Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

36 C 266/2021

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Okresní soud v České LípěDatum rozhodnutí: 22. 11. 2024Č. j.: 36 C 266/2021-178Samosoudkyně: Mgr. Alena TuraiováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 29. 7. 2025Předmět řízení: o určení vlastnického právaECLI:CZ:OSCL:2024:36.C.266.2021.1
společné jmění manželůnarovnáníbezdůvodné obohaceníznalecký posudeksmlouva kupnímimořádné vydrženívydrženídržba
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (484) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Rozsudek ze dne 22. 11. 2024

Výrok

I. Žaloba o určení, že žalobce je vlastníkem pozemku st. p. č. [hodnota] - zast. plocha v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], který vznikl oddělením z pozemku st. p. č. [Anonymizováno] dle geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] -34/2021 ze dne [datum], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně a odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou [datum] domáhali se původní žalobci (manželé [Anonymizováno] a [jméno FO]) vůči žalovanému určení, že jejich dům ([adresa], obec [adresa]) je postaven dílem na jejich pozemku (p. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno]) a dílem na pozemku vymezeném geometrickým plánem specifikovaným výše ve výroku I. rozsudku (p. č. st. [Anonymizováno], odděleném z pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno]) a že dotyčný vymezený pozemek oni vlastní v režimu společného jmění manželů. Rozsudkem č. j. [spisová značka] z [datum] okresní soud rozhodl v této věci meritorně, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Proti rozsudku okresního soudu podali žalobci odvolání, v průběhu odvolacího řízení došlo k záměně původních žalobců na současného žalobce (usnesení odvolacího soudu č. j. [spisová značka] z [datum]), následně odvolací soud připustil změnu žaloby spočívající v úpravě žalobního požadavku, jak odpovídá výroku I. tohoto rozsudku (usnesení odvolacího soudu při jednání [datum]). Rozsudkem č. j. [spisová značka] z [datum] odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku I. potvrdil (zamítnutí určení, že dům č. p. [Anonymizováno] je postaven na pozemcích p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno]), ve výrocích II. a III. rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení s pokyny, aby okresní soud nechal vypracovat znalecký posudek za účelem získání geometrického plánu, který by mohl být podkladem pro vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a aby okresní soud s ohledem na dosavadní skutková zjištění posoudil, zda došlo k mimořádnému vydržení sporného pozemku (p. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno]) ze strany právních předchůdců žalobce či nikoliv.

2. Stanoviska účastníků k předmětu sporu v nynější fázi řízení odpovídají jejich původním stanoviskům. Žalobce tvrdí, že jeho rodiče (původní žalobci) nabyli pozemek p. č. st. [Anonymizováno] vymezený z pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] geometrickým plánem (viz výrok I. tohoto rozsudku) vydržením, uplynutím 10leté vydržecí doby, že okolnosti případu odpovídají situaci přeplocení, rodiče žalobce byli v dobré víře, že užívají pozemek p. č. st. [Anonymizováno] (dále také jen: sporný pozemek) jako vlastníci, vycházeli z toho, že hranice sporného pozemku odpovídají dělící zdi mezi jejich domem č. p. [Anonymizováno] a sousedním domem č. p. [Anonymizováno], posudek [tituly před jménem] [jméno FO] a výslechy svědka [Anonymizováno], otce žalobce, žalobce samého prokazují, že nedošlo ke stavebním úpravám dělící zdi mezi domy za dobu užívání domu rodiči žalobce (od roku [Anonymizováno]) až dosud. Rodiče žalobce kupní smlouvu k nemovitostem (dům č. p. [Anonymizováno] a související pozemky v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno]) podepsali tak, jak jim byla předložena, neměli důvod pochybovat o správnosti jejího obsahu. Za žalobce je tvrzeno, že v dobré víře o průběhu hranice mezi pozemky, na nichž stojí domy č. p. [Anonymizováno] a č. p. [Anonymizováno], byli rovněž předchůdci žalovaného a žalovaný sám, když své nemovitosti zde kupoval a tyto užíval, spor vznikl teprve v roce 2020 při zaměření pozemků patřících k domu žalovaného. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který vypracoval znalecký posudek k nemovitostem kupovaným v roce 2000 rodiči žalobce a jehož posudek není k dispozici, přišel, podíval se na dům zvenku, uvnitř nebyl, nikdo se nezabýval tím, jak je pozemek uvnitř domu rozdělen, proto pozemek také nikdy rozdělen nebyl, proto je určující pro dobrou víru rodičů žalobce (právních předchůdců žalobce) průběh hranice/zdi mezi domy č. p. [Anonymizováno] a č. p. [Anonymizováno] a s touto hranicí totožná hranice pozemku p. č. st. [Anonymizováno]. [právnická osoba] č. p. [Anonymizováno] je beze změny nejméně po dobu užívání rodiči žalobce až dosud, rodiče žalobce nebyli nikdy v průběhu užívání/vydržecí doby upozorněni na to, že hranice pozemku pod jejich domem je jiná než hranice domu. Vydržení a běh vydržecí doby se podle názoru prezentovaného žalobcem týká i předchůdců rodičů žalobce ve vlastnictví předmětných nemovitostí ([právnická osoba]., [Anonymizováno] [adresa], s. p.). Žalobce namítá, že pozemek pod domem č. p. [Anonymizováno] nikdy nebyl zaměřen, není k dispozici geometrický plán k tomu, a pokud je v okolnostech této věci odkazováno na nějaký geometrický plán, tak tento plán nevychází ze skutečného zaměření, geometr v plánu jen nakreslil čárou rozdělení domů. Podle žalobce je podstatou dobré víry a vydržení užívání věci, zde pozemek pod tou částí stavby, která zasahuje do pozemku druhého vlastníka, byl a je užíván jak právními předchůdci žalobce, tak současným žalobcem, a to proto, že jde o stavbu, která je takto daná a tomu úměrně byl pozemek pod ní takto užíván. Předchůdcům žalobce, jeho rodičům, nelze klást k tíži jako nedostatek dobré víry, že se blíže nezabývali údaji v katastru nemovitostí k pozemku pod domem, neměli pro to důvod, nikdo vůči nim nevznesl výhradu, že užívají cizí pozemek, neboť dům takto užívali mnoho let předtím, než jej koupili, nebylo přiměřené jejich osobám a jejich situaci prověřovat kupované nemovitosti náhledem do katastru nemovitostí, ani k tomu nebyli odborně způsobilí či technicky vybavení. Za žalobce bylo tvrzeno, že žalovaný sám byl řadu let vlastníkem sousedních nemovitostí a rovněž byl v dobré víře, že pozemky pod domy jsou užívány v rozsahu zcela odpovídajícím jejich vlastnictví, a začal proti užívání sporného pozemku brojit, až když měl k dispozici zaměření pozemku. Nedošlo k žádnému protiprávnímu užívání sporného pozemku předchůdci žalobce či k jinému jejich protiprávnímu jednání, naopak byli v dobré víře, že sporný pozemek užívají v rozsahu, v němž na pozemku stojí jimi užívaný a později vlastněný dům č. p. [Anonymizováno]. Žalobce osobně v závěru řízení uvedl mj., že jeho rodiče si museli odkoupit část domu, kde předtím bydleli 27 let, ví od své matky, že při prodeji domu a pozemků rodičům dům uvnitř nikdo neprohlédl, znalec [tituly před jménem] [jméno FO] a přítomný geometr se na dům podívali zevně a namalovali čáru rovně. Když to rodiče koupili, sledoval žalobce stav zápisu v katastru nemovitostí, viděl tam dům rozpůlený čárou, což považoval za geometrickou značku, nejevilo se mu to rozhodné, otec žalobce uznal chybu, že podepsali kupní smlouvu, kterou nečetli a obsahem se nezabývali. Spor ohledně pozemku vyvolal žalovaný, který rodiče žalobce osočil, že jej okrádají.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasí, žádal zamítnutí. Namítá proti žalobnímu požadavku mj., že vůči každému vlastníku domu čp. [Anonymizováno] s pozemkem p. č. st. [Anonymizováno] a dalšími pozemky v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], které vlastní od roku 2020 žalovaný, běžela předchůdcům žalobce samostatná držba sporného pozemku a nebyla vůči žádnému z těchto 5 vlastníků samostatně naplněna vydržecí doba 10 let, tedy vlastnické právo ke spornému pozemku nemohlo být předchůdci žalobce vydrženo. Žalovaný nesouhlasí se zaměřením a vymezením sporného pozemku p. č. st. [Anonymizováno] geodetem [tituly před jménem] [jméno FO], neboť jím vyhotovené geometrické plány, a to z roku 1999 a současný připojený k žalobě, se zásadně liší v údajích o pozemku p. č. st. [Anonymizováno] jmenovitě o jeho ploše. Namítá, že rodiče žalobce při koupi nemovitostí v roce 2000 znali z kupní smlouvy výměry kupovaných pozemků, nelze proto uznat jejich dobrou víru týkající se užívání rovněž sporného pozemku, nýbrž podle žalovaného měli od počátku vědomí o tom, že užívají dům o větší rozloze než 90 m2, úmyslně to zatajili. Žalovaný podle svého mínění při koupi svých nemovitostí v dané lokalitě přišel o 178 000,60 Kč, přičemž současně stoupla cena domu žalobce o tuto částku, kterou mu žalovaný nehodlá darovat. Podle žalovaného rodiče žalobce zabrali neoprávněně sporný pozemek (zastavený částí domu č. p. [Anonymizováno]) i jiné části pozemků vlastněných nyní žalovaným, žalovaný to považuje za úmyslné jednání, odkázal na zákres pozemků p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. st. [Anonymizováno] v katastru nemovitostí, kde není zakreslen žádný „odskok“ domu č. p. [Anonymizováno] na pozemek p. č. st. [Anonymizováno], nýbrž hranice mezi pozemky i domy je zakreslena jako rovná linie. Žalovaný neuznává vlastnické právo žalobce ke spornému pozemku, považuje pozemek za své vlastnictví, poukázal na § 980 občanského zákoníku, který chrání dobrou víru nabyvatele věci zapsané do veřejného seznamu. Žalovaný pro případné narovnání vlastnických vztahů ke spornému pozemku se žalobcem neakceptuje jako náhradu 1 000 Kč/m2 pozemku.

