Výrok
Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 32 865,54 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 287,01 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 265,31 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 32 052,55 Kč od 27. 7. 2024 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 767 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 32 865,54 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru – Expres půjčka č. [číslo], na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč, čerpání úvěru započalo dne 3.11. 2022. Žalovaný se zavázal dluh splatit spolu s poplatky a úvěry pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 331,55 Kč. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, proto žalobkyně dne 2. 2. 2024 zesplatnila zůstatek úvěru, o čemž žalovaného písemně informovala. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Ke dni podání žaloby dluh žalovaného činil 30 765,54 Kč na jistině, 1 287,01 Kč na úrocích, 2 265,31 Kč na úrocích z prodlení a 2 100 Kč na sankčních poplatcích. Žalobkyně dále požaduje též zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 32 052,55 Kč od 27. 7. 2024 do zaplacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že z výše zmíněných poplatků nepožaduje úrok z prodlení, tj. částku 1 287,01 Kč a 2 265,31 Kč.
2. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 16. 12. 2024 a žalovaný byl k tomuto jednání obeslán doručenkou do vlastních rukou. Žalovaný se k jednání nedostavil, a soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a projednal věc v nepřítomnosti žalovaného, který byl poučen o následcích nedostavení se k jednání.
3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z žádosti o úvěr (č.l. 18) soud zjistil, že žalovaný před samotným podpisem smlouvy uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce činí 31 191 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 35 000 Kč, počet zdrojů příjmů 1, srážky ze mzdy 0, jiné měsíční splátky 0, počet vyživovaných osob 0, ostatní nezbytné měsíční náklady 0 Kč, jako zaměstnavatele žalovaný uvedl: [právnická osoba], [adresa], pracovní poměr na dobu neurčitou, výše požadovaného úvěru 50 000 Kč, v pravidelných 24 měsíčních splátkách. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 19. 6. 2024 (č.l. 17-18) vyplývá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným zkoumala jeho úvěruschopnost, kdy vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, a příjem žalovaného ověřila z běžného účtu žalovaného. Ze smlouvy o úvěru (č.l. 14-16) uzavřené dne 3. 11. 2022 mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že výše úvěru činila 50 000 Kč, splatná v 24 měsíčních splátkách ve výši 2 331,55 Kč (s poslední anuitní splátkou při řádném splácení ve výši 2 615,86 Kč) s úrokovou sazbou ve výši 11,05 % ročně a RPSN ve výši 11,64 % ročně (v době uzavření smlouvy). Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 4. 2. 2024 (č.l. 19) vyplývá, že ode dne 2. 2. 2024 je zbývající dlužná částka žalovaného ve výši 34 384,63 Kč splatná. Z dokumentu amortizace (č.l. 20) soud zjistil, že smlouva o úvěru byla ukončena ke dni 2. 2. 2024 s dlužnou částkou ve výši 36 042,23 Kč. Z umořovací tabulky (č.l.21) soud zjistil, jak žalovaný hradil jednotlivé splátky úvěru. Z předžalobní upomínky ze dne 4. 7. 2024 (č.l. 23) doložené včetně podacího archu (č.l. 24) soud zjistil, že žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dluhu ve výši 36 132,90 Kč s příslušenstvím.
4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se úvěrující smlouvou o úvěru se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě žalobkyně, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a smlouvou, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit prostřednictvím 24 měsíčních splátek ve výši 2 331,55 Kč a poslední splátkou ve výši 2 615,86 Kč. Žalovaný však tuto svou povinnost neplnil a úvěr nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení, proto žalobkyně v souladu s článkem III odst. 11 písm. a) smlouvy celý úvěr ke dni 2. 2. 2024 zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky.
5. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně zkoumala a také posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu relevantní judikatury (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci [spisová značka] – [právnická osoba] a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka]). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
6. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 2 767 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 315 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 300 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 252 Kč odpovídající 21 % DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.