Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 594 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5% p.a. od 4.9.2012 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylém rozsahu, tj. pro částku 15 583 Kč, pro úrok a úrok z prodlení nad rámec shora přiznaný, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne 20.9.2024 se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 25 177 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) dne 23.2.2012 uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě, které poskytl žalovanému půjčku ve výši 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnutou půjčku 16 000 Kč, dále souhrnný poplatek ve výši 13 376 Kč, a to vše v pravidelných týdenních splátkách po 490 Kč. Poplatek je tvořen kapitalizovanými úroky za půjčené peněžní prostředky 2 043 Kč, odměnou za administrativní činnost 3 040 Kč a za hotovostní inkaso sjednaných splátek 8 293 Kč. Žalovaný žalobci zaplatil 7 400 Kč. Tato částka byla částečně započtena na jistinu, částečně na sjednaný poplatek. Ke dni podání žaloby činí dluh žalovaného částku ve výši 11 969,50 Kč na dlužné jistině a částku 10 006,50 Kč na dlužném souhrnném poplatku.Žalobu dále odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) dne 24.9.2011 uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě, které poskytl žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou půjčku 6 000 Kč, dále souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč, a to vše v pravidelných týdenních splátkách po 184 Kč. Poplatek je tvořen kapitalizovanými úroky za půjčené peněžní prostředky 766 Kč, odměnou za administrativní činnost 1 140 Kč a za hotovostní inkaso sjednaných splátek 3 110 Kč. Žalovaný žalobci zaplatil 7 815 Kč. Tato částka byla částečně započtena na jistinu, částečně na sjednaný poplatek. Ke dni podání žaloby činí dluh žalovaného částku ve výši 1 743,46 Kč na dlužné jistině a částku 1 457,54 Kč na dlužném souhrnném poplatku.Celkem tedy na obou smlouvách o půjčce žalovaný dluží částku 25 177 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 došlo k převedení pohledávky na žalobce. Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení a kapitalizovaných smluvních úroků do dne postoupení a dále přiznání zákonných i smluvních úroků od postoupení do zaplacení.
2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného ( § 101 odst. 3 o.s.ř. ).
3. Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., aplikoval soud ve smyslu § 3028 odst. 3 obč. zák. č. 89/2012 Sb. na posouzení dané věci ustanovení obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. Podle § 657 obč. zák. č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 tohoto obč. zákoníku lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Podle § 39 obč. zák. č. 40/1964 Sb. je neplatným právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází a nebo se příčí dobrým mravům.
4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o půjčce č. [číslo], že byla uzavřena dne 24.9.2011 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným ohledně poskytnutí půjčky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tuto půjčku ještě poplatek 5 016 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že poplatek je vypočten jako „součet následujících kalkulačních položek“: úrok 766 Kč, administrativní činnost 1 140 Kč a hotovostní inkaso splátek 3 110 Kč. Celkovou částku 11 016 Kč měl žalovaný splácet v 60 splátkách po 184 Kč týdně, počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný, že mu částka 6 000 Kč byla předána v hotovosti. V článku 3 smluvních podmínek smlouvy o půjčce je sjednána úroková sazba ze půjčky ve výši 21 % ročně.
5. Dále soud zjistil ze smlouvy o půjčce č. [číslo], že byla uzavřena dne 23.2.2012 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným ohledně poskytnutí půjčky ve výši 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za tuto půjčku ještě poplatek 13 376 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že poplatek je vypočten jako „součet následujících kalkulačních položek“: úrok 2 043 Kč, administrativní činnost 3 040 Kč a hotovostní inkaso splátek 8 293 Kč. Celkovou částku 29 376 Kč měl žalovaný splácet v 60 splátkách po 490 Kč týdně, počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný, že mu částka 16 000 Kč byla předána v hotovosti. V článku 3 smluvních podmínek smlouvy o půjčce je sjednána úroková sazba ze půjčky ve výši 21 % ročně.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobci. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalovanému ze 20.8.2024 s poštovním podacím lístkem. Soud konstatoval rovněž oznámení firmy [právnická osoba] žalovanému o postoupení pohledávky.
7. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč a tuto částku tedy měl žalovaný z titulu půjčky vrátit. Pokud žalovaný zaplatil 7 815 Kč (rozdíl mezi částkou, kterou měl žalovaný dle smlouvy zaplatit, a částkou, která je žalována), nezbývá mu na jistinu uhradit již ničeho. V této části byla tedy žaloba shledána nedůvodnou. Soud považuje za oprávněný požadavek žalobce na úhradu smluveného úroku ve výši 766 Kč, který byl však rovněž žalovaným uhrazen, a to částkou 7 815 Kč, která byla, dle tvrzení žalobce uhrazena.
