Výrok
Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 35 594,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 907,50 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, z částky 37 207,40 Kč od 1. 5. 2024 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 4 328 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalované dodávala na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny elektrickou energii do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalované byla vystavena faktura za odběr elektrické energie za období od 25. 6. 2023 do 10. 4. 2024 s nedoplatkem ve výši 34 207,40 Kč se splatností dne 30. 4. 2024, kdy žalovaná neuhradila ničeho. Dne 12. 4. 2024 došlo k odpojení elektřiny, za poplatek ve výši 907,50 Kč se splatností ke dni 29. 4. 2024. Žalobkyně se po žalované dále domáhá částky 480 Kč za dvě zaslané upomínky. Žalovaná na tyto faktury neuhradila ničeho.
2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila, a soud tedy jednal a rozhodoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. [číslo] ze dne 30. 10. 2017 (č.l. 12) soud zjistil, že se žalobkyně jako dodavatel touto smlouvou zavázala dodávat do odběrného místa na adresu [adresa], elektřinu za dohodnutou cenu a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a za odebranou elektřinu hradit sjednanou cenu. Z plné moci ze dne 30. 10. 2017 soud zjistil, že žalovaná čestně prohlásila, že je oprávněna užívat nemovitost, kde se nachází odběrné místo. Z vyúčtování za elektřinu (č.l. 13 p.v.-15) soud zjistil, že žalované byla za odběr elektřiny v období od 25. 6. 2023 do 10. 4. 2024 v odběrném místě na adrese [adresa], fakturou č. [číslo] účtován za celkovou spotřebu elektřiny ve výši 8 338 kWh nedoplatek ve výši 34 207,40 Kč (spotřeba celkem 65 998,49 Kč – přijaté zálohy 31 791,09 Kč), se splatností dne 30. 4. 2024. Z vyúčtování č. [číslo] (č.l. 16) soud zjistil, že žalované byl za samostatné odpojení elektřiny v odběrném místě účtován poplatek ve výši 907,50 Kč splatný ke dni 29. 4. 2024. Z upomínky (č.l. 17) soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána upomínkou ze dne 3. 1. 2024 k úhradě dlužné částky ve výši 20 248,91 Kč. Z upomínky – odstoupení od smlouvy (č.l. 18-20) soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána upomínkou ze dne 18. 3. 2024 k úhradě dlužné částky ve výši 43 023,91 Kč s upozorněním, že pokud dlužnou částku neuhradí do 1. 4. 2024, žalobkyně odstoupí od smlouvy. Žalované byla zasílána výzva k zaplacení dluhu ze dne 17. 1. 2025 (č.l. 21) na celkovou dlužnou částku ve výši 39 298,92 Kč, kterou žalobkyně doložila spolu s poštovním archem (č.l. 22).
4. Soud má za zjištěné, že se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 30. 10. 2017 žalobkyně jako dodavatel zavázala dodávat do odběrného místa na adresu [adresa], elektřinu za dohodnutou cenu a žalovaná se jako zákazník zavázala elektřinu odebírat. Žalované byla za odběr elektrické energie vyúčtována za období od 25. 6. 2023 do 10. 4. 2024 fakturou č. [číslo] částka 34 207,40 Kč, splatná dne 30. 4. 2024, fakturou č. [číslo] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 907,50 Kč jakožto poplatku za odpojení elektřiny v odběrném místě žalované. Žalovaná neuhradila na dlužné částky ničeho, ačkoliv k tomu byla vyzývána upomínkami ze dne 3. 1. 2024 a ze dne 18. 3. 2024. Dopisem ze 17. 1. 2025 byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky ve výši 39 298,92 Kč.
5. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
6. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela s žalobkyní ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně jako dodavatelka zavázala žalované dodávat elektřinu za podmínek stanovených ve smlouvě a schválených obchodních podmínek. Žalovaná, ačkoliv odebrala od žalobkyně v rozhodném období od 25. 6. 2023 do 10. 4. 2024 elektřinu a bylo jí tak ze strany žalobkyně plněno, neuhradila splatnou kupní cenu za dodávky elektřiny v celkové výši 34 207,40 Kč a dále poplatek za odpojení elektřiny v odběrném místě ve výši 907,50 Kč a částku 480 Kč za dvě zasílané upomínky (2 x 240 Kč). Soud proto shledal žalobu ohledně částky 35 594,90 Kč důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl.
7. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla ve výši 4 328 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 424 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3 x 700 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3 x 100 Kč), částky ve výši 504 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.