Výrok
I. Určuje se, že bytová jednotka č. [číslo], vymezená v budově č.p. [číslo], část obce [jméno FO]., na st. p. č. [číslo], včetně spoluvlastnického podílu ve výši 7/88 na předmětné budově a pozemku, vše jak zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [číslo] a LV č. [číslo] u [právnická osoba] pro [adresa], pro katastrální území [adresa], je součástí zaniklého a nevypořádaného společného jmění manželů žalobce [Jméno žalobce], r.č. [RČ] a žalované [jméno FO], r.č. [RČ].
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, k rukám advokáta [Jméno advokáta], náhradu nákladů řízení ve výši 35 379,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne 5. 5 .2025 se žalobce domáhal určení, že ve výroku uvedená bytová jednotka je součástí zaniklého společného jmění manželů, ač je v katastru nemovitostí evidována, jako vlastník, výlučně žalovaná. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou byli manželé, a to od 18. 6. 1993 do právní moci rozsudku o rozvodu manželství vydaného Okresním soudem v [adresa] dne 6. 6. 2024, č. j. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 10. 4. 2025, č.j. [spisová značka]. Za doby manželství nabyli účastníci, mimo jiné, i shora uvedenou bytovou jednotku č. [číslo] v k.ú. [adresa], která je však v evidenci nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro [adresa], vedena pouze na žalovanou. Zaniklé společné jmění manželů není doposud vypořádáno, ani nebyla podána žaloba o vypořádání k příslušnému soudu. Žalobce uvedl, že předmětnou bytovou jednotku č. [číslo] v k.ú. [adresa] nabyla žalovaná kupní smlouvou v průběhu manželství, tj. kupní smlouvou ze dne 5. 9. 2011, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí. Bytová jednotka je tedy součástí SJM žalobce a žalované, ač je v katastru nemovitostí evidována pouze žalovaná. Žalobce současně tvrdil, že kupní cena byla uhrazena z prodeje bytové jednotky č. [číslo] v k.ú. [adresa], kterou s žalovanou, jako manželé, prodali kupní smlouvou ze dne 27. 7. 2011 za kupní cenu 1 700 000 Kč. Následně došlo dne 5. 9. 2011 k uzavření kupní smlouvy mezi [jméno FO], jako prodávající a žalovanou, jako kupující, na základě, které byla žalovaná zapsána jako vlastník předmětné bytové jednotky č. [číslo] v k.ú. [adresa], a to za kupní cenu 529 000 Kč, uhrazenou z prostředků v SJM.
2. Současně s určovací žalobou podal žalobce návrh na vydání předběžného opatření, kterým by bylo žalované zakázáno s předmětnou bytovou jednotkou disponovat, a to s ohledem na to, že žalovaná dne 18. 4. 2025 uzavřela s paní [jméno FO], svojí vnučkou, darovací smlouvu se zřízením služebnosti, vkladové řízení bylo zahájeno dne 22. 4. 2025 pod č.j. [číslo], přičemž vklad práva vlastnického doposud nebyl proveden. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 7. 5. 2025, č.j. [spisová značka] bylo návrhu na vydání předběžného opatření vyhověno a žalované byla zakázána dispozice s předmětnou bytovou jednotkou.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, z ústního jednání se omluvila a souhlasila s tím, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti.
4. Soud provedl následující důkazy:
5. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 6. 6. 2024, č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 10. 4. 2025, č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že manželství žalobce a žalované uzavřené dne 18. 6. 1993 bylo rozvedeno (PM ke dni 2. 5. 2025).
6. Ze smlouvy o převodu vlastnictví bytu uzavřené dne 14.7.2003 mezi [adresa], jako převádějícím a manžely [jméno FO] a [jméno FO], jako přejímajícími, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná se stali vlastníky bytovou jednotku č. [číslo] v katastrálním území [adresa]. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 31. 12. 2010 vyplývá, že manželé [jméno FO] (žalobce a žalovaná) jsou zapsáni jako vlastníci bytové jednotky č. [číslo] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], a to na základě kupní smlouvy ze dne 14. 7. 2003.
7. Z kupní smlouvy uzavřené dne 27. 7. 2011 mezi manžely [jméno FO] a [jméno FO], jako prodávajícími a [jméno FO], jako kupujícím, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná prodali bytovou jednotku č. [číslo] v katastrálním území [adresa], a to za kupní cenu 1 700 000 Kč. Vklad práva vlastnického podán dne 28. 7. 2011. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 31. 12. 2011 vyplývá, že [jméno FO] je zapsán jako vlastník bytové jednotky č. [číslo] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], a to na základě kupní smlouvy ze dne 27. 7. 2011.
8. Z kupní smlouvy uzavřené dne 5.9.2011 mezi [jméno FO], jako prodávající a žalovanou jako kupující, bylo zjištěno, že žalovaná nabyla vlastnické právo k bytové jednotce č. [číslo] v katastrálním území [adresa], a to za kupní cenu 529 000 Kč. Vklad práva vlastnického podán dne 7. 9. 2011. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 1.5.2025 vyplývá, že žalovaná je zapsána jako výlučný vlastník bytové jednotky č. [číslo] v katastrálním území [adresa], a to na základě kupní smlouvy ze dne 5. 9. 2011.
9. Z nepodepsané Smlouvy o vypořádání společného jmění a majetkových vztahů po rozvodu manželství mimo jiné vyplývá, že její součástí je i předmětná bytová jednotka č.[číslo] v k.ú. [adresa].
10. Z darovací smlouvy se zřízením služebnosti ze dne 18. 4. 2025 vyplývá, že byla uzavřena mezi žalovanou, jako dárkyní a [jméno FO], jako obdarovanou, kdy předmětem je bytová jednotka č. [číslo] v k.ú. [adresa].
11. Předně se soud zabýval otázkou naléhavého právního zájmu žalobce na podané žalobě. Podle § 80 o.s.ř. lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. V posuzovaném případě žalobce na ústním jednání doplnil, že spatřuje svůj naléhavý právní zájem na určovací žalobě v potřebě zápisu vlastnického práva v režimu SJM do katastru nemovitostí. Soud se s argumentací žalobce ztotožňuje, rovněž shledává na podané žalobě naléhavý právní zájem, protože bez rozhodnutí soudu nelze objektivně provést změnu zápisu v katastru nemovitostí. V této otázce lez rovněž odkázat na rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp.zn. [spisová značka], z kterého vyplývá, že je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z (bývalých) manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak doposud nevypořádaného SJM, může se domáhat určení, že nemovitost je v zaniklém a doposud nevypořádaném SJM.
12. Po zjištění existence naléhavého právního zájmu se tedy soud zabýval věcí samou. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná byli manželé od 18. 6. 1993 do 2. 5. 2025. Na základě Smlouvy o převodu vlastnictví bytu uzavřené dne 14. 7. 2003 nabyli do svého společného jmění manželů bytovou jednotku č. [číslo] v katastrálním území [adresa], kterou kupní smlouvou ze dne 27. 7. 2011 prodali [jméno FO] za kupní cenu 1 700 000 Kč. Následně žalovaná kupní smlouvou ze dne 5. 9. 2011 koupila bytovou jednotku č. [číslo] v katastrálním území [adresa], a to za kupní cenu 529 000 Kč, kdy v katastru nemovitostí je evidována jako jediný vlastník.
13. Podle § 708 odst. 1 a § 709 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství.
14. Vzhledem k tomu, že předmětnou bytovou jednotku č. [číslo] nabyla žalovaná za doby manželství, je podle shora uvedeného ustanovení součástí společného jmění manželů. Výjimka z režimu SJM by byla případně možná pouze v případě, kdy by nabytí předmětné bytové jednotky spadalo pod ustanovení § 709 odst. 1 písm. a) až e). Tato okolnost nebyla tvrzena ani prokazována. Naopak žalobce soudu doložil časovou souvislost mezi prodejem bytu v k.ú. [adresa], který měli účastníci v SJM, a to za kupní cenu 1 700 000 Kč a bezprostředně následnou koupi předmětné bytové jednotky v k.ú. [adresa] za kupní cenu 529 000 Kč, kdy prodej a koupě měla bezprostřední časovou návaznost. O skutečnosti, že předmětná bytová jednotka spadá do režimu SJM svědčí i koncept Smlouvy o vypořádání společného jmění a majetkových vztahů po rozvodu manželství, jejíž součástí je i předmětná bytová jednotka č. [číslo] v k.ú. [adresa].
15. Soud upozorňuje na to, že v tomto konkrétním případě, kdy žalobci svědčila vyvratitelná právní domněnka ustanovení § 709 odst. 1, o.z., byla povinnost tvrzení a důkazní, že jednotka nespadá do režimu SJM, právě na žalované. Žalovaná se však vzhledem ke své pasivitě v soudním řízení a neúčasti na ústním jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu, dle § 118a odst. 1 a 3, o.s.ř.
16. Soudu tak nezbyla jiná možnost než žalobě vyhovět a výrokem I. určit, že předmětná bytová jednotka je součástí zaniklého a doposud nevypořádaného SJM žalobce a žalované.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, kdy výše byla stanovena v souladu s vyhláškou č. 177/[PSČ obec]. Na nákladech řízení byl přiznán zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč za podanou žalobu a 1 000 Kč za podaný návrh na předběžné opatření. Dále byla přiznána odměna advokáta za 4 úkony právní služby z tarifní hodnoty 113 000 Kč, dle § 9 odst. 4, citované vyhlášky (4x 5 620 Kč), 4x režijní paušál po 450 Kč, dle § 13 odst. 4, citované vyhlášky, a DPH 21%. Celkem tedy náklady řízení činí částku 35 379,80 Kč.