Výrok
Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 226 167,68 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 24 590,18 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 24 090,38 Kč, úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 223 867,68 Kč od 21. 12. 2024 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 226 167,68 Kč od 21. 12. 2024 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 43 604,60 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 226 167,68 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 16. 9. 2019 smlouvu o úvěru č. [číslo], na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr až do výše 400 000 Kč, za předpokladu, že žalovaný požádá o čerpání úvěru do 17. 9. 2019. Žalovaný dne 17. 9. 2019 vyčerpal částku 400 000 Kč. Žalovaný se zavázal dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 049 Kč s první splátkou ke dni 15. 11. 2019 a poslední splátkou (v případě řádného splácení) ke dni 15. 10. 2027. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, proto žalobkyně dne 15. 11. 2023 zesplatnila zůstatek úvěru, o čemž žalovaného písemně informovala a opakovaně vyzývala žalovaného k zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Žalobkyně se domáhá celkem částky 226 167,68 Kč, která představuje součet jistiny a poplatků, dále se domáhá kapitalizovaného úroku ve výši 24 590,18 Kč spolu s částkou 24 090,38 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně se dále domáhá částky 1 500 Kč za zasílané upomínky a částky 800 Kč za pojištění.
2. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 5. 5. 2025 a žalovaný byl k tomuto jednání obeslán doručenkou do vlastních rukou. Žalovaný se k jednání nedostavil, a soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal věc v nepřítomnosti žalovaného, který byl poučen o následcích nedostavení se k jednání.
3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Ze smlouvy o úvěru (č.l. 9-13) uzavřené dne 16. 9. 2019 mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že výše poskytnutého úvěrového limitu činila 400 000 Kč. Úvěr byl účelový co do částky 24 910,83 Kč na předčasné splacení peněžitých závazků vůči žalobkyni ve výši 24 910,83 Kč, zbytek úvěru byl bezúčelový. Úvěr byl splatný v 96 měsíčních splátkách ve výši 6 049 Kč (s první splátkou dne 15. 10. 2019, poslední splátkou ve výši 5 979,27 Kč dne 15. 10. 2027) s úrokovou sazbou ve výši 9,90 % ročně a RPSN ve výši 10,36 % ročně. Součástí smlouvy bylo též pojištění úvěru s měsíčním poplatkem ve výši 400 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu (č.l. 14) soud zjistil, že žalovaný dne 17. 9. 2019 čerpal úvěr v celkové výši 400 000 Kč, a to ve dvou transakcích ve výši 24 918,37 Kč a 375 081,63 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [č. účtu] (č.l. 15-17) soud zjistil, že dne 17. 9. 2019 byla na tento účet připsána částka 375 081,63 Kč z úvěrového účtu žalovaného Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [č. účtu] (č.l. 18) soud zjistil, že dne 17. 9. 2019 byla na tento účet připsána částka 24 903,29 Kč z úvěrového účtu žalovaného. Z dokumentu „Informace [právnická osoba] “ (č.l. 19) vyplývá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným zkoumala jeho úvěruschopnost, kdy vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, a dále zkoumala úvěrovou databázi. Z výpisu z databáze (č.l. 21-26) soud zjistil, že byla prověřována úvěruschopnost žalovaného při jeho žádosti o úvěr, kdy příjem žalovaného byl stanoven na částku 23 881 Kč měsíčně, výdaje na částku 9 312,10 Kč, platební kapacita činila 14 568,90 Kč, a tato kapacita byla vyhodnocena jako dostatečná pro měsíční splátku ve výši 6 049 Kč. Z upomínky ze dne 25. 6. 2023 (č.l.) 27 soud zjistil, že žalovaný se dostal do prodlení se splacením pravidelné splátky úvěru. Z výzvy a z opakované výzvy k zaplacení dluhu (1. a 2. výzva) soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru v případě nezaplacení. Žalovanému byla zasílána též poslední výzva k zaplacení dluhu ze dne 28. 8. 2023 (č.l. 30), kterou žalobkyně doložila včetně dodejky (č.l. 31). Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 17. 11. 2023 (č.l. 29) vyplývá, že ode dne 15. 11. 2023 je zbývající dlužná částka žalovaného ve výši 298 694,97 Kč splatná, s tím, že platba má být provedena do 24. 11. 2023. Žalovanému byla též zaslána kvalifikovaná výzva k plnění před podáním žaloby se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 4. 12. 2024 (č.l. 32-33), kde dlužná částka činila 272 286,42 Kč.
4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se úvěrující smlouvou o úvěru se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě žalobkyně, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a smlouvou, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 400 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit prostřednictvím 96 měsíčních splátek ve výši 6 049 Kč, s první splátkou splatnou dne 15. 10. 2019. Žalovaný však tuto svou povinnost neplnil a úvěr nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení, kdy nereagoval na opakované výzvy žalobkyně k zaplacení dlužných splátek, proto žalobkyně v souladu s článkem I.7. smlouvy celý úvěr ke dni 15. 11. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky.
5. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně zkoumala a také posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu relevantní judikatury (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci [spisová značka] – [právnická osoba] a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka]). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl.
6. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 43 604,60 Kč. Na náhradu těchto nákladů byl přiznán soudní poplatek 9 047 Kč, odměna za právní zastoupení ve výši 28 560 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (3 úkony právní služby po 9 220 Kč: převzetí věci, sepis výzvy, sepis žaloby), 3 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, celkem 900 Kč. Soud přiznal také náhradu 21 % DPH ve výši 5 997,60 Kč, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.