Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od 20. 3. 2025 do zaplacení a částku 2 130 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 130 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že s žalovaným, uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Žalobce poskytl žalovanému úvěr, žalovaný se zavázal každý měsíc uhradit žalobci sjednaný úrok, přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru nebo její část mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy Žalovaný však sjednané povinnosti neplnil, opakovaně se dostal do prodlení s úhradou úvěru, žalobce proto ke dni 19. 3. 2025 celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k zaplacení celé zbývající části úvěru. Žalobce se domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, úroku ve výši 4 000 Kč a dále přiznání smluvní pokuty za období od 20. 3. 2025 do 19. 10. 2025 ve výši 2 130 Kč (0,1 % denně z jistiny). Součástí žaloby je také požadavek na přiznání zákonného úroku z prodlení od 20. 3. 2025 do zaplacení.Žalovaný, ač byla řádně obeslán, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil a k žalobě se nevyjádřil, a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) a podle důkazů založených ve spise (§ 120 odst. 2 o.s.ř.)Soud žalobě vyhověl. Listinnými doklady předloženými žalobcem, a to Smlouvou o spotřebitelském úvěru mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, Žádostí o spotřebitelský úvěr, Zesplatněním spotřebitelského úvěru, Potvrzeními o platbě, doklady o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, předžalobní korespondencí mezi účastníky, má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli platně smlouvu o úvěru podléhající úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy žalobce jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.), na základě smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to bankovním převodem na účet žalovaného, žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky se sjednaným úrokem žalobci splácet sjednaným způsobem, po načerpání úvěrové částky řádně nesplácel, žalobce úvěr ze smlouvy zesplatnil dopisem žalovanému ze dne 16. 3. 2025 s výzvou k úhradě celkového dluhu do 3 dnů. Právní posouzení nároku soud učinil podle ust. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle § 1841a a násl. (o smlouvách o finančních službách uzavíraných na dálku), § 2395 a násl. (úvěr), § 1970 (úrok z prodlení) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výše úroku z prodlení). Žalovaný byl zavázán k zaplacení dlužné jistiny úvěru s obchodním úrokem z úvěru, smluvní pokutou a zákonným úrokem z prodlení, když nárok na uvedená dlužná plnění vyplývá ze žalobního tvrzení a z listinných důkazů předložených žalobcem, jimž žalovaný vzhledem v řízení nijak neoponoval.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 130 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.