Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

15 C 235/2024

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Okresní soud v České LípěDatum rozhodnutí: 23. 1. 2025Č. j.: 15 C 235/2024-18Samosoudkyně: JUDr. Alena DivíškováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 21. 3. 2025Předmět řízení: O zaplacení 161 271,37 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSCL:2025:15.C.235.2024.1
neplatnost právního jednánípostoupení pohledávkysmlouva o zápůjčceúroky z prodleníúrokybezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 15. 11. 2026 máme 604 717 z 615 474 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (9) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Rozsudek ze dne 23. 1. 2025

Výrok byl opraven usnesením ze dne 16. 7. 2025 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 54 000 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 812,50 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 54 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části nároku na zaplacení částky 62 052,85 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 213,87 Kč a úroku ve výši 21,39 % ročně z částky 54 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 696 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 416,10 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 096 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá v části nároku na zaplacení částky 29 522,52 Kč, zbývající části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 828,80 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 892,15 Kč, úroku 22,44 % ročně z částky 20 791,36 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 095,36 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkové částky 161 271,37 Kč spolu s příslušenstvím. Nejprve uplatnil nárok na úhradu částky 116 052,85 Kč. V žalobě uvedl, že s žalovanou uzavřel 20. 10. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru. č. [hodnota], její nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy věřitel řádně prověřil úvěruschopnost žalované, tedy její příjmovou a výdajovou stránku, informace o věku, vzdělání, zdroji příjmů, rodinném stavu, počtu dětí způsobu bydlení. Dále si opatřil zprávu nebankovního registru klientských informací. Tvrzení žalované jsou zaznamenána v zákaznické kartě. Na základě uzavřené smlouvy žalobce právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 54 000 Kč, a to v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku 67 514 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu žádného trvání smlouvy ve výši 52 062 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21,39 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [PSČ obec]. Bylo sjednáno, že žalovaná bude hradit v hotovost 21 měsíčních splátek po 5 787 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas neuhradila ničeho. Žalobce se domáhá úhrady celkové dlužné částky ve výši 116 052,85 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 54 000 Kč a poplatků ve výši 62 052,85 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 214,78 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 8 812,50 Kč, úroků ve výši 21,39 Kč ročně z jistiny 54 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z 54 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaná neuhradila žádné plnění ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalobce se dále domáhal zaplacení celkové částky 45 218,52 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že s žalovanou uzavřel 4. 8. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru. č. [hodnota], její nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy věřitel řádně prověřil úvěruschopnost žalované, tedy její příjmovou a výdajovou stránku, informace o věku, vzdělání, zdroji příjmů, rodinném stavu, počtu dětí způsobu bydlení. Dále si opatřil zprávu nebankovního registru klientských informací. Tvrzení žalované jsou zaznamenána v zákaznické kartě. Na základě uzavřené smlouvy žalobce právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč, a to v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku 32 344 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu žádného trvání smlouvy ve výši 23 138 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,44 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 997 Kč. Bylo sjednáno, že žalovaná bude hradit v hotovost 21 měsíčních splátek po 2 684 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas a do postoupení pohledávky uhradila pouze 8 304 Kč. . Žalobce se domáhá úhrady celkové dlužné částky ve výši 45 218,52 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 20 791,36 Kč a poplatků ve výši 24 427,16 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 892,15 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 244,90 Kč, úroků ve výši 22,44 Kč ročně z jistiny 20 791,36 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně 20 791,36 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu.

3. Žalobce nabyl pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené s původním věřitelem společnosti [právnická osoba] ze dne 21. 9.2023, s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky byla žalované odesláno doporučeně.

4. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila a k žalobě se nevyjádřila. Předvolání k ústnímu jednání společně s žalobou jí bylo doručeno s účinky doručení ke dni 13. 12. 2024. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované a podle důkazů založených ve spise, a to v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř.

5. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Žalobce soudu prokazoval svá skutková tvrzení v žalobě listinnými důkazy, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 20. 10. 2021 vč. smluvních podmínek, zákaznickou kartou, přehledem plateb, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, seznamem postoupených pohledávek stranou 34, potvrzením o zaplacení úplaty, oznámením o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, předžalobní výzvou; smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 4. 8. 2021 vč. smluvních podmínek a zákaznickou kartou k této smlouvě, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, seznamem postoupených pohledávek stranou 24 a oznámením o postoupení pohledávky vč. dokladu odeslání a předžalobní výzvou.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a původním věřitelem byly na základě návrhu na uzavření úvěrové smlouvy shora uvedené, na základě kterých bylo žalované vyplaceno nejprve 54 000 Kč a poté 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala k úhradě poskytnutých finančních částek, sjednaných poplatků, a to ve sjednaných hotovostních splátkách. Podle obsahu soud hodnotí uzavřené smlouvy jako smlouvy o zápůjčce.