4. Se zřetelem na ekonomii řízení (náklady spojené s vyhotovením zcela nového geometrického plánu) okresní soud požádal autora původního geometrického plánu (dále také jen GP) předloženého původními žalobci spolu s žalobou, [tituly před jménem] [jméno FO], o revizi dotyčného plánu, ze strany okresního soudu s konkrétním popisem nesrovnalostí či nesprávností, pro něž se původní GP jevil chybným okresnímu i odvolacímu soudu a z té příčiny nepoužitelným jako podklad pro řízení a meritorní rozhodnutí o žalobě. Nato dotázaný geodet podal podrobné “vyjádření k [Anonymizováno] ”, připojil náčrt situace s vyznačenými oměrnými mírami a vypočtenými výměrami nově vznikajících parcel, a revizi, tj. přepracování daného GP, odmítl s tím, že předmětný GP je vyhotoven v souladu s katastrální vyhláškou (vyhláška č. 357/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ve vyjádření ke GP [tituly před jménem] [jméno FO] s odkazy na přílohu katastrální vyhlášky vysvětlil použití oměrných měr a jiných kontrolních měr (získaných přímým měřením) a jejich porovnání s délkami určenými z mapy, vysvětlil přijatelnost dosažené přesnosti v případě, že rozdíl délky určené přímým měřením a délky určené ze souboru geodetických informací je menší než vypočtený mezní rozdíl (odkázáno na příslušný vzorec v příloze vyhlášky), shrnul, že všechny oměrné míry uvedené v daném GP nepřekračují mezní odchylku podle přílohy ke katastrální vyhlášce, dále vysvětlil stanovení dosavadních výměr a nových vypočtených výměr parcel (výpočtem s použitím zaokrouhlení), vyrovnání výměr parcel, vysvětlil použití koncového bodu při stanovení výměry parcely p. č. st. [Anonymizováno] Soud v návaznosti na toto vyjádření [tituly před jménem] P. [jméno FO] požádal obdobně o revizi GP, resp. vyjádření k prověřovanému GP, geodeta [jméno FO], jehož ve věci zaměření svých pozemků v dané lokalitě angažoval žalovaný před vznikem tohoto sporu, kdy J. [jméno FO] po předestření původního GP [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho vyjádření pro toto řízení sdělil okresnímu soudu, že daný GP je z jeho pohledu v pořádku a z toho důvodu odmítá úkol k revizi GP či zpracování nového plánu. Vzhledem k těmto vyjádřením obou geodetů okresní soud uzavřel, že GP předložený soudu s původní žalobou je v souladu s předpisy upravujícími zeměměřictví a zápisy práv k nemovitostem do katastru nemovitostí, neboť se k tomu shodně vyjádřili dva oprávnění zeměměřiči, tj. odborníci v příslušném oboru, oba i předtím, avšak nezávisle na sobě (každý pro jiného účastníka), činní v této věci (tj. zaměření pozemků patřících ke stavbám č. p. [Anonymizováno] a č. p. [Anonymizováno] či zaměření staveb samých v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno]). Nejeví se proto ani nutné, ani účelné zhotovení nového geometrického plánu. Pokud jde o konkrétní údaje v plánu (zákresy nemovitostí, souřadnice, číselné údaje aj.) a ve výkazu výměr, jedná se o skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalostí, soud správnost těchto údajů prověřil vyjádřením jmenovaných odborníků, dotyčné odborné skutečnosti přezkoumávat již dále soudu nepřísluší, pokud obdržel dostačující vysvětlení ze dvou navzájem nezávislých zdrojů odborných informací a pochybnosti o správnosti údajů jsou tak z pohledu okresního soudu odstraněny. Předmětný GP je rovněž opatřen doložkou příslušného katastrálního úřadu o souhlasu s očíslováním parcel. Na podkladě předmětného GP by v případě vyhovění žalobě mohl být proveden vklad práv do katastru nemovitostí v souladu s předpisy pro zeměměřictví a pro katastr nemovitostí. Předchozí výhrady okresního, resp. odvolacího soudu k údajům v GP tedy nejsou relevantní. Faktické vytyčení hranic pozemků v terénu by pak mělo odpovídat znázornění a zaměření v daném GP, byl-li by podle něho proveden vklad do katastru nemovitostí. Tímto způsobem má okresní soud za splněný pokyn odvolacího soudu k zajištění řádného geometrického plánu jako součásti/nezbytné přílohy žaloby, resp. rozsudku pro toto řízení.

5. Dále bylo okresnímu soudu uloženo s ohledem na dosavadní skutková zjištění posoudit, zda došlo k mimořádnému vydržení vlastnického práva ke spornému pozemku (p. č. st. [Anonymizováno]) předchůdci žalobce, a to podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). Dosavadní skutková zjištění plynou z odst. 7. – 15., 20. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu č. j. [spisová značka] z [datum], a z odst. 3. – 7. odůvodnění rozsudku okresního soudu č. j. [spisová značka] z [datum]. Okresní soud dále odkazuje na citaci ust. upravujících vydržení podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zák.) v odst. 9. – 16. odůvodnění svého původního rozsudku, a níže cituje další podstatnou právní úpravu.

6. Podle § 119 obč. zák.:Věci jsou movité nebo nemovité.Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

7. Podle § 120 odst. 2 obč. zák.:Stavba není součástí pozemku.

8. Podle § 1091 odst. 2 o. z.:K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

9. Podle § 1095 o. z.:Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se muprokáže nepoctivý úmysl.

10. Okresní soud neprovedl nové dokazování. Stranám sporu předestřel původní GP [tituly před jménem] P. [jméno FO] připojený k žalobě v této věci a vyjádření tohoto geodeta, jakož i geodeta J. [jméno FO] k témuž GP, a to s tím, že původní GP se ve světle vyjádření obou jmenovaných geodetů jeví jako náležitý podklad pro toto soudní řízení i příp. řízení před katastrálním úřadem (viz odst. 4 tohoto odůvodnění). Zopakovány byly důkazy sdělením geodeta J. [jméno FO] z [datum] [jméno FO] (otci žalobce), vyjádřením k tomuto sdělení ze strany Jiřího a [jméno FO] z [datum] s přílohou, jímž byl doklad (geometrický plán) o zaměření hranic pro vyhotovení geometrického plánu č. zak. 266-28/2020 v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] na základě objednávky p. [jméno FO], kdy J. a E. [jméno FO] ve svém vyjádření souhlasili s navrhovanou změnou kódu kvality z 8 na 3 v bodě, jímž je roh domu odpovídající hranici mezi pozemky p. č. [Anonymizováno] (vlastnictví tehdy p. [jméno FO]) a p. č. [Anonymizováno] (vlastnictví [jméno FO]), ale nesouhlasili s geometrickým plánem v zákresu rozdělení domu, kdy uvedli, že „skutečné rozdělení je zakresleno jako oprava v geometrickém plánu“; přílohou emailu J. a E. [jméno FO] z [datum] je jimi oběma podepsaný ruční zákres, jakož i okótování linie vnitřní dělící zdi mezi domy na pozemcích p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. st. [Anonymizováno], s údaji o délce stran této linie/zdi/hranice mezi domy, 6000 a 1750 (mm). Skutková zjištění plynoucí z těchto důkazů uvádí rovněž odvolací soud, a to v odst. 20 odůvodnění jeho rozsudku. Skutečností mezi účastníky nespornou, prokazovanou výpisem z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], je právní účinnost nabytí vlastnického práva k nemovitostem zapsaným na uvedeném LV, včetně pozemku p. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] ke dni [datum].

11. Mimořádné vydržení vlastnického práva podle § 1095 o. z., jehož naplněním ve vztahu ke spornému pozemku p. č. st. 171 vymezenému z pozemku p. č. st. 92/2 v k. ú. [adresa] u Mimoně ze strany předchůdců žalobce, jeho rodičů, se měl okresní soud zabývat, naplněno není, neboť pro nabytí vlastnictví tímto způsobem nebyla splněna zákonem stanovená vydržecí doba 20 let (§ 1091, § 1095 o. z.), která počala rodičům žalobce běžet [datum] (účinností zápisu vlastnického práva ke koupeným nemovitostem do katastru nemovitostí, kdy započala držba nemovitostí rodiči, neboť v předchozí době nájmu šlo o vztah pouhé detence – faktického užívání věci cizí, nikoli vlastní), avšak v plném rozsahu neuplynula, neboť v únoru 2020 tito držitelé odpovídali geodetovi J. [jméno FO] ve věci změny kódu kvality hranice mezi jejich pozemky a pozemky předchůdce žalovaného ve vlastnictví nemovitostí, p. [jméno FO], a opravili část vyznačené hranice mezi domem svým a sousedním, již tvoří část vnitřní dělící zdi. Takto prokazatelně před uplynutím vydržecí doby pro mimořádné vydržení byli rodiče žalobce uvedeným způsobem konfrontováni s dokumentem o průběhu hranice mezi pozemky p. č. st. 92/2 a p. č. st. 92/1, o níž (hranici) jakožto původní žalobci v tomto řízení, jakož i současný žalobce, tvrdili, že měli za to, že hranice mezi pozemky pod domy je totožná s půdorysy domů na nich stojících. Okresní soud má za to, že byť do naplnění 20leté vydržecí doby zbývaly (jen) cca 4 měsíce, tj. relativně krátká doba vzhledem k plné délce zákonné doby, nelze ve prospěch žalobce jako nástupce předchozích držitelů pozemku lhůtu stanovenou § 1095 o. z. jakkoli krátit s tím, že doba nerušené držby je zde téměř 20letá, a tedy odpovídá dané právní úpravě v její podstatě a přiměřeně (jde o přibližně dvojnásobek doby nutné pro řádné vydržení). Nepoctivý úmysl předchůdců žalobce, tj. jeho rodičů, při započetí držby ([datum]) ve smyslu jednání svémocného, potajmu či lstivého, podvodného, krajně zištného, okresní soud nemá za prokázaný. Žalovaný byl okresním soudem poučen, že on (žalovaný) má břemeno tvrzení a důkazní k takovým skutečnostem (nepoctivý úmysl rodičů žalobce na počátku jejich držby/vlastnictví nemovitostí, jmenovitě sporného pozemku), přičemž skutečnosti o naplnění uvedeného krajně nepoctivého jednání v rozhodné době prokázány nebyly, ačkoli žalovaný rodičům žalobce vytýká, že (od počátku užívání sporného pozemku) jednali se záměrem obohatit se na jeho úkor a obohatili se, čemuž okresní soud nepřikládá relevanci, k tomu viz níže.

12. Pokud jde o běžné vydržení vlastnického práva podle obč. zák., příp. od [datum] podle o. z., odkazuje okresní soud na odůvodnění svého původního rozsudku, odst. 17. – 18, na němž setrvává. Odvolací soud se k naplnění podmínek nabytí vlastnictví ke spornému pozemku předchůdci žalobce řádným vydržením závazně nevyjádřil a neformuloval pro okresní soud jednoznačný právní názor či pokyn, jak věc hodnotit v tomto směru. Okresní soud v souhrnu odkazuje na provedené důkazy, mezi nimi potvrzení z [datum] [právnická osoba] v [adresa] pro [právnická osoba] v [adresa] za účelem odstranění nesrovnalostí v katastru nemovitostí mezi stavem skutečným a zapsaným, na žádost Vojenských lesů a statků OZ [adresa], s tím související geometrický plán č. [hodnota] -37/93 z [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] s výkazem výměr v evidenci nemovitostí, podle něhož (plánu s výkazem výměr) byla změněna dosavadní evidence/zápis nemovitostí pro nabyvatele [Anonymizováno] spol. s r. o. [adresa], mezi nimi pozemku p. č. st. [Anonymizováno] rozděleného na nově vyčleněné a zapsané pozemky p. č. st[Anonymizováno] a p. č. st. [Anonymizováno]. Dále okresní soud odkazuje na kupní smlouvu z [datum] o koupi nemovitostí rodiči od [Anonymizováno] s r. o. v likvidaci, geometrický plán č. [hodnota] -346/1999 [tituly před jménem] P. [jméno FO], vyjádření žalobce jako účastníka řízení, na výše uvedenou komunikaci mezi rodiči žalobce a geodetem J. [jméno FO] v 2/2020.17. Okresní soud shrnuje, že rodiče žalobce koupili nemovitosti označené v kupní smlouvě, a to o dům č. p. [Anonymizováno], pozemek p. č. st. [Anonymizováno] (výměra 90 m2), na němž je postaven dům č. p. [Anonymizováno], a pozemek p. č. [Anonymizováno] (výměra 850 m2). Ke kupní smlouvě byl připojen geometrický plán (č. [hodnota] -346/1999 [tituly před jménem] P. [jméno FO]) pro rozdělení pozemku p. č. [Anonymizováno] (výměra 1677 m2) na nové pozemky p. č. [Anonymizováno] (výměra 827 m2) a p. č. [Anonymizováno] (výměra 850 m2). V době uzavření kupní smlouvy nebyly stavby součástí pozemků, na nichž byly postaveny (§ 120 odst. 2 obč. zák.). Žalobci koupili konkrétně pozemek p. č. st. [Anonymizováno], takto označený v kupní smlouvě, zapsaný v katastru nemovitostí, zaměřený geometrickým plánem č. [hodnota] -37/93 z [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], zanesený do katastrální mapy, s údaji o výměře 90 m2. Označení (p. č. st.) a údaje o tomto pozemku (výměra 90 m2) uvedené v kupní smlouvě rodičů žalobce a [právnická osoba]. v likvidaci odpovídají uvedenému geometrickému plánu z r. 1993, okresní soud má za to, že do kupní smlouvy byly uvedeny podle tehdy aktuálních údajů v katastru nemovitostí k dané nemovitosti, což je bazální úvaha (údaje byly převzaty z katastru nemovitostí). Tedy kupní smlouvou rodiče žalobce nabyli konkrétně tam uvedené nemovitosti definované katastrálním územím, číslem popisným domu a parcelním číslem pozemku, slovním označením a dále výměrou pozemků. Jak okresní soud uvedl ve svém předchozím rozsudku (odst. 17. – 18. odůvodnění), dům č. p. [Anonymizováno], o němž bylo prokázáno, že od doby užívání rodiči žalobce, tj. od roku 1973, do koupě v červnu 2000, nedoznal stavebních úprav, jimiž by byla změněna poloha obvodových zdí vzhledem k sousednímu domu č. p. [Anonymizováno] byl/je atypického tvaru, zasahuje v podstatné výměře (cca 12 m2) do pozemku p. č. st. [Anonymizováno] tak, že tudy probíhají jeho obvodové zdi a zabírají cca 6 m na délku, cca 1,75 m na šířku (podle nákresu a kót - údajů rodičů žalobce) plochu pozemku pod stavbou. Jeví se odpovídající průměrné opatrnosti a základní úvaze běžného kupujícího (viz nyní § 4 odst. 1 o. z.) vyjasnit si při koupi domu, jenž bez dalšího není součástí pozemku, na němž stojí (stav věci v roce 2000, kdy rodiče dům s pozemky koupili), jak je vymezen pozemek pod takto atypickým domem. Rodiče žalobce jako kupující museli (či jako běžně odpovědně uvažující osoby měli) mít zcela určitou informaci o nemovitostech uvedených v kupní smlouvě, tj. které reálně to jsou. Pokud jde o pozemek pod domem takto atypického půdorysu, bylo i v dané době (rok 2000), i v okolnostech případu přiměřené ujištění se o umístění domu na konkrétním pozemku, jistota o průběhu pozemku pod domem tím spíše, že dům č. p. [Anonymizováno] bezprostředně sousedil/sousedí třemi různými liniemi zdí s domem č. p. [Anonymizováno]. Není adekvátní ani v poměrech rodičů žalobce vzhledem k jejich osobám formální akceptace obsahu kupní smlouvy o nemovitostech pořizovaných si k vlastnímu bydlení (podpis bez čtení, porozumění, odpovědnosti za obsah) s důvěrou v to, že obsah smlouvy je správný, není třeba kontroly či vysvětlení obsahu a vědomého ztotožnění se s tímto obsahem.18. Z výsledků dokazování má okresní soud za to, že rodiče žalobce vzhledem ke všem okolnostem věci nebyli (nemohli být) plně v dobré víře, že kupní smlouvou z [datum] kupují v celém rozsahu pozemek, na němž stojí dům č. p. [Anonymizováno]. Aby tomu tak bylo, museli by mít jasno v tom, kudy probíhá hranice pozemku pod domem. Žalobce uvedl (jednání [datum]), že pod oknem v místnosti, která je uprostřed domu (tzn. ta svou plochou právě zasahující do pozemku p. č. st. [Anonymizováno], resp. sporného vymezeného pozemku p. č. st. [Anonymizováno]) vedl plot mezi pozemky do pomyslného středu celku obou domů, ploty jsou beze změny polohy, plot vedl do středu domu i v době, kdy k prodeji nemovitostí zpracoval posudek [tituly před jménem] K. [jméno FO], a tento znalec dům (jen) zevně obhlédl za přítomnosti geodeta, vnitřek domu neprohlédli (vyjádření žalobce při jednání [datum] o tom, že takto věc popsala jeho matka). Kupní smlouvu rodiče žalobce údajně nečetli, jen podepsali a vycházeli jednoduše z toho, že kupují dům s pozemky, které předtím od roku 1973 užívali. Nedostatek dobré víry rodičů žalobce podle názoru okresního soudu nevychází zásadně z okolnosti, jakou výměru ve skutečnosti mají dům č. p. [Anonymizováno], pozemek p. č. [Anonymizováno] a část pozemku p. č. st. [Anonymizováno], na níž stojí dům č. p. [Anonymizováno] (toto zúžení pohledu na věc uvádí odst. 24 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu), nýbrž z povahy domu a pozemků, tj. v atypičnosti domu č. p. [Anonymizováno], který se rozkládá na dvou pozemcích samostatně vymezených geometrickým plánem z roku 1993, podle něhož byly pozemky zapsány do katastru nemovitostí, kdy rodiče žalobce nabyli dům čp. [Anonymizováno] nikoli jako součást pozemku p. č. st. [Anonymizováno], nýbrž dům i tento pozemek a další pozemek každý samostatně a vzhledem k atypickému stavebnímu řešení (atypickému půdorysu i atypickému vnitřnímu členění domu) bez dalšího již nenabyli část pozemku sousedního, do něhož dům č. p. [Anonymizováno] zasahuje plochou cca 6 x 1,75 m2. Žalobce uvedl, že jeho rodiče nesledovali stav zápisu práv do katastru nemovitostí na podkladě jejich kupní smlouvy, nebyli k tomu vybavení, on stav zápisu sledoval, do katastru dálkově nahlédl, viděl tam dům rozpůlený čárou, pro něho to byla geometrická značka. Okresní soud k tomu poznamenává, že takový náhled do katastru byl právě možný již v době uzavření kupní smlouvy v roce 2000, kdy v té době pozemky pod domy č. p. [Anonymizováno] a č. p. [Anonymizováno] byly zapsané v katastru nemovitostí a znázorněné v katastrální mapě, neboť tak byly zaměřené (nejen nakreslené, jak namítal právní zástupce žalobce – jednání [datum]) pro účel katastru nemovitostí geometrickým plánem z roku 1993, nehledě na pozdější či průběžnou digitalizaci katastru nemovitostí. Rodiče žalobce geodetovi J. [jméno FO] odpověděli v únoru 2020 emailem, zaslali přílohou i náčrt v geometrickém plánu, projevili tak plnou orientaci jak v poloze domu vůči pozemkům pod ním, tak i technickou zdatnost v elektronické komunikaci. Z toho se jeví, že osobnosti rodičů žalobce či jejich osobní situace v běžné komunikaci (včetně uvedení jejich podpisů na opravě plánu pro geodeta) týkající se jejich nemovitostí nevykazují něco, co by svědčilo o jejich znevýhodnění či nevybavení v úvahách a při jednání, jak je na to poukazováno ve vztahu k době uzavření kupní smlouvy a v souvislostech jejich dobré víry ve věci koupi nemovitostí. Okresní soud poukazuje rovněž na skutečnost (zmiňuje ji i odvolací soud – odst. 14. jeho rozsudku), že přílohou kupní smlouvy z [datum] byl geometrický plán č. [hodnota] -346/1999 na zaměření a oddělení pozemků p. č. [Anonymizováno] a p. č[Anonymizováno] a rovněž tento dokument, pokud obsahuje neodpovídající znázornění domů, resp. pro rodiče žalobce podstatné znázornění (v budoucnu jejich) domu č. p. [Anonymizováno], a jednalo se vyznačení domů jen přibližné/orientační, grafickou značku, mělo (muselo) toto znázornění u rodičů jako kupujících vyvolat otázku a pochybnost o tom, zda pozemek p. č. st. [Anonymizováno], takto jen orientačně znázorněný na připojeném geometrickém plánu, a přitom uvedený v jejich kupní smlouvě, je ten, na němž stojí se svým členitým půdorysem dům č. p. [Anonymizováno] (jenž znázornění pozemku v plánu zjevně neodpovídal), zda kupovaný pozemek pod domem odpovídá půdorysu kupovaného domu, a kudy tedy vede hranice pozemku pod domem - neboli znázorněná „rovná čára“ mezi pozemky p. č. st. [Anonymizováno] a p. č. st. [Anonymizováno] zjevně neodpovídala skutečnostem známým rodičům žalobce o stavbě jejich domu a mohli (měli, museli) z toho nutně odvodit nejasnost o pozemku pod domem č. p. [Anonymizováno], tj. o nesouladu/rozporu hranic pozemku p. č. [Anonymizováno] a domu