Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 964,64 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 964,64 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části nároku na zaplacení částky 7 434,62 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 277,35 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 14 616,46 Kč spolu s příslušenstvím. . V žalobě uvedl, že dne 27. 7. 2023 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 7 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky. Nedílnou součástí smlouvy byly mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky, se kterými byl žalovaný seznámen. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na adrese internetové stránky www.[Anonymizováno].cz vyplněním žádosti a poskytnutím údajů, na základě kterých žalobce posoudil jeho úvěruschopnost. Žalobce zjišťoval počet osob v domácnosti spotřebitele, výdaje domácnosti, čisté měsíční příjmy spotřebitele. Dále ověřil informace v databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka, a to ještě před jeho vyhodnocením. Žalobci bylo poskytnuto postupně 7 000 Kč. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila volitelné služby, a to “službu „Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč. Žalovaná uhradila na jistinu 35,36 Kč. Ke dni podání žaloby má nesplacenou pohledávku ve výši 14 399,26 Kč, která se sestává z nesplacené jistiny ve výši 6 964,64 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 127,05 Kč, smluvní úrok 7 157,27 Kč, poplatek za službu Presto 150,30 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 0,87 % denně z nesplacené části jistiny. Dále žalobci v důsledku prodlení žalované vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty. Smluvní pokuta byla uplatněna ve výši 0,1 % denně ze zůstatku na úvěru v období od 14. 10. 2023 do 15. 10. 2023 ve výši 217,2 Kč.
2. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila k žalobě se nijak nevyjádřila. Předvolání společně s žalobou jí bylo doručeno s účinky doručení ke dni 14. 4. 2025. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované a podle obsahu spisu v souladu s § 101 a 120 odst. 2 o.s.ř.
3. Podle § 2395 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst.1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
4. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovanou a žalobcem byla na základě návrhu na uzavření úvěrové smlouvy ze dne 27. 7. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 7 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky, spolu s úrokem splatit nejpozději do 17. 1. 2025.. RPSN byla sjednána ve výši 1219,99 % a úroková sazba 0,866 % denně. Úvěr byl žalované vyplacen postupnými ve výši 7 000 Kč z dokladu a výpisu z bankovního účtu žalobce. Žalovaná do dne vydání tohoto rozsudku měla uhradit částku 35,36 Kč.
10. Žalobce prokazoval svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 27. 7. 2023, listinou označenou jako Ověření čistého měsíčního příjmu, listinou Zhodnocení úvěruschopnosti., informací pro spotřebitele, předpisem denních splátek, potvrzením o autorizační platbě, všeobecnými obchodními podmínkami, výpovědí smlouvy, předžalobní výzvou ze dne 4. 12. 2024 včetně podacího lístku.
11. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 1. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná je majitelem účtu č. [č. účtu] a dne 27.7. 2023 byla připsána platba 7 000 Kč z účtu [Anonymizováno] s.ro., VS [var. symbol].
12. Soud se zároveň zabýval tím, jak žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobce v žalobě uvedl pouze obecná tvrzení o tom, jakým způsobem shromáždil a zkontroloval informace, uvedené žalovaným Z žaloby však nevyplývá, jakým konkrétním způsobem byla tvrzení žalované o příjmech a výdajích ověřována. Žádné relevantní listiny označeny ani předloženy nebyly. Byla předložena pouze listina o posouzení úvěruschopnosti. Z listiny bylo zjištěno, že v domácnosti žalované žijí 4 osoby, z toho 2 nepracující. , příjem byl uveden částkou 22 250 Kč. Výdaje na bydlení měly činit 5 500 Kč, další nezbytné výdaje 12 000 Kč, zbytné výdaje 2 000 Kč a rezerva 700 Kč. Žádné jiné listiny nebyly soudu předloženy. Dle uvedených informací by měly činit výdaje celkem 19 550 Kč.
13. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobce svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnil. Jak bylo soudem zjištěno, žalobce si od žalované vyžádal informace týkající se pouze jejích příjmů a výdajů. Současně však nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány podstatné výdaje žalované, ani příjmy. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobce k hodnocení žadatele, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.
14. Lze tedy uzavřít, že žalobce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Toto zjištění soud dovozuje z toho, že žalobce předložil pouze listinu s názvem výpis posouzení úvěruschopnosti u společnosti [Anonymizováno], s.ro., kde jsou vyplněny osobní údaje žalovaného, jsou uvedeny údaje o ověřeném příjmu 22 250 Kč měsíčně, údaje o měsíčních výdajích 11 980 Kč (ve výpisu jsou uvedeny celkový výdaje 19 550 Kč), aniž by bylo zřejmé, jakým způsobem žalobce uvedené údaje. Zejména tedy nebyly nijak doloženy ani ověřovány podstatné výdaje žalované. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k ústnímu jednání, nemohlo mu být dáno poučení podle § 118a o.s.ř. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.).. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobci částku ve výši 7 000 Kč, která po započtení platby 35,,36 Kč činí 6 964,64 Kč. O úhradě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 o.z. a sazbu stanovil dle vl. nař. 351/2013 Sb.,15. S ohledem na shora uvedené odůvodnění, tedy zejména z důvodu absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, soud zamítl žalobu, všech poplatků a smluvní pokuty a vypočteného úroku z úvěru. Pro úplnost soud doplňuje, že sjednaná úroková sazby 0,87 % denně, činí 317,55 % ročně a je tedy nepřiměřená, když v systému ARAD dle ČNB se doporučená úroková sazba pohybuje kolem 30 % ročně.16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V tomto řízení měl byl procesní úspěch žalobce a žalované téměř totožný, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.