Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

35 C 93/2025

Soud: Okresní soud v České LípěDatum rozhodnutí: 4. 6. 2025Č. j.: 35 C 93/2025-10Samosoudkyně: Mgr. Ing. Jana KlikováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 9. 7. 2025Předmět řízení: o zaplacení 19 691,12 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSCL:2025:35.C.93.2025.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 11. 11. 2026 máme 603 806 z 614 541 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 691,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 455 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

Žalobou podanou dne 21. 5. 2024 se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 19 691,12 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 13. 5. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 14 400 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr, včetně sjednaných poplatků a úroku, nejpozději do 12. 6. 2023. RPSN byla sjednána ve výši 1 734,22 %. Žalovaný žalobkyni nezaplatil na poskytnutý úvěr ničeho. Předmětem žaloby je částka 19 691,12 Kč, která představuje jistinu úvěru ve výši 14 400 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 890 Kč, poplatek presto 165 Kč a smluvní pokutu 1 236,12 Kč. Žalobkyně se rovněž domáhá přiznání zákonného úroku z prodlení.Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě přes výslovnou výzvu soudu nepodal. Ve věci bylo rozhodnuto bez projednání žaloby při ústním jednání, když účastníci v souladu s ust. § 101 odst. 4, § 115a o. s. ř. vyjádřili s tímto postupem soudu souhlas (neměli námitky).Vzhledem k pasivitě žalovaného soud v řízení vycházel z listin předložených žalobkyní (výpis z registru klientských informací, obchodní podmínky, listina nazvaná identifikované příjmy, výpis posouzení úvěruschopnosti, potvrzení o platbě, smlouva o úvěru, informace pro spotřebitele, ceník, údaje o poskytovateli, podací lístek, upozornění, předžalobní výzva, bankovní ověření totožnosti, BankID výpis) a dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne 13. 5. 2023 dálkovým způsobem po ověření bankovní identity žalovaného, uzavřena smlouva o úvěru č. [číslo], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 400 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky, spolu s poplatky a úrokem splatit nejpozději do 12. 6. 2023. RPSN byla sjednána ve výši 1 734,22 %. Úvěr byl vyplacen 13. 5. 2023 na účet [č. účtu] žalovanému, jak vyplývá z dokladu a výpisu z bankovního účtu žalobkyně. Dle interních zjištění žalobkyně měl žalovaný v době uzavření smlouvy disponibilní příjem ve výši 45 780 Kč pro dvoučlennou domácnost, náklady na bydlení ve výši 7 000 Kč, náklady na splácení půjček 3 500 Kč, další nezbytné výdaje 3 000 Kč, ostatní zbytné náklady ve výši 4 000 Kč.Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ust. § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastnicemi byla uzavřena distančním způsobem smlouva o úvěru, na základě které, žalovaný čerpal celkem částku 14 400 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen v jediné tranši, jak vyplývá z výpisu z bankovního účtu žalobce.Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně provedla hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v předložené kalkulaci zjištěn výše uvedený výpočet (příjem 45 780 Kč pro dvoučlennou domácnost, výdaje 6 455 Kč měsíčně). Žalobkyně dále předložila principy posuzování úvěruschopnosti u spotřebitelů.Soud žalobě vyhověl. Z dokladů předložených ve věci k důkazu žalobcem, a sice ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [číslo] sjednané účastníky dne 13. 5. 2023 dálkovým způsobem, Všeobecných obchodních podmínek žalobce, Sazebníku poplatků, Údajů o Poskytovateli spotřebitelského úvěru, Výpisu o posouzení úvěruschopnosti a příloh, předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobce žalovanému ze dne 24. 3. 2024 včetně dokladu o podání této písemnosti k doručení poštou, má soud za zjištěné a prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 13. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [číslo], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 14 400 Kč, která mu byla poukázána bankovním převodem z účtu žalobkyně na jeho účet, žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni poskytnutý úvěr, dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 890 Kč, poplatek presto 165 Kč a smluvní pokutu 1 236,12 Kč. Před uzavřením Smlouvy posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, což bylo doloženo výpisem o posouzení úvěruschopnosti a přílohami (informace o žalovaném z lustrací ve veřejně dostupných rejstřících k fyzickým osobám, ověřování příjmů a výdajů žalovaného z bankovního výpisu). Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas, dosud na závazek ze Smlouvy žalobkyni neposkytl žádné plnění. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dluhu upomínkou ze dne 24. 3. 2024, podanou na poště k doručení téhož dne.Právní posouzení nároku soud učinil podle ust. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle § 1841a a násl. (o smlouvách o finančních službách uzavíraných na dálku), § 2395 a násl. (úvěr), 1802 a násl. (úroky), § 2048 a násl. (smluvní pokuta), § 1970 (úrok z prodlení) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výše úroku z prodlení). Žalovaného soud zavázal k zaplacení dlužné jistiny úvěru spolu se sjednanými poplatky, zákonným úrokem z prodlení, když nárok na uvedená dlužná plnění vyplývá ze žalobního tvrzení a z listinných důkazů předložených žalobcem, které žalovaný s ohledem na svou faktickou neúčast v řízení nezpochybnil.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 691,12 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala vícero. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací