Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částky 44 198,31 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 487,44 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 916,03 Kč, úrok z prodlení z částky 24 071,99 Kč ve výši 15 % ročně za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, a úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 24 071,99 Kč za dobu od 30. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 700 Kč za dobu od 25. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se zamítá co do částky 41 174 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 459,98 Kč od 25. 11. 2023 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 531, 16 Kč, co do úroku ve výši 12,75 % z částky 33 159,98 Kč od 11. 10. 2024 do zaplacení.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 9 888,57 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky 109 072,31 Kč s příslušenstvím na základě dvou smluv o spotřebitelskému úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalovanému částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnutou částku 30 000 Kč, dále souhrnný poplatek ve výši 33 589 Kč (úrok ve výši 22 432 Kč se sazbou 14,75 % ročně, poplatek 1 500 Kč za zpracování úvěru a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 318 Kč), pojistné ve výši 3 339 Kč, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 3 029 Kč. Žalovaný na své smluvní závazky uhradil dosud pouze 18 300 Kč. Z celkové částky 63 589 Kč zbývá k úhradě částka 24 071,99 Kč na jistině a částka 20 126,32 Kč na dlužném poplatku. Celkový dluh tedy činí částku 44 198,31 Kč s příslušenstvím, přičemž příslušenství tvoří zákonný úrok z prodlení z jistiny dluhu, který žalobkyně ke dni postoupení pohledávky částečně kapitalizovala, přičemž dále požaduje zákonný úrok z prodlení až do úplného zaplacení žalované částky, a úrok ve výši 14,75 % ročně za dobu od data pro úhradu celého úvěru, částečně kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem z 29. 7. 2024.
2. Žalobkyně se dále domáhá úhrady dluhu ve výši 64 874 Kč s následujícím odůvodněním. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 35 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit věřiteli kapitalizovaný úrok ve výši 26 171 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 7 371 Kč, a pojistné ve výši 3 339 Kč, tedy celkem 73 381 Kč, a to včetně sjednaného pojistného ve výši 2 322 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 3 495 Kč. Žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 25. 10. 2023, celkem uhradil dosud pouze 6 300 Kč. Předmětnou pohledávku se všemi právy s ní spojenými společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem z téhož dne. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 33 159,98 Kč a poplatku 31 714,02 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na úhradu dlužného úroku v sazbě 15 % ročně a dlužného zákonného úroku z prodlení, oba úroky počítány z jistiny.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.
4. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal ve sporu pasivní, soud vycházel z žalobkyní předložených listinných důkazů (smlouvy o spotřebitelském úvěru, smluvní podmínky, smlouva o postoupení pohledávek a přílohy - seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání, předžalobní výzva s podacím lístkem, karty klienta, tabulky umoření) a zjistil, že dne [datum] byla sepsána mezi žalovaným, jako zákazníkem, a společností [právnická osoba] smlouva o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně měl na základě této smlouvy poskytnout žalovanému částku ve výši 30 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit poplatek ve výši 30 250 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 22 432 Kč, poplatkem za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 318 Kč, a dále pojistné ve výši 3 339 Kč na sjednanou dobu splácení, dle doplňkové smlouvy o pojištění. Splatnost celé částky 63 589 Kč byla sjednána na 21 měsíčních splátek po 3 029 Kč a úroková sazba činila 14,75 % z jistiny za dobu přesahující sjednanou dobu úvěru. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný je ženatý, vyživuje další dvě osoby, žije v nájmu, a je zaměstnán na plný úvazek jako tavič s měsíčním příjmem 22 462 Kč. Další příjmy domácnosti tvoří částka 12 000 Kč a odhadované měsíční výdaje je tvořeny částkou 10 000 Kč a splátkami dluhu ve výši 3 600 Kč. Tyto skutečnosti měly být ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní následně byla podepsána smlouva o postoupení žalované pohledávky, což bylo žalovanému oznámeno. Z tabulky umoření je zřejmé, že žalobkyně na úmor dluhu eviduje částku 18 300 Kč.