13. Soud se zároveň zabýval tím, jak žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobce v žalobě uvedl pouze obecná tvrzení o tom, jakým způsobem shromáždil a zkontroloval informace, uvedené žalovaným Z listin označených jako zákaznická karta vyplývá, že ve vztahu k oběma zápůjčkám žalovaná uvedla příjem ve výši 10 000 kč, kdy se jednalo o rodičovský příspěvek. Odhadované měsíční výdaje byly uvedeny částkou 4 000 Kč u obou smluv a interní splátky u první smlouvy 3 744 Kč u druhé smlouvy 6 428 Kč. Další čisté příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 28 211 Kč, aniž bylo vysvětleno o jaké příjmy se jedná. Dále bylo uvedeno, že žalovaná bydlí jako nájemníka je svobodná, má 1 vyživovanou osobu a je majitelkou auta. K výzvě soudu, aby žalobce doložil, na základě jakých konkrétních dokladů posoudil úvěruschopnost žalované, žalobce prostřednictvím právního zástupce sdělil, že žádnými dalšími doklady již nedisponuje.

14. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobce řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

16. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly nedávno připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

17. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

18. V tomto řízení žalobce neprokázal, že řádně zkoumal a posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Bylo zjištěno, že ¨příjem žalované byl tvořen rodičovským příspěvkem a k dalšímu příjmu 21 128, resp .v druhé smlouvě 28 211 Kč nebylo zjišťováno, o jaký příjem se jedná, zda jde např. o příjem rodinného příslušníka. K výdajům žalovaného ovšem nebyly zjišťovány žádné informace. Uváděná částka 4 000 Kč měsíčně rozhodně nemůže pokrýt výdaje žalované za bydlení v nájemním bytě výživu jedné vyživované osoby a úhradu nezbytných životních potřeb.. U smlouvy č. [hodnota] jen úhrady předchozích závazku a částka výdajů 4 000 Kč přesahují výši jejích příjmů. Soud tedy dospěl k závěru, že nebyly dostatečně posouzeny výdaje žalované. Za této situace soud hodnotí uzavřenou smlouvu jako neplatnou. A s ohledem na shora uvedené odůvodnění zejména odkazy na judikaturu soud hodnotí obě uzavřené smlouvy jako absolutně neplatné. Žalobce tak má nárok pouze na plnění, které žalovanému poskytl z důvodů bezdůvodného obohacení, jak je uvedeno v § 2991 o.z. U smlouvy č. [hodnota] má žalobce nárok pouze na vrácení plnění, které žalované poskytl, dle ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení. Z listinných důkazů bylo nesporně zjištěno, že žalovaná obdržela od žalobce v hotovosti částku 54 000 Kč, na jejíž úhradu neposkytla žádné plnění. Soud jí tedy uložil povinnost k vrácení této částky. Soud zároveň rozhodl o povinnosti k úhradě zákonného úroku z prodlení, jak v kapitalizované výši 8 812,50 Kč, tak v procentní částce tedy 11,75 % ročně z částky 54 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. S ohledem na neplatnost této smlouvy soud zamítl nárok žalobce na další plnění, a to poplatku 62 052,85 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 213,87 Kč, úroku 21,39 % ročně z částky od 54 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobce má nárok u smlouvy č. [hodnota] stejně jako u smlouvy předchozí na úhradu částky 15 696 kč jako bezdůvodného obohacení. , když se jedná o rozdíl mezi poskytnou částkou 24 000 Kč a vyplaceným plněním ve výši 8 304 Kč. Ve výroku III. byla žalované uložena povinnost k úhradě částky 15 296 Kč. Soud dále žalobci přiznal nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 16 696 kč, tj. 2 416,10 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 696 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení v souladu s § 1970 obč. zák. . S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy soud zamítl nárok žalobce na další plnění, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, tj. zbývající část jistiny 5 095,36 Kč, poplatky ve výši 24 427,16 Kč, veškeré úroky z úvěru, a zbývající část kapitalizovaného úroku ve výši 828,80 Kč a procentního zákonného úroku z prodlení z částky 5 095,36 Kč.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a V tomto řízení měla žalovaná převážný procesní úspěch, žádné náklady řízení jí nevznikly a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Usnesení ze dne 16. 7. 2025

Výrok

Rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 23. 1. 2025, č. j. 15 C 235/2024-18 se ve výrokové části pod bodem III. opravuje tak, že se chybně uvedená částka ve znění: „.zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 096 Kč. “ nahrazuje takto: „.zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 696 Kč. “.

Odůvodnění

Při přepisu shora specifikovaného rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti , když soud při rozhodnutí o částce, ze které bude žalovaný hradit zákonný úrok z prodlení, uvedl omylem chybnou částku, jak je shora uvedeno..Soud proto v souladu s ustanovením § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vztažmo k ustanovení § 167 odst. 2 o. s. ř. uvedenou zjevnou nesprávnost tímto usnesením opravil.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací