Rozsudek ze dne 31. 3. 2025
Výrok byl opraven usnesením ze dne 30. 6. 2025 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 595 Kč s vyčísleným úrokem ve výši 2 799,16 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 563,95 Kč od 5. 11. 2024 do zaplacení, s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 848,16 Kč od 27. 6. 2024 do 4. 11. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 595,09 Kč od 5. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 476 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobou podanou dne 16. 9. 2024 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 25 595,09 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne 8. 7. 2023 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota] se sjednaným úvěrovým rámcem 32 000 Kč. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 31 491 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné jistiny počínaje 20. 8. 2023. Žalovaný však svému závazku ze smlouvy nedostál, když nehradil splátky řádně a včas. Na poskytnutý úvěr žalovaný uhradil 11 025 Kč, avšak dostal se do prodlení, za což mu žalobkyní byla účtována smluvní pokuta ve výši 1 131,14 Kč. Žalobkyně využila svého oprávnění ze smlouvy a úvěr ke dni 12. 6. 2024 zesplatnila. Žalobkyně tak ke dni podání žaloby eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 25 595,09 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 23 563,95 Kč, nákladů na vymáhání 900 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 131,14 Kč, dále žalobkyně požaduje sjednaný úrok kapitalizovaný ke dni podání žaloby ve výši 2 799,16 Kč a ve výši 14,75 % ročně od 5. 11. 2024 až do zaplacení z jistiny 23 563,95 Kč, zákonný úrok z prodlení z aktuálně dlužného zůstatku úvěru kapitalizovaný ke dni podání žaloby ve výši 848,16 Kč a od 5. 11. 2024 až do zaplacení z částky 25 595,09 Kč. Žalobkyně dále popsala, jakým způsobem posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 9. 7. 2024.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.Soud ve věci rozhodl dle ust. § 115a o.s.ř., neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitek.Soud ve věci vycházel s ohledem na pasivitu žalovaného z listin předložených žalobkyní (úvěrová smlouva, výpis posouzení úvěruschopnosti, obecné principy posuzování a potvrzení o příjmu žalovaného, všeobecné obchodní podmínky, předžalobní výzva s dodejkou), kdy bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 8. 7. 2023 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru. Úvěr byl čerpán ve výši 31 491 Kč a zesplatněn k 12. 6. 2024. Žalovaný však do úplného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátil jen zčásti. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal k úhradě smluvní pokuty a nákladů na vymáhání. Dne 9. 7. 2024 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení dlužnou částku nesporoval, neuvedl, že není povinen k její úhradě, nebo že by již úhradu provedl, vycházel soud z tvrzení žalobkyně a uložil žalovanému povinnost k úhradě dlužné jistiny ve výši 23 563,95 Kč. Soud má za to, že s ohledem na ověřenou měsíční výši příjmu žalovaného (20 000 Kč) ve srovnání s výší sjednaného úvěru, byl postup při posuzování úvěruschopnosti žalovaného dostačující. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 476 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 024 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 595,09 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala vícero. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.
Usnesení ze dne 30. 6. 2025
Výrok
Rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 31. 3. 2025, č. j. 35 C 41/2025-10 se ve výrokové části pod bodem I. opravuje tak, že se vypouští chybně uvedená specifikace „z prodlení“ ve druhém řádku.
Odůvodnění
Při vyhotovení shora specifikovaného rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti patrné i z obsahu spisu, když namísto běžného úroku a úroku z prodlení bylo ve výroku I. rozsudku uvedeno, že se ukládá povinnosti úhrady dvou úroku z prodlení.Soud proto v souladu s ustanovením § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vztažmo k ustanovení § 167 odst. 2 o. s. ř. uvedenou zjevnou nesprávnost tímto usnesením opravil, a to vypuštěním nadbytečné formulace „z prodlení“, když se mělo jednat o úrok běžný (ve stejné výši).