Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 26 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% p.a. od 29. 12. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylém rozsahu, tj. pro částku 11 689 Kč a pro úrok z prodlení, nad rámec shora přiznaný, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 676,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne 3. 3. 2025 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 37 689 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba].) dne 23. 10. 2023 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 26 000 Kč, se splatností dne 20. 11. 2023. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr zaplatit, včetně dohodnutého poplatku ve výši 7 643,77 Kč, a to nejpozději do 20. 11. 2023. Z čerpaného úvěru, ani z dohodnutého poplatku, žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce současně požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2024 došlo k převedení pohledávky na žalobce.
2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
3. Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), aplikoval soud na posouzení dané věci právě ustanovení toho zákoníku a dále pak ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
4. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst.1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
5. Z žádných důkazů předložených žalobcem nebylo prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba].) a žalovaným dne 23. 10. 2023 došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. Předložená smlouva o úvěru není podepsána a ani z jiných důkazů nelze dojít k závěru, že by k uzavření tvrzené smlouvy skutečně došlo. Vzhledem k tomu, že žalobce svá tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru neprokázal, mohl mít případně pouze nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení, a to za předpokladu, že by bylo prokázáno, že žalovanému skutečně právní předchůdce žalobce finanční prostředky poskytl. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno potvrzení o provedené platbě, z které vyplývá, že právní předchůdce žalobce poskytl na účet žalovaného dne 16. 10. 2023 částku 26 000 Kč. Došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, které má povinnost vydat. Z toho důvodu bylo žalobě pro částku 26 000 Kč vyhověno. Ve zbylém rozsahu byla žaloba, jako nedůvodná, zamítnuta. Co se týče úroků z prodlení, byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení žalovaného byl stanoven dne 29. 12. 2024, a to s ohledem na splatnost uvedenou v předžalobní upomínce ze dne 25. 12. 2024.
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst.2 o.s.ř. žalobce byl ve sporu úspěšný z 69% (částka 26 000 Kč) a žalovaný z 31% (částka 11 689 Kč). Poměr žalobce z úspěchu a neúspěchu ve sporu tak činí 38% z celkových nákladů řízení. Ty byly stanoveny na částku 4 412 Kč a představují odměnu za 3 úkony právní služby po 700 Kč (§ 14b odst.3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 100 Kč. Byla přiznána rovněž náhrada za DPH 21%, tj. částka 504 Kč a soudní poplatek ve výši 1 508 Kč. Poměrná část nákladů činí tak 1 676,56 Kč.