Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 4. 2023 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 4 290 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 290 Kč od 21. 4. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 900,80 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 14 290 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba]. (dále jen „věřitel“) uzavřela s žalovaným dne 21. 3. 2023 smlouvu o úvěru č. [spisová značka] a žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč převodem na účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný měl poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč a úroku ve výši 295,89 Kč vrátit do 20. 4. 2023, což nesplnil. K uzavření smlouvy o úvěru došlo elektronicky prostřednictvím webových stránek www.[Anonymizováno].cz. Pohledávka za žalovaným byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 5. 2024 na společnost [právnická osoba]. a následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 5. 2024 na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne 5. 7. 2023.
2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).
3. Ze smlouvy o úvěru č. [spisová značka] ze dne 21. 3. 2023 soud zjistil, že věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytl úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit tuto částku včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč a úroku ve výši 295,89 Kč do 20. 4. 2023. Smlouva nebyla žalovaným podepsána (podepsána pouze elektronickým kódem).
4. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 15. 11. 2024 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [č. účtu] je žalovaný a v březnu 2023 byla na účet žalovaného připsána platba ve výši 10 000 Kč.
5. Z potvrzení o platbě ze dne 23. 5. 2024 soud zjistil, že dne 21. 3. 2023 byla z účtu č. [č. účtu] zaslána na účet [č. účtu] (tj. na účet žalovaného) částka 10 000 Kč.
6. Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne 16. 5. 2024 a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že věřitel postoupil na žalobkyni pohledávku za žalovaným a o tomto postoupení byl žalovaný informován oznámením ze dne 6. 6. 2024. Žalovanému byla zaslána téhož dne předžalobní upomínka.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Z důkazů předložených žalobkyní nebylo prokázáno, že by mezi věřitelem a žalovaným došlo dne 21. 3. 2023 k uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Předložená smlouva o úvěru není účastníky řádně podepsána a ani z jiných důkazů nelze dojít k závěru, že by k uzavření tvrzené smlouvy skutečně došlo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svá tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru neprokázala, má nárok pouze na zaplacení bezdůvodného obohacení, a to za předpokladu, že by bylo prokázáno, že žalovanému skutečně věřitel finanční prostředky poskytl. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno potvrzením o provedení transakce a sdělením [právnická osoba]. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně tak má nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení plateb přijatých od žalovaného (půjčeno 10 000 Kč, zaplaceno 0 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku ve výši 10 000 Kč. Ve zbylém rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Ve smyslu § 1970 o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, to vše v rozsahu 40 % (žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 70 %, neúspěšná v rozsahu 30 %). Soud přiznal náklady právního zastoupení dle § 14b advokátního tarifu. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podává opětovně žaloby na úhradu dlužných částek s obdobným textem, kde jsou změněny pouze údaje o žalovaných, uzavřených smlouvách a výši dlužného plnění.