Výrok
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 800 Kč od 15. 7. 2024 do zaplacení a částky 2 597 Kč zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 15. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 297,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 397 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že [Anonymizováno] [právnická osoba]. (původní věřitel) uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytl úvěr 7 000 Kč na neurčitou dobu. Úvěr měl být splácen, tak, že každý měsíc zaplatí dlužník přirostlý smluvní úrok za uplynulé období, jistinu bylo možné splatit kdykoliv. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [Anonymizováno] a [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně současně požaduje přiznání zákonných úroků z prodlení.Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), aplikoval soud na posouzení dané věci právě ustanovení toho zákoníku a dále pak ustanovení zákona č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst.1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Soud provedl důkaz: potvrzeními o provedené platbě; smlouvami o postoupení pohledávek; oznámením o postoupení pohledávky; smlouvou o úvěru, dokladem o vyplacení, předžalobní upomínkou.Z provedených důkazů bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 7 000 Kč. Z provedených důkazů však dle názoru soudu nevyplývá, že by mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, a to z důvodu absence podpisu této smlouvy. Z předložených listin tato skutečnost vyplývat nemůže a nevyplývá. Soud tak vychází z toho, že žalované byla částka 7 00 Kč poskytnuta bez právního důvodu, v takovém případě došlo k bezdůvodnému obohacení žalované, která je povinna toto bezdůvodné obohacení vydat. Právní posouzení vyplývá z ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Bylo dále prokázáno, že byla pohledávka postoupena na žalobce, který je tak aktivně legitimován k podání žaloby.Soud tak žalobě vyhověl, i když z jiného právního důvodu, než tvrdil žalobce, a uložil žalované povinnost k zaplacení částky 7 000 Kč. Dále byl přiznán úrok z prodlení od 15. 7. 2024, v souladu s ustanovením § 1970 OZ a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, kdy nebylo prokázáno, že by k uzavření tvrzené smlouvy skutečně došlo a nárok žalobce tak není důvodný.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 297,62 Kč, přičemž tato částka představuje 12,94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,47 % a úspěchu žalované v rozsahu 43,53 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 397 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.