č. p. [Anonymizováno] na tomto pozemku postaveném.19. Okresní soud zamítl důkazy navržené žalobcem, a to výslech likvidátora společnosti [právnická osoba]. v likvidaci, výslech statutárního orgánu [právnická osoba]., divize [adresa], ke skutečnostem týkajícím se dobré víry na straně těchto subjektů jako právních předchůdců rodičů žalobce ve vlastnictví domu čp. [Anonymizováno] a pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], a sice že dům č. p. [Anonymizováno] ve svém půdorysu je ve shodě s pozemkem p. č. st. [Anonymizováno], na němž je postaven, tzn., že pozemek, na němž je dům postaven, odpovídá plně plošnému rozsahu či půdorysu domu a nestojí na jiném pozemku. Důvodem zamítnutí návrhu na tyto důkazy je zjištění v řízení, že uvedení předchůdci ve vlastnictví domu a pozemků byli jednotnými vlastníky jak pozemku p. č. st. [Anonymizováno] rozděleného v roce 1993, tak domu na tomto pozemku rozděleného již dříve – není relevantní zkoumání dobré víry držitele věci, nejde-li o věc jiného vlastníka, nýbrž věc vlastní. Uvedení právní předchůdci byli současně vlastníky jak pozemků, tak staveb na nich, z toho důvodu nemohlo dojít k vydržení vlastnictví mezi vlastníkem domu vůči vlastníku pozemku. Žalobcem navržené důkazy nemohou vést k relevantním zjištěním a mít vliv na právní posouzení věci.20. Okresní soud dále rekapituluje podle odst. 18 svého původního rozsudku, že podmínkou vydržení práva podle obč. zák. platného do 31. 12. 2013 bylo, že držitel práva je vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu právo náleží, neboli oprávněnost držby, nevyžadoval se platný právní titul uchopení držby, postačoval titul domnělý. Při hodnocení dobré víry čili určitého subjektivního pocitu správnosti bylo třeba brát v úvahu všechny okolnosti, tzn. zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou bylo s ohledem na okolnosti a povahu daného případu přiměřeně po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu (10 let) pochybnost o tom, že mu právo patří. Zde vzhledem k typu nemovitostí (atypicky stavebně vyčleněný/řešený dům s nepravidelným půdorysem, část původně jediné stavby), vzhledem k nabytí vlastnictví k domu (rok 2000 a tehdy již konsolidované, obecně známé právní poměry zápisů práv k nemovitostem do katastru nemovitostí jako veřejně přístupného zdroje informací, založené od 1. 1. 1993 zřízením katastru nemovitostí jako veřejného seznamu), letitá znalost předmětu koupě, včetně případného vývoje původní stavby a s ní spojených pozemků od roku 1973, pochybnost či nevyjasněnost o hranici pozemků pod domem č. p. [Anonymizováno] (viz odst. 18. – 19. tohoto odůvodnění) podle názoru okresního soudu vyvracejí dobrou víru právních předchůdců žalobce, tj. jeho rodičů. K vydržení vlastnického práva ke spornému pozemku rodiči žalobce za dobu držby od roku 2000 do 31. 12. 2013 podle obč. zák. nemohlo pro nedostatek dobré víry na jejich straně, hodnoceno okresním soudem podle všech okolností, dojít. Podmínkami vydržení práva podle o. z. účinného od 1. 1. 2014 je již nutně řádný titul, který by postačil ke vzniku práva, pokud by náleželo držiteli (§ 991), nadále dobrá víra neboli poctivost držitele (§ 992) a pravost víry (§ 993 – nedostatek nekalého úmyslu, resp. nekalého jednání na straně držitele). V daném případě předchůdcům žalobce, tj. jeho rodičům, ani za toto období (od roku 2014 dále) nesvědčí dobrá víra (okolnosti rozhodné pro posouzení dobré víry pro danou věc se nezměnily, nýbrž byly založeny od počátku, resp. před rokem 2000, viz výše) dále: právním předchůdcům žalobce, tj. jeho rodičům, nesvědčí řádný formální (nutně listinný) titul k nabytí práva, neboť pozemek p. č. st. [Anonymizováno] (jak je dokumentováno od roku 1993 – viz důkazy v odst. 5. odůvodnění původního rozsudku okresního soudu) je zaznamenán v katastru nemovitostí řádným způsobem (označením, výměrou aj.), vývoj vlastnických poměrů k němu žalovaný doložil za dobu od roku 2002, kdy pozemek koupil smlouvou z [datum] [jméno FO], pozemek byl touto smlouvou označen v souladu s dosud vedenými údaji v katastru nemovitostí (zastavěná plocha o výměře 90 m2), poté byl pozemek opakovaně smluvně převeden s uváděním vždy týchž údajů k němu z katastru nemovitostí, až jej smlouvou ze [datum] koupil žalovaný, kdy údaje o výměře ve smlouvě uvedeny nejsou - účastníci smlouvy si ujednali dořešení nezkolaudované stavby garáže a přístavby verandy k stavbě čp. [Anonymizováno], tj. vyhotovení dokumentace a legalizaci staveb, tomu odpovídá, že výměry převáděných pozemků, včetně pozemku pod domem, nebyly uvedeny, neboť dům je dotčen vnější přístavbou a pozemek p. č. [Anonymizováno] je dotčen stavbou garáže, což však nemá význam pro platnost řádného převodu předmětných nemovitostí do vlastnictví žalovaného (rozhodné je vymezení nemovitostí v převodní smlouvě odpovídající jejich specifikaci podle údajů v katastru nemovitostí). Předchůdci žalobce, jeho rodiče, podle hodnocení věci okresním soudem nenabyli spornou část pozemku p. č. st. [Anonymizováno], resp. pozemek p. č. st. [Anonymizováno], vydržením ani podle o. z., neboť nesplnili předpoklady nutné pro vydržení podle §§ 991–993.21. Okresní soud dodává, že (i) v případě nabytí sporného pozemku do vlastnictví rodiči žalobce vydržením (řádným), došlo by zde ke konkurenci/střetu vlastnického práva nabytého rodiči žalobce vydržením a vlastnického práva žalovaného jako smluvního nabyvatele pozemku p. č. [Anonymizováno] za úplatu od případného nevlastníka (nevlastníkem by zde byl poslední před žalovaným v katastru zapsaný vlastník sporného pozemku, který sporný pozemek převedl smlouvou za úplatu žalovanému – prodávající [jméno FO], kupní smlouva z [datum], právní účinky vkladu práva k [datum]). Žalovanému, který koupil pozemek p. č. st. 92/2 tak, jak je zapsaný a vymezený (polohou, hranicemi) v katastru nemovitostí v dobré víře v soulad stavu zápisu práv v katastru nemovitostí se stavem právním, svědčí v jeho prospěch zásada materiální publicity (§ 984 o. z.). Účinnost nabytí vlastnictví k pozemku p. č. st. [Anonymizováno] žalovaným nastala ke dni [datum]. Pokud v té době, resp. v době uzavření kupní smlouvy žalovaného s prodávajícím ([datum]) nebylo příp. vydržené vlastnické právo předchůdců žalobce k dané části pozemku p. č. st. [Anonymizováno] zapsáno do katastru nemovitostí, svědčí žalovanému platnost nabytí jeho vlastnictví k celému pozemku koupí jako dobrověrnému nabyvateli. K účinkům řádného vydržení, jež příp. nastaly před účinností o. z., avšak vlastnické právo na podkladě takového vydržení nebylo zapsáno do katastru nemovitostí, nelze přihlížet, pokud vlastnictví k předmětu vydržení nabyl později nový nabyvatel (zde žalovaný) a jeho nabytí vlastnictví chrání zásada stanovená § 984 o. z., podle níž je tento (pozdější) nabyvatel (ze smluvního úplatného převodu) v právu.22. Žalobu jako nedůvodnou okresní soud zamítl. Nemá za prokázanou oprávněnost držby sporného pozemku rodiči žalobce, není naplněna 20letá lhůta pro mimořádné vydržení vlastnického práva rodiči žalobce, žalovanému jako dobrověrnému nabyvateli sporného pozemku za úplatu svědčí zásada materiální publicity v § 984 o. z., tj. ochrana jeho dobré víry ve stav zápisu práv v katastru nemovitostí a nabytí práva k danému pozemku kupní smlouvou ze [datum], s právními účinky k [datum]. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce osvědčil (k tomu viz odst. 19 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu).23. Na okraj okresní soud uvádí, že pokud nelze dosáhnout jednoty vlastnictví stavby a pozemku, na němž stavba stojí, a není dohoda o užívání pozemku pod stavbou mezi vlastníky stavby a pozemku, bývá takové užívání pozemku vlastníkem stavby na pozemku jiného vlastníka posuzováno jako stav bezdůvodné obohacení, jež přijímá vlastník stavby užíváním cizího pozemku, za něž náleží vlastníku pozemku od vlastníka stavby náhrada odpovídající (pro tento účel) obvyklému nájemnému za nájem daného pozemku, kdy obvyklé nájemné činí zpravidla 4-5 % ročně z obvyklé ceny pozemku. V daném případě byla-li by obvyklá cena stavebního pozemku v dané lokalitě, tj. [jméno FO], obec [adresa] (nikoli cena odvozená od smluvní kupní ceny zaplacené konkrétně žalovaným za daný pozemek při jeho koupi) 1 000 Kč/m2 (z čehož vychází žalobce), jednalo by se o roční nájemné 5 % z ceny pozemku cca 12 000 Kč (za cca 12 m2 x 1 000 Kč), tedy 600 Kč ročně, resp. 50 Kč měsíčně jako náhrada za užívání bez smluvního titulu/z bezdůvodného obohacení. Tímto okresní soud (jen příkladně) naznačuje materiální rozměr předmětu sporu. Byť žalovanému okresní soud přiznává vlastnictví sporného pozemku, požadavek žalovaného vůči žalobci na náhradu/finanční vyrovnání za část pozemku zastavěnou domem žalobce ve výši desítek či stovek tisíc korun se nejeví adekvátní. Žalovaný při koupi pozemku p. č. st. [Anonymizováno] a dalších v daném k. ú. rovněž mohl a měl seznat z dokumentů dostupných v katastru nemovitostí (mapové podklady aj.) ve spojení s prohlídkou kupovaných nemovitostí, že tento pozemek je z části zastavěný sousedním domem, přičemž tento stav nemovitostí byl daný (hotové stavby obou domů sousedících několika zdmi). Tvrzení žalovaného, že jej rodiče žalobce o zastavěnou část jeho pozemku „okradli“, nedává zjevně dobrý smysl. Žalovaný koupil nemovitosti, s nimiž se předem seznámil a které si v dané podobě ke koupi zvolil.24. Podle § 142 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, kdy žalovaný byl ve věci plně procesně úspěšný, náhradu nákladů řízení od žalobce však nepožadoval.