8. Pokud se týká částky 4 250 Kč, která byla ve smlouvě označena jako „poplatek“ s rozpisem částek za administrativní činnost a hotovostní režim splátek, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit tuto částku neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 občanského zákoníku. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí přes 60% z půjčené částky) a také ve způsobu tohoto ujednání. Poplatek za „administrativní činnost“ ve výši 1 140 Kč a „hotovostní inkaso splátek“ ve výši 3 110 Kč představuje neadekvátní navýšení částky, kterou má dlužník v souvislosti s poskytnutím půjčky věřiteli zaplatit a dle názoru soudu jde o další skrytý úrok, který neúměrně a v rozporu s dobrými mravy navyšuje půjčenou částku. Soud zamítl rovněž nárok žalobce na přiznání smluvních úroků ve výši 21%. Úroky byly sjednány pouze ve smluvních podmínkách, která však nebyly žalovaným podepsány. Vzhledem k tomu, že původní věřitel je právnickou osobou poskytující zápůjčky v rámci svého předmětu podnikání a žalovaný byl účastníkem smlouvy jako fyzická osoba nepodnikající, je zřejmé, že předmětná smlouva o zápůjčce je smlouvou spotřebitelskou. Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3512/11 v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (analogicky i úrok) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, ale toliko spotřebitelské smlouvy samotné. V tomto případě smluvní podmínky tvořili pouze zadní část a přílohu smlouvy o zápůjčce a nebyly žalovanou podepsány. Úroková sazba tak nebyla platně sjednána.
9. S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit spolu s půjčkou ještě 4 250 Kč, byla žaloba ohledně této částky zamítnuta. Vzhledem k neplatnosti ujednání o tomto poplatku, nebyl právní předchůdce žalobce ani žalobce oprávněn započítat platbu žalovaného ve výši 7 815 Kč ani částečně na tento poplatek.
10. Z uvedených zjištění dospěl soud dále k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 16 000 Kč a tuto částku tedy měl žalovaný z titulu půjčky vrátit. Pokud žalovaný zaplatil 7 400 Kč (rozdíl mezi částkou, kterou měl žalovaný dle smlouvy zaplatit, a částkou, která je žalována), zbývá mu uhradit (po postoupení pohledávky žalobci) 8 600 Kč. V této části byla tedy žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno. Soud žalobě vyhověl rovněž pro smluvený úrok ve výši 2 043 Kč. Jelikož žalovaný na předchozí půjčce objektivně přeplatil částku 1 049 Kč, započetl soud tento přeplatek na oprávněný nárok žalobce u druhé půjčky a zbývá tedy doplatit částku 9 594 Kč. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. soud přiznal žalobci rovněž z částky 9 594 Kč (jistina a paušální úrok) zákonné úroky z prodlení, a to dle požadavku žalobce od 4.9.2012 do zaplacení. Dle nařízení vlády č.351/2013 Sb. činily zákonné úroky z prodlení k datu prodlení 7,5 % ročně.
11. Pokud se týká částky 11 333 Kč, která byla ve smlouvě označena jako „poplatek“ s rozpisem částek za administrativní činnost a hotovostní režim splátek, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit tuto částku neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 občanského zákoníku. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí přes 60% z půjčené částky) a také ve způsobu tohoto ujednání. Poplatek za „administrativní činnost“ ve výši 3 040 Kč a „hotovostní inkaso splátek“ ve výši 8 293 Kč představuje neadekvátní navýšení částky, kterou má dlužník v souvislosti s poskytnutím půjčky věřiteli zaplatit a dle názoru soudu jde o další skrytý úrok, který neúměrně a v rozporu s dobrými mravy navyšuje půjčenou částku. Soud zamítl rovněž nárok žalobce na přiznání smluvních úroků ve výši 21%. Úroky byly sjednány pouze ve smluvních podmínkách, která však nebyly žalovaným podepsány. Vzhledem k tomu, že původní věřitel je právnickou osobou poskytující zápůjčky v rámci svého předmětu podnikání a žalovaný byl účastníkem smlouvy jako fyzická osoba nepodnikající, je zřejmé, že předmětná smlouva o zápůjčce je smlouvou spotřebitelskou. Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3512/11 v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (analogicky i úrok) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, ale toliko spotřebitelské smlouvy samotné. V tomto případě smluvní podmínky tvořili pouze zadní část a přílohu smlouvy o zápůjčce a nebyly žalovanou podepsány. Úroková sazba tak nebyla platně sjednána.
12. S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit spolu s půjčkou ještě 11 333 Kč, byla žaloba ohledně této částky zamítnuta. Vzhledem k neplatnosti ujednání o tomto poplatku, nebyl právní předchůdce žalobce ani žalobce oprávněn započítat platbu žalovaného ve výši 7 400 Kč ani částečně na tento poplatek.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaný byl ve sporu úspěšnější, prokazatelně mu však žádné náklady nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.