Výrok
I. Žaloba se do částky 15 079 Kč s příslušenstvím zamítáII. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení a z částky 3 000 Kč od 26. 2. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala shora částky 10 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalované její právní předchůdkyně [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále „původní věřitelka“), poskytla dne 16. 1. 2024 spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, splatný do 30 dnů od jeho poskytnutí. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 3 600 Kč, úrok ve výši 300 Kč. Žalovaná úvěr nesplatila, žalobkyně požaduje kromě úhrady jistiny, poplatku a úroku z úvěru též smluvní pokutu ve výši 4 030 Kč, dále poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, náklady upomínání prostřednictvím SMS zpráv ve výši 800 Kč a prostřednictvím písemných výzev ve výši 800 Kč. Žalobkyně se dále domáhala částky 3 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitelka poskytla žalované dne 26. 1. 2024 úvěr ve výši 3 000 Kč, splatný do 30 dnů od jeho poskytnutí. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 1 080 Kč, úrok ve výši 90 Kč. Žalovaná úvěr nesplatila, žalobkyně požaduje kromě úhrady jistiny, poplatku a úroku z úvěru též smluvní pokutu ve výši 1 179 Kč, dále poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, náklady upomínání prostřednictvím SMS zpráv ve výši 800 Kč a prostřednictvím písemných výzev ve výši 1 000 Kč. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na společnost [právnická osoba], dále na společnost [právnická osoba], a nakonec na žalobkyni.
2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 346211 ze dne 16. 1. 2024 (č.l. 25-26) bylo zjištěno, že původní věřitelka se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 600 Kč, s úrokem ve výši 36,5 % ročně, přičemž úrok celkem činil 300 Kč, RPSN činila 5 395,58 %, celková splatná částka činila 13 900 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 15. 2. 2024. Jako účel úvěru bylo v čl. II. bod 1. uvedeno „prodloužení splatnosti předchozího úvěru z 13. 11. 2023.“ V čl. VI. bod 1.2.1. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny. Smlouva byla podepsána SMS kódem. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [číslo] ze dne 26. 1. 2024 (č.l. 27-28) bylo zjištěno, že původní věřitelka se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 3 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 080 Kč, s úrokem ve výši 36,5 % ročně, přičemž úrok celkem činil 90 Kč, RPSN činila 5 395,58 %, celková splatná částka činila 4 170 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 25. 2. 2024. Jako účel úvěru bylo v čl. II. bod 1. uvedeno „prodloužení splatnosti předchozího úvěru z 27. 12. 2023.“ V čl. VI. bod 1.2.1. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny. Smlouva byla podepsána SMS kódem. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ve výši 3 000 Kč (č.l. 29-30) bylo zjištěno, původní věřitelka poskytla žalované základní informace o úvěrovém produktu: době splatnosti v trvání 30 dnů, poplatku ve výši 1 080 Kč, celkové splatné částce ve výši 4 170 Kč, úrokové sazbě ve výši 36,5 % ročně, RPSN 5 395,58 % a též poplatcích za upomínání a prodlení, formulář byl podepsán SMS kódem. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ve výši 10 000 Kč (č.l. 31-32) bylo zjištěno, původní věřitelka poskytla žalované základní informace o úvěrovém produktu: době splatnosti v trvání 30 dnů, poplatku ve výši 3 600 Kč, celkové splatné částce ve výši 13 900 Kč, úrokové sazbě ve výši 36,5 % ročně, RPSN 5 395,58 % a též poplatcích za upomínání a prodlení, formulář byl podepsán SMS kódem. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 33) bylo zjištěno, že na účet žalované č. [č. účtu] byla dne 29. 9. 2023 odeslána z účtu původní věřitelky č. [č. účtu] částka 10 000 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 34) bylo zjištěno, že na účet žalované č. [č. účtu] byla dne 27. 12. 2023 odeslána z účtu původní věřitelky č. [č. účtu] částka 3 000 Kč Z přehledu výzev (č. l. 35-37) soud zjistil zasílání elektronických výzev žalované. Z výzev k uhrazení pohledávek ze dne 2. 3. 2024, 12. 3. 2024, 20. 3. 2024 a 30. 3. 2024 (č. l. 39–42) bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzývána k úhradě částek 6 874 Kč a 16 880 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 21. 5. 2024 (ISAS) bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou postoupila původní věřitelka na společnost [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 22. 5. 2024 a seznamu pohledávek (ISAS) bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou postoupila společnost [právnická osoba] na [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 31. 8. 2024 a seznamu pohledávek (ISAS) bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou postoupila společnost [právnická osoba] na žalobkyni.
4. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalované byla původní věřitelkou na základě smluv o spotřebitelském úvěru č. 346211 ze dne 16. 1. 2024 a č. 350431 ze dne 26. 1. 2024 na účet žalované poskytnuta částka 10 000 Kč a následně částka 3 000 Kč, a to se splatností do 30 dnů od jejich poskytnutí. Žalovaná ani na jeden z úvěrů neuhradila ničeho, bylo doloženo, že žalované byly zasílány elektronické i písemné výzvy k zaplacení dlužných částek. K postoupení pohledávek na žalobkyni došlo na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 21. 5. 2024, 22. 5. 2024 a 31. 8. 2024.
5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
6. Soud dospěl k závěru, že mezi žalovanou a původní věřitelkou nebyla sjednána smlouva o úvěru. Žalobkyně neprokázala uzavření takové smlouvy, prokázala ale, že samotnou jistinu odeslala původní věřitelka na účet žalované. Z předložených listin nelze zjistit proces ověření totožnosti žalované, ani skutečnost, zda smlouvu podepisovanou pouze SMS kódem podepsala právě žalovaná a nikoli osoba jiná. Žalobkyně tak nemůže požadovat po žalované žádné z plnění, k nimž se měla zavázat ve smlouvě z 16. 1. 2024, ani ze dne 26. 1. 2024. Soud dospěl k závěru, žalovaná se čerpáním prostředků ve výši 13 000 Kč, bezdůvodně obohatila. Pohledávku za žalovanou ve výši 13 000 Kč nabyla ve smyslu § 1879 o. z. žalobkyně smlouvou z 31. 8. 2024. Uvedené obohacení je žalovaná ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 o. z. povinna žalobkyni vydat. Proto soud žalobě co do částky 13 000 Kč vyhověl a v části, v níž se žalobkyně domáhala dalších 15 079 Kč s příslušenstvím, žalobu zamítl.
7. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že v obdobných případech (v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci [spisová značka] – [právnická osoba] z úřední povinnosti) hodnotí, zda poskytovatel úvěru zjišťoval úvěruschopnost dlužníka s odbornou péčí. Obecná povinnost věřitele posuzovat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla stanovena již s účinností od 1. 1. 2011 ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle aktuální judikatury zaměřené na posuzování úvěruschopnosti dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka] a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. [spisová značka]) mají věřitelé mj. povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, zejména ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka údaje, které dlužník věřiteli uvedl. Dospěje-li soud na základě (ne)předložených podkladů k názoru, že poskytovatel úvěru nepostupoval při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, žalobu zamítne co do veškerých plnění nad rámec jistiny, o které pak rozhoduje jako o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 o.z. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, ale nebylo nijak doloženo, jakým způsobem její původní věřitelka aktivně zjišťovala úvěruschopnost žalované, jmenovitě její příjmy, výdaje či existenci a výši dalších pohledávek žalované (např. z registru SOLUS či Centrálního registru dlužníků České republiky).
8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla z větší části neúspěšná. Náhrada nákladů nebyla přiznána žádnému z účastníků.