Rozsudek ze dne 25. 5. 2022 (v této věci byl vydán i pozdější rozsudek ze dne 22. 11. 2024)

Výrok

I. Žaloba o určení, že dům čp. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] je postavený na pozemku st. p. č. [Anonymizováno] – zast. plocha a na pozemku st. p. č. [hodnota] – zast. plocha, kdy pozemek st. p. č. [hodnota] – zast. plocha vznikl oddělením z pozemku st. p. č. [Anonymizováno] geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] -34/2021 ze dne [datum], dům čp. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] je postavený na takto odděleném pozemku st. p. č. [Anonymizováno] – zast. plocha v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], se zamítá.

II. Žaloba o určení, že žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek st. p. č. [hodnota] - zast. plocha v k. ú. [adresa] u Mimoně, který vznikl oddělením z pozemku st. p. č. [Anonymizováno] dle geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] -34/2021 ze dne [datum], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou v této věci, podanou dne [datum], domáhali se žalobci vůči žalovanému určení, že jejich dům je postaven dílem na jejich pozemku a dílem na pozemku vymezeném geometrickým plánem specifikovaným výše ve výroku I. rozsudku a že dotyčný pozemek vymezený tímto geometrickým plánem vlastní oni v režimu společného jmění manželů. Tvrdili k tomu, že jsou na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (správně: 2000) vlastníky nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota], mezi těmito domu čp. [Anonymizováno], který je napojen na dům čp. [Anonymizováno] vlastněný žalovaným. Historicky se zřejmě jednalo o jeden dům se dvěma bytovými jednotkami, který byl rozdělen na dva samostatné domy s popisnými čísly. Stav užívání a rozdělení domů trval od nepaměti, žalobci zde byli přihlášeni k trvalému pobytu od [datum], dům takto užívali na základě nájemní smlouvy. Žádné stavební úpravy, které by měnily rozsah těchto domů, prováděny již nebyly. Žalovaný nechal nemovitosti v roce 2020 zaměřit, kdy geometr zjistil, že domy jsou nesprávně zaměřeny. Zřejmě geometr zajišťující zaměření zaznamenané v katastru nemovitostí si nedal práci s tím, aby fakticky zaměřil stav domu, ale rozdělil pozemky pod domem na polovinu tak, že vznikly pozemky st. p. č. [Anonymizováno] pro dům čp. [Anonymizováno] a st. p. č. [Anonymizováno] pro dům čp. [Anonymizováno]. Aktuálním zaměřením bylo zjištěno, že tento stav zaměření pro údaje evidované katastrem nemovitostí nekoresponduje se skutečností, neboť dům čp. [Anonymizováno] je fakticky větší a zasahuje do pozemku st. p. č. [Anonymizováno]. Po tomto zjištění se žalovaný prostřednictvím advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] obrátil na žalobce, která je dopisem ze [datum] vyzvala buď k finanční kompenzaci, nebo k provedení stavebních úprav. Žalobci toto prostřednictvím svého právního zástupce odmítli dopisem z [datum] s tím, že situace je vlastnicky jednoznačná, že dům nemůže být rozdělen podle požadavku žalovaného, jedná se o chybu s odkazem na § 36 katastrálního zákona, a vyzvali žalovaného k sepisu „prohlášení o geometrickém a polohovém určení pozemků“. I kdyby se nejednalo o chybu, což se jedná i podle [tituly před jménem] [jméno FO], došlo by k vydržení. Faktický stav stavebního provedení domů na daných pozemcích potvrdil čestným prohlášením ze [datum] i původní vlastník domu čp. [Anonymizováno] [jméno FO]. Na zadání žalobců byl vypracován posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který konstatoval, že stavební stav domů je trvalý, i z popisu nemovitostí je zřejmé, že podlahová plocha čp. [Anonymizováno] je 80 m2 a čp. [Anonymizováno] je 92 m2. Dělící stěna mezi domy je podle znalce stáří 80 let, navíc je zde okno, které by při rozdělení pozemků tak, jak je chybně zaznamenáno v katastru nemovitostí, bylo v místě rozdělení domů. Žalobci se rozhodli celou záležitost dořešit, tj. dát do souladu faktický stav se stavem právním, za tím účelem zajistili vypracování geometrického plánu [tituly před jménem] P. [jméno FO], kdy tímto plánem je zaměřen skutečný stav domů a pozemků, tedy dům žalobců čp. [Anonymizováno] je postaven na pozemku st. p. č. [Anonymizováno] a na pozemku vymezeném geometrickým plánem jako st. p. č. [hodnota] o výměře 12 m2, vzniklém oddělením z pozemku st. p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] žalobců je zaměření domů a rozsah vlastnického práva k pozemkům chybou v katastrálním operátu s odkazem na § 36 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, kterou by bylo možné odstranit v řízení před katastrálním úřadem při provedení společného prohlášení výše zmíněného, a pokud žalovaný toto odmítá, jsou žalobci nuceni domáhat se určení sporné hranice, která byla objektivně zjištěna. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán potřebou změny zápisu v katastru nemovitostí. Při projednání věci žalobci formou ústního přednesu svého zástupce doplnili, že pozemek vymezený zmíněným geometrickým plánem jako st. p. č. [hodnota] vydrželi do svého vlastnictví způsobem, jak uvedeno v žalobě, když užívali dům čp. [Anonymizováno] jako celek postavený na uvedeném pozemku a na pozemku st. p. č. [Anonymizováno] od roku 1973 jako nájemci a od roku 2000 jako vlastníci nemovitostí.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, navrhl ji zamítnout. V písemných vyjádřeních k žalobě uvedl proti požadavku žalobců své vlastní požadavky (možnosti vyrovnání s ním: žalobci mu zaplatí na jím uvedený bankovní účet do 10 dnů 178 888,60 Kč + úroky z prodlení na vyrovnání toho, co zaplatil za svůj dům, ačkoli má dům jinou/menší výměru a na části jeho pozemku stojí dům žalobců, nebo žalobci postaví nosnou příčku na místo, které vymezuje geometrický plán, vchodové dveře do jeho domu v místě stávající příčky a okno do nové místnosti po vystavěné příčce, postaví plot na pozemku p. č. [Anonymizováno], aby nezasahoval do jeho pozemku), což soud vyhodnotil jako procesní obranu, nikoli jako vzájemnou žalobu žalovaného proti žalobcům (žalovaný uvedl opakovaně, že tuto žalobu považuje za zbytečnou). Žalovaný namítal, že žalobci nemohou být úspěšní ve vydržení vlastnictví k vymezenému pozemku st. p. č. [hodnota], neboť ohledně domu čp. [Anonymizováno] a s ním souvisejících pozemků došlo 5 x ke změně vlastníků, předposledním vlastníkem byl od roku 2017 [jméno FO], od roku 2020 je vlastníkem on (žalovaný), každá kupní smlouva zakládá novou držbu, držba žalobců vůči jednotlivým vlastníkům sporného pozemku nedosahuje potřebných 10 let. Namítal, že žalobci nevlastní pozemek st. p. č. 92/2, nemají kupní, darovací smlouvu nebo právní nárok na část o velikosti 13,08 m2 tohoto jeho pozemku. [tituly před jménem] [jméno FO] vypracoval geometrický plán v roce 1999 na pozemek st. p. č. o velikosti 90 m2 a v roce 2021 na tentýž pozemek o velikosti o 13,08 m2 méně, podle žalovaného je nemožné, aby se jedna a táž osoba takto spletla ve svých posudcích. Žalobce má za to, že přestavba domů do současné podoby proběhla v roce 2007, což odhaduje podle doby výměny oken. Žalobci při koupi domu čp. [Anonymizováno] s pozemky znali jejich výměry z kupní smlouvy z [datum], proto není možné uznat jejich dobrou víru, když minimálně od podepsání uvedené smlouvy měli o nemovitostech informace uvedené ve smlouvě. Žalovaný uvedl, že jeho pozemek p. č. [Anonymizováno] je [Anonymizováno] neoprávněně zabrán žalobci o 60 cm do šířky a 35 m do délky, čímž se žalobci obohacují na jeho úkor. Žalovaný nesouhlasí s posudkem [tituly před jménem] J. [jméno FO] na vyhodnocení stavebních úprav domů čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno], nesouhlasí s vymezením pozemku st. p. č. [hodnota] z jeho pozemku st. p. č. [Anonymizováno], jak je to provedeno geometrickým plánem [tituly před jménem] P. [jméno FO] k požadavku žalobců. Žalovaný odkázal na § 980 občanského zákoníku, který chrání dobrou víru nabyvatele věci zapsané do veřejného seznamu, zde jeho jako nabyvatele nemovitosti zapsané do katastru nemovitostí, tj. pozemku st. p. č. [Anonymizováno]. Žalovaný koupil tento pozemek, o němž je zapsáno v katastru nemovitostí, že je o velikosti 90 m2, ve skutečnosti má/drží jen 76,92 m2 tohoto pozemku, přičemž při koupi nemovitostí zaplatil 2 150 000 Kč, z toho 1 052 000 Kč za samotný dům, pokud tuto částku přepočte v poměru ke skutečné výměře pozemku pod domem, pak rozloze 13,08 m2 odpovídá částka 178 888,60 Kč, kterou odmítá žalobcům darovat, uvedená velikost plochy odpovídá jedné místnosti v bytě v panelovém domě v ceně bytu kolem 4 000 000 Kč. Žalobci měli podle žalovaného od počátku vědomí o tom, že užívají dům o větší rozloze, než je 90 m2 uvedených v jejich kupní smlouvě, úmyslně to zatajili, nyní se domáhají něčeho, co nezaplatili, přitom užívají nejen část pozemku žalobce st. p. č. [Anonymizováno], ale také jeho pozemku p. č. [Anonymizováno] ke své potřebě.

3. Z výpisů z katastru nemovitostí pro k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], LV č. [hodnota], LV č. [hodnota], kupní smlouvy mezi [právnická osoba]. v likvidaci a žalobci z [datum], geometrických plánů č. 352/1999 z [datum] a č. [hodnota] -34/2021 z [datum] [tituly před jménem] P. [jméno FO], geodetického zákresu (příloha dopisu z [datum] právní zástupkyně žalovaného – č. l. 23 spisu), znaleckého posudku č. [Anonymizováno] z [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], písemného čestného prohlášení ze [datum] [jméno FO], předžalobní korespondence mezi účastníky, vyjádření z [datum] zeměměřiče [jméno FO] a jím provedeného záznamu a zákresu podrobného měření změn, potvrzení z [datum] [právnická osoba] v [adresa], kupních smluv a notářského zápisu o darovací smlouvě mezi stranami z období [datum] – 15. 11 2017, kde předmětem převodu vlastnictví (koupě, darování) byl pozemek st. p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], o výměře 90 m2, kupní smlouvy ze [datum] mezi prodávajícím [jméno FO] a kupujícím [jméno FO] (žalovaný), v níž je předmětem převodu rovněž uvedený pozemek, bez uvedení výměry, má soud za zjištěné a prokázané následující skutečnosti.

4. Žalobci nabyli do vlastnictví podle kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s prodávajícím [právnická osoba]. v likvidaci nemovitosti v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno]: dům čp. [Anonymizováno] umístěný na parcele st. p. č. [Anonymizováno] s příslušenstvím (vedlejší stavba na pozemku p. č. [Anonymizováno] venkovní úpravy – vodovodní přípojka a žumpa), pozemek st. p. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] o výměře 90 m2, pozemek p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha o výměře 850 m2; v čl. II. smlouvy sjednáno, že prodávané nemovitosti jsou uvedeny v posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], č. [hodnota] -108/99 z [datum] a č. [hodnota] -117/99 z [datum]; účastníci smlouvy prohlásili, že se s posudkem řádně seznámili a s jeho obsahem bezvýhradně souhlasí. Na základě uvedené kupní smlouvy jsou žalobci zapsáni jako vlastníci daných nemovitostí v katastru nemovitostí, v režimu společného jmění manželů. Žalovaný nabyl do vlastnictví podle kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s prodávajícím [jméno FO] nemovitosti v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno]: pozemek st. p. č. [Anonymizováno], jehož součástí je budova čp. [Anonymizováno] [jméno FO], pozemek p. č. [Anonymizováno]; pozemky jsou ve smlouvě uvedeny bez výměry, v prohlášení účastníků smlouvy v čl. IV. je uvedeno, mimo jiné, že na pozemku p. č. [Anonymizováno] stojí budova garáže, dosud nezkolaudovaná a nezapsaná v katastru nemovitostí, že v katastru nemovitostí není zakreslena přístavba (veranda) budovy čp. [Anonymizováno].

