Výrok
I. Žaloba se do částky 12 947,25 Kč s příslušenstvím zamítá.
II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 6. 11. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 25. 7. 2024 smlouvu o účelovém úvěru na úhradu sociálního pojištění ve výši 10 000 Kč, kterou žalované převedla na účet. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 4 465,25 Kč a za žádost o úvěr ve výši ve 300 Kč, v měsíčních splátkách po 4 821,75 Kč do 25. 10. 2024. Sjednanou první splátku žalovaná nehradila řádně a včas. Dne 10. 9. 2024 se stal splatným celý dluh. Podle žalobkyně byla smlouva uzavřena tak, že žalovaná ji vlastnoručně podepsala a zaslala žalobkyni v elektronické podobě. Žalobkyně nedisponuje originálem v listinné podobě.
2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a svou neúčast neomluvila. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z výpisu z živnostenského rejstříku (č.l. 11) soud zjistil, že žalovaná byla evidována od 27. 10. 2021 do 27. 8. 2024, kdy jí zaniklo živnostenské oprávnění. Z kopie Smlouvy o úvěru na podporu a rozvoj podnikání datované dnem 25. 7. 2024 (č.l. 13 – 15, 36-37) soud zjistil, že žalované měl být poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen spolu s poplatkem ve výši 4 465,25Kč za poskytnutí úvěru, poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěru 300 Kč, tedy celkovou dlužnou částku ve výši 14 765,25 Kč ve 3 měsíčních splátkách po 4 821,75 Kč splatných 25. 8. 2024, 25. 9. 2024 a 25. 10. 2024. Z výzvy z 10. 9. 2024 (č.l. 15) bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 6 133,38 Kč. Z výpisu sms komunikace (č.l. 16 -23) soud zjistil, že žalované byla ve dnech 24. 8. 2024. 26. 8. 2024, 29. 8. 2024, 31. 8. 2024, 3. 9. 2024. 5. 9. 2024. 10. 9. 2024, 15. 9. 2024, 20. 9. 2024, 22. 9. 2024 odeslány zpráva s výzvou k úhradě dlužné částky. Ve zprávě z 14. 2. 2024 (č.l. 27 p.v.) bylo osobě vystupující pod jménem žalované sděleno, že k registraci na adrese rychlapujcka24.cz musí odeslat ověřující platbu 1 Kč na účet žalobkyně. Ve zprávách 16. 2. 2024, 19. 2. 2024, 22. 2. 2024 (č.l. 26-27) byla osoba vystupující pod jménem žalovaná upozorněna, že nedokončila registraci. Ve zprávách z 25. 7. 2024 (č.l. 24 p.v. a 25) byla žalovaná informována, že žalobkyně obdržela její žádost o úvěr a vyzvána k odeslání kopie podepsané smlouvy emailem s kopií občanského průkazu, vlastního portrétu, výpisu z účtu a čestného prohlášení o uzavření půjčky v souvislosti s podnikáním. Ze zprávy z 26. 7. 2024 (č.l. 24) bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o schválení zápůjčky. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě z 26. 7. 224 (č.l. 29) bylo zjištěno, že na účet žalované č. [č. účtu] byla z účtu č. [č. účtu] odeslána částka 10 000 Kč. Z výzvy právní zástupkyně žalobkyně z 2. 10. 2024 (č.l. 30) bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 31 831,43 Kč.
4. Soud má za zjištěné, že žalobkyně s žalovanou jednala o uzavření smlouvy o úvěru na částku 10 000 Kč. Na účet žalované č. [č. účtu] zaslala žalobkyně dne 26. 7. 2024 částku 10 000 Kč. Nebylo zjištěno, že by žalovaná podepsala smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně k žalobě přiložila. Takovou skutečnost nelze zjistit ani ze vzhledově rozdílných kopií smlouvy o úvěru, ani z výpisu komunikace prostřednictvím sms, která měla být vedena se žalovanou.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu, neboť důvod, který zakládal plnění, byla neplatná smlouva, tedy jednání, které nemohlo mít zamýšlené účinky. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
8. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru. Z fotokopií listin nelze zjistit, zda se právě žalovaná (a nikoli osoba jiná) zavázala k povinnostem, které jsou v listině označené jako Smlouva o úvěru na podporu a rozvoj podnikání obsaženy, zda byla platně uzavřena smlouva o úvěru a zda tak vnikl právní vztah mezi účastníky.
9. S ohledem na neplatnost smlouvy soud nemohl žalobkyni přiznat požadované poplatky ani smluvní sankce.
10. V návaznosti na výše uvedené soud dále rozhodoval o plnění ve výši 10 000 Kč poskytnutém žalované žalobkyní. Soud dospěl k závěru, že plnění žalobkyně je třeba posoudit ve smyslu § 2991 o. z. jako bezdůvodné obohacení žalované.
11. Žalobkyně se domáhala celkem 22 947,25 Kč, v částce přesahující bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč soud tedy žalobu do částky 12 947,25 Kč s příslušenstvím zamítl.
12. Vzhledem k tomu, že žalovaná nevydala bezdůvodné obohacení do rozhodnutí soudu, ocitla se s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty obsažené v předžalobní výzvě.
13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla z větší části neúspěšná, žalované žádné náklady nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.