5. V druhém uvedeném případě byla dne [datum] sepsána mezi žalovaným, jako zákazníkem, a společností [právnická osoba] smlouva o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně měl na základě této smlouvy poskytnout žalovanému částku ve výši 35 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit poplatek ve výši 35 042 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 26 171 Kč, poplatkem za zpracování úvěru 1 500 Kč, poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 7 371 Kč, a dale pojistné ve výši 3 339 Kč na sjednanou dobu splácení. Splatnost celé částky 73 381 Kč byla sjednána na 21 měsíčních splátek po 3 495 Kč. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dle karty klienta původní věřitel k poměrům žalovaného před uzavřením smlouvy zjistil, že žalovaný byl zaměstnán jako tavič s příjmem ve výši 34 167 Kč měsíčně. V kartě klienta je dále uvedeno, že žalovaný žije v nájmu, je ženatý, další příjem domácnosti činí 11 000 Kč; má dvě vyživovací povinnosti, splácí závazek ke stejnému věřiteli s měsíční splátkou ve výši 3 029 Kč, další dluh s výší splátky 10 000 Kč a jeho měsíční výdaje činí 12 000 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní následně byla podepsána smlouva o postoupení žalovaných pohledávek. Z tabulky umoření jsou zřejmé částečné splátky na dluh, které žalobkyně eviduje ze strany žalovaného.
6. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byly uzavřeny smlouvy o úvěru. Žalovaný podpisem první smlouvy potvrdil, že převzal částku 30 000 Kč a zavázal se věřiteli uhradit zpět celkem 63 589 Kč ve splátkách v hotovosti. V druhém uvedeného případě byla mezi týmiž stranami uzavřena smlouva o úvěru pro částku 35 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem v celkové výši 73 381 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávky, bylo zjištěno, že pohledávka přešla na žalobkyni, která tím získala aktivní legitimaci ve sporu. Soud konstatoval také upomínku žalobkyně žalovanému k zaplacení žalované částky před podáním žaloby s poštovním podacím lístkem. Z přehledu plateb soud zjistil uhrazené splátky žalovaného.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 2991 odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Na základě uvedených zjištění a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru, které je nutné posuzovat jako smlouvy spotřebitelské. Soud se nejprve zabýval prvně uzavřenou smlouvou (bod 1. odůvodnění). Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný měl vrátit částku celkem 63 589 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na dluh uhradil 18 300 Kč a žalovaný toto tvrzení nesporoval.
9. Soud tedy žalobě vyhověl co do první uplatněné pohledávky zcela, neboť žalovaný zůstal ve sporu pasivní, nenamítal, že by k úhradě nebyl povinen, nebo ji již provedl, a také posouzení úvěruschopnosti žalovaného považoval soud za dostatečné.
10. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. V druhém případě provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaný čerpal celkem částku 35 000 Kč. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, předchůdkyně žalobkyně provedla hodnocení žalovaného dle údajů o jeho rodinných příjmech a výdajích. V tomto směru byl v předložené žádosti zjištěn příjem ve výši 34 167 Kč a dalších 11 000 Kč pro čtyřčlennou domácnost, výdaje 12 000 Kč měsíčně (nájem), a dále splátky 3 029 Kč témuž věřiteli a 10 000 Kč externí splátky. V žádosti je uvedeno, že skutečnosti byly ověřeny z výplatních pásek a pracovní smlouvy.
12. S ohledem na popsaný skutkový stav věci soud neuvěřil nárůstu příjmu žalovaného během tří měsíců o 1/2 příjmu ze stejného pracovního vztahu a pozice (tavič), když žalobkyně nebyla schopna doložit ověřované výplatní pásky. I v případě, že by skutečně příjem rodiny činil 45 000 Kč, má soud za alarmující nárůst měsíčních splátek o 10 000 Kč, a v neposlední řadě lze namítat, že odhadované měsíční náklady ve výši 12 000 Kč jsou pro čtyřčlennou rodinu příliš nízké, zejména pokud žadatel uvádí, že žije v nájmu (výdaje nebyly ověřovány žádným způsobem). V souhrnu má tedy soud za to, že nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele.
13. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně si od žalovaného vyžádala informace týkající se pouze jeho příjmů. Současně nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány podstatné výdaje žalovaného a jeho rodiny. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení žadatele, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a to zejména za situace, kdy během 3 měsíců sám žadatel uvede, že splácí další půjčky, které tvoří podstatnou část jeho příjmu. Obezřetnost a důslednost při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným údajům uvedeným ze strany žalovaného na rodinné výdaje.
14. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla. Důsledkem toho je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a strany si tak byly povinny vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnily (srov. ust. § 2993 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni požadovanou částku jistiny, po zápočtu provedených plateb, ve výši 23 700 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal, a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
15. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto může být žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení výhradně z částky 23 700 Kč, když v tomto rozsahu byla žaloba důvodná. V prodlení se splněním svého peněžitého dluhu se žalovaný ocitl nejpozději na základě výzvy žalobkyně, a vzhledem ke způsobu osobního systému úhrady splátek soud vyhověl nároku na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. za požadovanou dobu.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 888,57 Kč, přičemž tato částka představuje 24,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,25 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,75 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 364 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 109 072,31 Kč sestávající z částky 5 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 750 Kč ve výši 6 247,50 Kč.