5. Potvrzení z [datum] [právnická osoba] v [adresa] uvádí pro [právnická osoba] v [adresa] za účelem odstranění nesrovnalostí v katastru nemovitostí mezi stavem skutečným a zapsaným, na žádost [Anonymizováno] OZ [adresa], že na st. p. č. [Anonymizováno] stojí dům čp. [Anonymizováno], na st. p. č. [Anonymizováno] stojí dům čp. [Anonymizováno]; k tomuto potvrzení přináleží geometrický plán č. [hodnota] -37/93 z [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] a výkaz výměr v evidenci nemovitostí, podle něhož byla změněna dosavadní evidence pozemků pro nabyvatele: [právnická osoba]. [adresa], mezi nimi pozemku st. p. č. [hodnota], a to na nově vyčleněné pozemky st. p. č. [Anonymizováno] a st. p. č. [Anonymizováno], kdy tyto oba jsou pak vedeny s výměrou každý 90 m2 a v geometrickém plánu jsou zakresleny (i se stavbami na nich - domy čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno]) jako čtverce o stranách 9,50 m x 9,50 m. V geometrickém plánu z [datum], č. [hodnota] -346/1999, [tituly před jménem] P. [jméno FO], včetně výkazu změn, jsou znázorněny změny pro vyčlenění dalších pozemků náležejících k domům čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno], kdy z původního pozemku p. č. [Anonymizováno] byly zaměřeny a vymezeny pozemky pozemky p. č. [Anonymizováno] o výměře 827 m2 (přináleží k domu čp. [Anonymizováno]) a p. č. [Anonymizováno] o výměře 850 m2 (přináleží k domu čp. [Anonymizováno]).

6. V geometrickém plánu z [datum], č. [hodnota] -34/2021, [tituly před jménem] P. [jméno FO], včetně výkazu změn, je z pozemku st. p. č. [Anonymizováno] vyčleněn pozemek nově označený jako st. p. č. [hodnota], tento je zakreslen jako lichoběžník se dvěma stranami o délce vždy 6,20 m, šířkou na jedné straně 2 m, na druhé straně 2,11 m, k tomu je uveden ve výkazu změn údaj o výměře pozemku 12 m2 (výpočtu na 12 m2 odpovídá násobení 6,20 x 2 = 12,40, zaokrouhleno činí 12 m2, je-li však počítáno 6,20 x 2,11 = 13,082, zaokrouhleno činí 13 m2), pozemek st. p. č. [Anonymizováno] je v plánu zakreslen jako nepravidelný čtyřúhelník (téměř čtverec) s délkou stran 9,53 m a 9,55 m, čemuž odpovídá plocha 91 m2 (9,53 x 9,55), ve výkazu změn u tohoto plánu je přitom uvedeno, že dosavadní velikost tohoto pozemku je 110 m2, nová velikost (po příp. vyčlenění pozemku st. p. č. [hodnota], u něhož je počítáno s velikostí 12 m2) je uváděna 98 m2. Z uvedených hodnot plynou hrubé nesrovnalosti: podle údajů o délce stran pozemku st. p. č. [Anonymizováno], jsou-li o velikosti 9,53 m a 9,55 m, nemůže být uvedena jako správná dosavadní výměra 110 m2 (měla by být uvedena 91 m2, podle délky stran v nákresu), a byl-li by vyčleněn pozemek st. p. č. [hodnota] o výměře 12 či 13 m2 (je otázka, ve prospěch kterého z vlastníků pozemků má být plocha počítána: na 12 m – méně pro žalobce, či 13 m – více pro žalobce a tím méně pro žalovaného), byla by nová výměra zbývající části pozemku st. p. č. [Anonymizováno] nikoli 98 m2, neboli: nová výměra zbylé části pozemku nemůže činit 98 m2, má-li nyní celý pozemek plochu jen 91 m2 (vycházeje z rozměrů v plánu). Posledně uvedený geometrický plán zjevně nelze akceptovat jako podklad pro žalobní požadavek, neboť se jeví nesprávný z pohledu (i jen) základního laického vyhodnocení (podle jednoduchého přepočtu údajů uvedených v plánu). Ze zaměření pozemku st. p. č. [Anonymizováno] včetně části, do níž má zasahovat dům žalobců čp. [Anonymizováno], jak toto zaměření provedl geodet [jméno FO] (č. l. 38 spisu a související korespondence geodeta s účastníky k tomu), plyne jeho zjištění přiměřeně stejné velikosti této části, obdélníku o délce stran 6,20 m x 2,11 m, tj. ploše zaokrouhleno 13 m2, celý pozemek st. p. č. [Anonymizováno] má tímto geodetem změřenou délku jedné strany 97 m, délka druhé strany není uvedena, nelze proto počítat s druhým rozměrem a porovnat obě geodetická zaměření v úplnosti.

7. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] J. [jméno FO] plyne hodnocení tohoto znalce týkající se stavebních úprav domu čp. [Anonymizováno] (dům čp. [Anonymizováno] znalec neprohlédl), znalec v posudku uzavírá, že plochy domů čp. [Anonymizováno] a čp.[Anonymizováno] [Anonymizováno] nejsou shodné, jak dokazují vnější i vnitřní stavební znaky, těmi jsou poloha okna v jihozápadní stěně na středu stavby (podle znalce je zde od vzniku stavby), dále vnitřní celistvost omítek (vnitřní dělící stěna je podle znalce na tomtéž místě od vzniku stavby, v předválečném stavebním období příčka oddělovala část pokoje ve prospěch chodby), podle znalce je zákres dotyčných domů a pozemků, na nichž stojí, v katastrální mapě chybný, popis staveb je správný kromě celkové plochy, stavba (domy čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno] tvořící původně dvojdomek) není (ze stavebnětechnického hlediska) dělitelná symetricky na dva objekty o shodné podlahové ploše.

8. Soud zamítl důkazy navržené žalobci, a to znalecký posudek na zjištění/zaměření hranice mezi stavbami čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno], byla-li při projednání věci zpochybněna správnost geometrického plánu připojeného k žalobě (geometrický plán, na nějž petit žaloby zcela konkrétně odkazuje, je součástí žaloby, vymezuje specifický žalobní požadavek; důkazy obstarávané v průběhu řízení neslouží k tomu, aby po jejich obstarání a prostřednictvím nich žalující osoba teprve zjišťovala své právo, příp. obsah či rozsah svého práva, se zřetelem na typ uplatněného požadavku – žalobci v této věci tvrdili, že jsou vlastníky konkrétního pozemku vydrženého jimi do vlastnictví, tedy bylo nutné tento pozemek jako předmět tvrzené držby řádně označit, resp. přesně vymezit, což se obsahem dotyčného geometrického plánu nestalo, jak soud hodnotil výše), jakož i další důkazy (výslechy osob, zprávu stavebního úřadu k tvrzení žalobců o nedotčení domů stavebními úpravami v rozhodném období), neboť nemohly mít vliv na právní posouzení věci.

9. Podle § 130 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zák.) je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

10. Podle § 134 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

11. Podle § 980 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem.

12. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

13. Podle § 991 o. z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

14. Podle § 992 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

15. Podle § 1089 odst. 1 drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

16. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby, a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

17. Podle § 1087 o. z.:(1) Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře.(2) Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.16. Podle § 3059 o. z.:Je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058 jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku.17. Vydržení práva se posuzuje vždy podle právní úpravy platné v době, kdy vydržení mělo nastat. Žalobci se stali držiteli nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], na základě kupní smlouvy z [datum], jíž koupili dané nemovitosti do vlastnictví; jejich předchozí užívání týchž nemovitostí v nájmu od roku 1973, jak jej uvádějí, nemělo charakter držby, nýbrž detence (nemovitosti do doby koupě neužívali s tím, že jim patří, nýbrž s tím, že jim byly pronajaty a vlastnil je jiný subjekt). Pokud nedošlo ke stavební úpravě vnitřního uspořádání domů čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno] od doby, kdy žalobci dům čp. [Anonymizováno] užívají, tj. od roku 1973, jak to žalobci tvrdí (tvrdí, že od nepaměti), a došlo-li k vyčlenění pozemků st. p. č. [Anonymizováno] a st. p. č. [Anonymizováno] provedeném/doloženém z roku 1993 (viz geometrický plán z [datum] č. [hodnota] -37/93 [tituly před jménem] Z. [jméno FO] a k němu přináležející výkaz výměr podle evidence nemovitostí, potvrzení z [datum] [právnická osoba] v [adresa] pro [právnická osoba] v [adresa]) do roku 1993, je vyvrácena dobrá víra žalobců, že užívali spornou část pozemku st. p. č. [Anonymizováno], do níž zasahuje jejich dům čp. [Anonymizováno], od roku 2000 oprávněně, tj. s důvodným přesvědčením, že daná část pozemku patří k nemovitostem jimi koupeným. Od [datum] je veřejnosti dostupný katastr nemovitostí, jenž kterémukoli subjektu umožňuje získat věrohodné informace o nemovitostech. Žalobci, kteří koupili nemovitosti v roce 2000, nemohou s ohledem na obecnou dostupnost údajů o nemovitostech zde zapsaných, včetně dokumentace tvořící katastrální operát (mapové, smluvní a jiné podklady pro zápis práv k nemovitostem), obhájit ve svůj prospěch skutečnost, že koupili stavbu čp. [Anonymizováno], u níž je jim samým z faktického užívání od roku 1973 znám výrazně nepravidelný tvar půdorysu domu vzniklý nesymetrickým vnitřním rozčleněním původní jednotné stavby na dva samostatné domy čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno], kdy stavba čp. [Anonymizováno] (ostatně i čp. [Anonymizováno]) je dosud nesprávně zanesena/zakreslena do katastrální mapy, přičemž k ní (nyní nesprávně zakreslené) se měl (podle domnělého přesvědčení žalobců, jak plyne z jejich tvrzení) vázat půdorysem shodný pozemek, na němž je postavena, a sice st. p. č. [Anonymizováno], jenž má však podle svého vymezení v půdorysu tvar čtverce (jen drobně nesouměrného). Podkladem ke kupní smlouvě žalobců z [datum] byly dva znalecké posudky [tituly před jménem] K. [jméno FO] z října a listopadu 1999 (nebyly v této věci doloženy), které mohly zajistit z odborného hlediska správnost označení nemovitostí jako předmětu smlouvy, ale žalobci se nemohou obhajovat příp. nedostatky těchto podkladů, neboť sami nesli odpovědnost za znalost/seznámení se s nemovitostmi, které kupovali, včetně kontroly údajů vymezujících nemovitosti podle údajů v katastru nemovitostí (fungujícím již 7 let před uzavřením smlouvy), včetně podkladů k těmto zapsaným či zakresleným údajům – tím spíše, že se jednalo/jedná o dům stavebním provedením atypický, vzniklý rozdělením původní jednotné stavby, s historií známou žalobcům od roku 1973 jako uživatelům, tedy po dobu 27 let před koupí.

