazení zákazníka do pojistného programu“, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek stranou 40; potvrzením o zaplacení úplaty a oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání; smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek stranou 26; potvrzením o zaplacení úplaty a oznámením o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání; předžalobními výzvami a podacími lístky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovanou a původním věřitelem byly na základě návrhů na uzavření úvěrové smlouvy uzavřena úvěrové smlouvy: dne 17. 9. 2021 smlouva o úvěru, na jejímž základě se věřitel poskytl žalované v hotovosti částku 20 000 Kč a dne 26. 7. 2022 úvěrová smlouva, na jejím základě poskytl věřitel žalované v hotovosti částku 30 000 Kč. Součástí obou smluv byly závazky žalované o úhradě dalších sjednaných poplatků, jak je shora uvedeno a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky, spolu s úrokem a sjednanými poplatky splatit ve sjednaných měsíčních splátkách.
11. Soud se zároveň zabýval tím, jak žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobce v žalobě uvedl pouze obecná tvrzení o tom, jakým způsobem shromáždil a zkontroloval informace, uvedené žalovaným Z listiny označené jako zákaznická karta vyplývá, že žalovaná pro účely smlouvy o úvěru ve výši 20 000 Kč dne 17. 9. 2021 uvedla, že její čistý příjem činí 8 800 Kč, další příjem činí 10 000 Kč a další příjem domácnosti 40 000 Kč, což mělo být ověřeno pošt. Poukázkou 8,9/21. Běžné měsíční výdaje byly uvedeny – interní splátky 3 945 Kč a odhadované měsíční výdaje žadatel 2 000 Kč. Ze zákaznické karty pro poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč s datem 26. 7. 2021 vyplývá, že žadatelka uvedla čistý měsíční příjem 18 800 Kč a další příjmy domácnosti 40 000 Kč a k tomu měly být předloženy pošt. poukázky 6,7/21.Odhadované měsíční výdaje byly uvedeny ve výši 2 000 Kč.
12. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě u obou úvěrových smluv nelze mít za splněnou povinnost žalobce řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
14. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly nedávno připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
15. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.
16. V tomto řízení žalobce neprokázal, že jeho právní předchůdce řádně zkoumal a posuzoval úvěruschopnost žalované. Příjmy žalované zřejmě posoudil dle nějakých poštovních poukázek. Ovšem soud považuje za naprosto nedostačující posouzení výdajů. Rozhodně nelze přisvědčit tomu, že žalované postačuje na veškeré výdaje na bydlení a živobytí pouhé 2 000 Kč měsíčně. Za této situace soud hodnotí uzavřenou smlouvu jako neplatnou. Žalobce tak má nárok pouze na plnění, které žalovanému poskytl z důvodů bezdůvodného obohacení, jak je uvedeno v § 2991 obč. zákoníku.
17. U nároku ze smlouvy č. [číslo] je nesporné, že právní předchůdce žalobce vyplatil žalované celkem 20 000 Kč a dle tvrzení žalobce žalovaná uhradila částku 3 350 Kč. Soud tedy uložil žalované povinnost k zaplacení zbývající částky jistiny úvěru (či zápůjčky) ve výši 16 650 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Ten byl vypočten ve výši 15 % ročně z částky 16 650 Kč od 25. 10. 2022 do 27. 98. 2023 ve výši 2 312,70 Kč. Za další období byl přiznán úrok v sazbě 15 % ročně z částky 16 650 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
18. Pokud jde o nárok ze smlouvy č. 238072398Je nesporné ,že právní předchůdce žalobce vyplatil žalované celkem 30 000 Kč a dle tvrzení žalobce žalovaná uhradila celkem částku 11 750 Kč. Soud tedy uložil žalované povinnost k zaplacení zbývající částky jistiny úvěru (či zápůjčky), tj. 18 250 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení O úhradě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 obč. zák. a sazba byla stanovena s ohledem na vl. nař. 351/2013 Sb. soud vypočetl kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky 18 250 Kč od 26. 11. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 2 295 Kč. Za další období do zaplacení byl přiznán úrok v sazbě 15 % ročně z částky 18 250 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
19. S ohledem na neplatnost obou smluv, které soud dle obsahu posuzuje jako smlouvy o zápůjčce a nikoli o úvěru, soud zamítl nárok žalobce na další plnění, jak je uvedeno ve výrocích II. a IV. tohoto rozsudku. S ohledem na neplatnost uzavřených smluv není důvodný nárok na úhradu dalších poplatků a úroku z půjčky Soud zamítl i nárok na úhradu jistiny převyšující přisouzené jistiny, protože plnění žalované lze započítat pouze na úhradu samotné jistiny a nikoli dalších poplatků, jejichž úhradu soud považuje za nedůvodnou, jak je shora uvedeno. Stejně tak byl zamítnut nárok na zákonný úrok z prodlení z částek převyšujících přisouzenou jistinu.
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a V tomto řízení měla převážný procesní úspěch žalovaná, které žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení
Usnesení ze dne 7. 11. 2024
Výrok
Rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 10. 10. 2024, č. j. 15 C 165/2024-15 se ve výrokové části pod bodem III. opravuje tak, že se chybně uvedené datum ve znění: „.15 % ročně z částky 18 250 Kč ročně z částky 18 250 Kč od 27. 9. 2023 do zaplacení.. “ nahrazuje takto: „15 % ročně z částky 18 250 Kč ročně z částky 18 250 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení… “.
Odůvodnění
Při přepisu shora specifikovaného rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti, spočívající v uvedení nesprávného data, od kterého se počítá přisouzený zákonný úrok z prodlení.Soud proto v souladu s ustanovením § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vztažmo k ustanovení § 167 odst. 2 o. s. ř. uvedenou zjevnou nesprávnost tímto usnesením opravil, jak je patrno z výroku tohoto usnesení.