18. Podmínkou vydržení práva podle obč. zák. platného do [datum] bylo, že držitel práva je vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu právo náleží, neboli oprávněnost držby, nevyžadoval se platný právní titul uchopení držby, postačoval titul domnělý. Při hodnocení dobré víry, čili určitého subjektivního pocitu správnosti, bylo třeba brát v úvahu všechny okolnosti, tzn. zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou bylo s ohledem na okolnosti a povahu daného případu přiměřeně po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu (10 let) pochybnost o tom, že mu právo patří. Zde vzhledem k typu nemovitostí (atypicky stavebně vyčleněný/řešený dům s nepravidelným půdorysem, původně část jediné stavby), vzhledem k nabytí vlastnictví k domu (rok 2000 a tehdy již konsolidované, obecně známé právní poměry zápisů práv k nemovitostem do katastru nemovitostí jako veřejně přístupného zdroje informací, založené od [datum] zřízením katastru nemovitostí jako veřejného seznamu), letitá znalost předmětu koupě, včetně případného vývoje původní stavby a s ní spojených pozemků od roku 1973 vyvracejí dobrou víru žalobců. K vydržení vlastnického práva ke spornému pozemku žalobci za dobu držby od roku 2000 do 31. 12. 2013 podle obč. zák. nemohlo pro nedostatek dobré víry na straně žalobců, hodnoceno podle všech okolností, dojít. Podmínkami vydržení práva podle o. z. účinného od [datum] je již nutně řádný titul, který by postačil ke vzniku práva, pokud by náleželo držiteli (§ 991), nadále dobrá víra, neboli poctivost držitele (§ 992) a pravost víry (§ 993 – nedostatek nekalého úmyslu, resp. nekalého jednání na straně držitele). V daném případě žalobcům ani za toto období (od roku 2014 dále) nesvědčí dobrá víra (okolnosti rozhodné pro posouzení dobré víry pro danou věc se nezměnily, nýbrž byly založeny od počátku, resp. před rokem 2000 – existence katastru nemovitostí a požadavek, aby osoba nabývající práva k nemovitosti se před nabytím práva seznámila se stavem faktickým a právním dané nemovitosti, jak právní stav plyne z tohoto veřejného seznamu, včetně listin prokazujících totožnost nemovitosti – mapových podkladů apod.), dále: žalobcům nesvědčí řádný formální (nutně listinný) titul k nabytí práva, neboť pozemek st. p. č. [Anonymizováno] (jak je dokumentováno od roku 1993 – viz důkazy v odst. 5. odůvodnění výše) je zaznamenán v katastru nemovitostí řádným způsobem (označením, výměrou aj.), vývoj vlastnických poměrů k němu žalovaný doložil od roku 2002, kdy pozemek koupil smlouvou z [datum] [jméno FO], pozemek byl touto smlouvou označen v souladu s dosud vedenými údaji v katastru nemovitostí (zastavěná plocha o výměře 90 m2), poté byl pozemek opakovaně smluvně převeden s uváděním vždy týchž údajů k němu z katastru nemovitostí, až jej smlouvou ze [datum] koupil žalovaný, kdy údaje o výměře ve smlouvě uvedeny nejsou - účastníci smlouvy si ujednali dořešení nezkolaudované stavby garáže a přístavby verandy k stavbě čp. [Anonymizováno], tj. vyhotovení dokumentace a legalizaci staveb, tomu odpovídá, že výměry převáděných pozemků, včetně pozemku pod domem, nebyly uvedeny, neboť dům je dotčen vnější přístavbou a pozemek p. č. [Anonymizováno] je dotčen stavbou garáže, což však nemá význam pro platnost řádného převodu předmětných nemovitostí do vlastnictví žalovaného (rozhodné je vymezení nemovitostí v převodní smlouvě odpovídající jejich specifikaci podle údajů v katastru nemovitostí – smluvního nabyvatele, který nemovitosti nabyl za úplatu, pak chrání zásada materiální publicity podle § 984 o. z.). Žalobci nenabyli spornou část pozemku vydržením ani podle o. z., neboť nesplnili předpoklady nutné pro vydržení podle §§ 991 – 993.

19. Faktickým a právním poměrů účastníků k předmětným nemovitostem, jaké byly v tomto řízení zjištěny, odpovídá nejblíže posouzení věci podle § 3059, § 1087 o. z. o přestavku. V tomto lze odkázat na související judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4925/2016, sp. zn. 22 Cdo 4572/2015, 22 Cdo 2851/2015). Podstatným se jeví být zjištění a posouzení, zda došlo k rozdělení původní stavby na domy čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno] v době jednoty vlastnictví pozemků pod stavbou a původní stavby (to se jeví pravděpodobné, vzhledem k předloženým dokladům, podle nichž domy i s pozemky prodával jediný vlastník, totiž [právnická osoba]. v likvidaci), či v době vlastnění pozemků st. p. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a st. p. č. [Anonymizováno] již různými vlastníky, neboť právní úpravu o přestavku lze aplikovat i na právní poměry založené před [datum], ovšem za podmínky, že stavba jako přestavek byla zbudována na pozemku cizím, nikoli na pozemku téhož vlastníka. Jinak i ust. o přestavku vyžaduje od osoby činící si nárok na pozemek pod stavbou z tohoto právního titulu zřízení dotyčné stavby v dobré víře. Narovnání právních poměrů k pozemku pod stavbou jako přestavku dále předpokládá/stanoví povinnost finančního vyrovnání s vlastníkem zastavěného pozemku, a to ve výši obvyklé ceny (části) daného pozemku. Tento způsob řešení se jeví vhodným pro případ zde s tím, že nebude-li možné úpravu o přestavku aplikovat bezvýhradně (např. pro nedostatek dobré víry na straně zřizovatele stavby – toho, kdo vyčlenil jako samostatné domy čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno] na pozemcích st. p. č. [Anonymizováno] a st. p. č. [Anonymizováno]), je na místě analogické použití této úpravy jako účelem nejbližší.

20. Žalobu soud zamítl jako nedůvodnou již z důvodu nedostatků v geometrickém plánu, na jehož základě žalobci formulovali svůj nárok na určení práv ke sporné části pozemku žalovaného jako svého vlastnictví v režimu společného jmění manželů, rovněž ji zamítl v požadavku na určení polohy/postavení jejich domu čp. [Anonymizováno] vzhledem k poloze sporného pozemku. Vedle toho, že žalobci předložili nevyhovující geometrický plán, neosvědčili dále oprávněnost držby sporné části pozemku žalovaného, nýbrž pouhou fakticitu stavu užívání jejich domu od roku 2000 dosud, příp. již od roku 1973, kdy jejich držba části pozemku, kterou si zde nárokovali, mohla započít nejdříve koupí jejich nemovitostí v roce 2000 (nikoli dříve, byli-li předtím jen v nájmu), proto jim nelze přiznat účinky vydržení vlastnického práva. Případ lze řešit analogickým použitím úpravy o. z. o přestavku s tím, že žalobci se žádoucího sjednocení vlastnictví svého domu s pozemky, na nichž je dům postaven, mohou dožadovat, ovšem za podmínky poskytnutí finančního vyrovnání žalovanému jako současnému vlastníku sporného zastavěného pozemku (bude-li předtím tento zastavěný pozemek řádně zaměřen a vyčleněn z pozemku st. p. č. [Anonymizováno] pro účely změn v zápisech práv k dotčeným nemovitostem v katastru nemovitostí). Narovnání právních poměrů k zastavěné části pozemku naznačeným způsobem lze řešit (i) mimosoudně.

21. Podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, kdy žalovaný byl ve věci plně procesně úspěšný, náhradu nákladů řízení od žalobců však nepožadoval.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací